Fluorid arseničný

Fluorid arsenitý
	Strukturní vzorec
	Model molekuly
Obecné
Systematický název	Fluorid arseničný
Anglický název	Arsenic pentafluoride (systematický název); Arsenic(V) fluoride; Arsorane, pentafluoro-
Německý název	Arsen(V)-fluorid
Sumární vzorec	AsF5
Vzhled	bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS	7784-36-3
PubChem	82223
ChEBI	30530
SMILES	F[As](F)(F)(F)F
InChI	1S/AsF5/c2-1(3,4,5)6; 1/AsF5/c2-1(3,4,5)6
Vlastnosti
Molární hmotnost	169,913 6 g/mol
Teplota tání	−79,8 °C
Teplota varu	−52,8 °C
Hustota	2,138 g/cm3
Rozpustnost v nepolárních ; rozpouštědlech	rozpustný v benzenu
Bezpečnost
	; GHS04 ; GHS06 ; GHS09[1]; Nebezpečí[1]
R-věty	R23/25, R50/53
S-věty	S1/2, S20/21, S28, S45, S60, S61
NFPA 704	0 4 1
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid arseničný je chemická sloučenina arsenu a fluoru se vzorcem As F₅.

Výroba

Fluorid arseničný se vyrábí reakcí arsenu a fluoru v přesném poměru (pokud by bylo méně fluoru, vznikal by také fluorid arsenitý):

2 As + 5 F₂ → 2 AsF₅.

Lze jej také vyrobit slučováním fluoridu arsenitého s fluorem:

AsF₃ + F₂ → AsF₅.

Za normálních podmínek je AsF₅ bezbarvý plyn, jehož molekula má tvar trigonální bipyramidy (dva trojboké jehlany se společnou podstavou).

V pevném skupenství jsou délky osních vazeb (dvě sousední svírají pravý úhel As-F 171,9 pm a délky zbylých dvou vazeb jsou 166,8 pm.

Fluorid arseničný vytváří halogenidové komplexy, například s fluoridem siřičitým tvoří iontový komplex[2]:

AsF₅ + SF₄ → SF₃⁺ + AsF₆⁻.

Fluorid arseničný je prudký jed, který nejvíce poškozuje jaterní buňky. Má zřetelný zápach podobný zápachu plynného vinylchloridu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Arsenic pentafluoride na anglické Wikipedii.

Arsenic pentafluoride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
An investigation of the structures of the adducts of SF₄ with BF₃, PF₅, AsF₅, and SbF₅ in the solid state and in solution in HF, M. Azeem, M. Brownstein, and R. J. Gillespie Can. J. Chem. 47(22): 4159–4167 (1969), DOI:10.1139/v69-689

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.