Felix Jenewein
Felix Jenewein (4. srpna 1857 v Kutné Hoře[1] – 2. ledna 1905 v Brně[2]) byl český malíř a ilustrátor.
Felix Jenewein | |
---|---|
Felix Jenewein (foto Jan Mulač, 1898) | |
Narození | 4. srpna 1857 Kutná Hora Rakouské císařství |
Úmrtí | 2. ledna 1905 (ve věku 47 let) Brno Rakousko-Uhersko |
Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
Místo pohřbení | Kutná Hora |
Národnost | Češi |
Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
Povolání | malíř, pedagog, litograf, učitel, grafik, kreslíř a ilustrátor |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Pocházel z rodiny Felixe Jeneweina (*1805), úředníka továrny na tabák v Sedlci u Kutné Hory, a jeho ženy Barbory (*1818). Měl sestry Filipínu a Barbaru. Otec pocházel z Hallu v Tyrolsku, později rodinu opustil a odstěhoval se na Žižkov.[3][4]
Na doporučení Antonína Lhoty šel ke zkouškám na pražskou Akademii, kde pak studoval historickou malbu u A. Lhoty a u J. Sweertse. Ve studiu pokračoval na vídeňské akademii u prof. Josefa Matyáše Trenkwalda, během studií se podílel na freskové výzdobě Votivního chrámu ve Vídni. Přátelil se s Josefem Tulkou a Maxem Pirnerem, patřil ke generaci Národního divadla. Vyšel z romantismu Mánesova ladění, postupně přešel k nazarenismu a secesi.
14. ledna 1877 narukoval jako jednoroční dobrovolník k 25. pěšímu pluku do Chamulu. 7. srpna 1882 se v kostele sv. Mikuláše ve Vršovicích oženil s učitelkou Marií Stehlíkovou z Kutné Hory (*1862).[5] Většinu svého tvůrčího života působil v Praze.
Zúčastnil se soutěže na výzdobu Rudolfina. Uplatnil se jako ilustrátor (časopisy Paleček, Šotek, Zlatá Praha) a v letech 1890 – 1892 jako profesor kreslení na Uměleckoprůmyslové škole. Od roku 1902 vyučoval v Brně na Vysokém učení technickém. V Brně byl také členem poradního sboru a nákupní komise Moravského zemského muzea.
V Brně předčasně zemřel stižen mrtvicí. Byl pohřben v Kutné Hoře na hornickém hřbitově Všech Svatých.[6]
Dílo
Vytvořil především sugestivní historická díla, v kterých navazuje na nazarenskou katolickou tematiku a kompozici. V mládí se nesetkal s velkým pochopením pro svá tragická a katastrofická témata i temné barevné ladění. Jeho umělecký názor byl doceněn teprve s nástupem secesního symbolismu. Jeho největší monumentální realizací je výzdoba interiéru kostela Svaté rodiny ve Vídni na Neu-Ottakringu z roku 1898 (malba rodokmenu Kristova a apoštolů). Stěžejním dílem je také šestidílný cyklus kartonů Mor malovaný technikou kvaše, dnes ve sbírce Národní galerie v Praze. Jeneweinovu uměleckou pozůstalost odkoupila Moderní galerie Království českého v Praze. Město Kutná Hora zřizuje Galerii Felixe Jeneweina, která každoročně pořádá výstavu z jeho díla.
Pozůstalost a posmrtné pocty
- Pozůstalost je uložena ve Státním okresním archivu v Kutné Hoře
- Jeneweinova ulice je v Brně a v Kutné Hoře
- Na rodném domě v Kutné Hoře je umístěna umělcova busta
Galerie
- Felix Jenewein – Jan Ámos Komenský se loučí se svou vlastí (1885)
- Felix Jenewein – Exulanti (1868)
- Felix Jenewein – Hero a Leader
- Felix Jenewein – Mor (1901)
- Felix Jenewein – Pohřeb sebevraha (1901)
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora
- Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- Archiv hl.m.Prahy, Konskripční pobytové přihlášky pražského obyvatelstva
- Soupis pražských obyvatel, Felix Jenewein starší
- Matrika oddaných, sv. Mikuláš Vršovice, 1880-1884, snímek 103
- Knihovna v Kutné Hoře: Procházka po hrobech slavných. MěK, 30.9.2014. Dostupné z WWW Archivováno 16. 8. 2016 na Wayback Machine.
Literatura
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění, ed. Anděla Horová, I. díl. Praha 1995.
- Nový velký ilustrovaný slovník naučný
- Příruční slovník naučný
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix Jenewein na Wikimedia Commons
- Autor Felix Jenewein ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Felix Jenewein
- Felix Jenewein v informačním systému abART