Fojtsko

Znak fojtů z Vidavy

Historické Fojtsko (či Vogtlandsko) zasahovalo do tří německých historických zemí (Bavorsko, Sasko a Durynsko) a do dnešních Čech v okolí Aše. Název území pochází od fojtů (rychtářů, německy Vogt) měst Vidava (Weida), Gera, Plavno (Plauen) a Krajec (Greiz), jejichž správu zřejmě kolem roku 1180 svěřil císař Fridrich I. Barbarossa pánům z Vidavy. Spolu s tím jim propůjčil také fojtský titul (advocatus).

Postupně bylo území rozděleno na čtyři fojtství. Roku 1254 uzavřeli tito fojtové s míšeňským markrabětem smlouvu o spojenectví, ve které vystupovali společně. Ve svém dokumentu fojtové píší o zemi markraběte (terra marchionis) v protikladu o „naší zemi“ (terra nostra). Markrabě pro jejich území použil označení „terra advocatorum“, tedy země fojtů, Land der Vögte. V roce 1317 a později se pak objevovalo označení „woyte lande“ či v různých obměnách, a poté se ustálilo na podobě Vogtland, která je poprvé doložena k roku 1343.

České Fojtsko (das böhmische Vogtland) má vztah k Ašsku, které bylo dlouho součástí Chebska (Egerland). Chebsko bylo původně součástí německé říše, ovšem ve 12. a 13. století se o něj vedly spory, bylo dáno nejprve jako věno a poté do zástavy české koruně, než se stalo trvale součástí Českého království. V souvislosti s nacionalistickými tendencemi v první polovině 20. století proběhly ještě pokusy o odtržení a v době druhé světové války spadalo pod správu německých úřadů.