Paleček (časopis)
Pod názvem Paleček vycházely dva české humoristické časopisy. První v letech 1841–1847 a druhý v letech 1872–1887. Od roku 1887 do roku 1900 na ně navázal méně významný Nový Paleček.
Paleček | |
---|---|
Paleček, 24.12. 1886,titulní strana, il. Karel Krejčí | |
Základní informace | |
Datum zániku | 8. listopadu 2004 |
Jazyk | čeština |
Periodicita | každý měsíc |
Země původu | Česko |
Klíčové osoby | |
Vydavatel | Egmont |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Paleček 1 (1841–1847)
Autorem nápadu vydávat první český humoristický časopis byl František Hajniš, který do Palečka přispíval anonymně. Název časopisu inspirovalo jméno šaška krále Jiřího z Poděbrad.[1] Hlavním autorem byl František Jaromír Rubeš (1814–1853), ve své době velmi úspěšný básník. Časopis vydával pražský nakladatel a knihtiskař Jan Spurný (1822–1889). Dalším autorem byl Tylův spolupracovník Václav Filípek (1811–1863). Jeho příspěvky popisují život obyčejného lidu se sociálním cítěním. Paleček vycházel po svazcích a každé vydání obsahovalo kreslený vtip. Tím, že zveřejňoval deklamace a scénické výstupy, se časopis snažil pomoci pořadatelům českých besed. Dále v různých rubrikách uváděl aforismy, anekdoty a aktuální narážky.
Paleček vycházel nepravidelně, v jednotlivých letech byly vytištěny vždy dva až čtyři svazky. Poté, co František Jaromír Rubeš přestal v posledních dvou ročnících do Palečka přispívat, ztratil časopis na svém významu. Rubeš navíc odešel v roce 1847 z Prahy a ztrácel zájem o literaturu. V roce 1847 již vyšel jen jeden, poslední sešit Palečka (č. 19) a časopis zanikl.[2]
Paleček 2 (1872–1887)
Jednalo se o humoristický a satirický obrázkový týdeník.[p 1] Časopis nejen přispíval k rozvoji českého humoru, ale též aktivně vystupoval ve sporech o tom, kam se má česká literatura ubírat. V časopise převažovaly povídky a humoresky, časté byly básnické parodie (např. Erbenovy Svatební košile[3], Nerudových Písní kosmických[4] či Josefa Václava Sládka[5]).[p 2]
Ignát Herrmann
Ignát Herrmann (1854–1935) byl neformálním redaktorem Palečka již v letech 1876–1888. Protože nebyl zletilý (v té době od 24 let), nebyl v tiráži jako redaktor uváděn. Stalo se tak až v letech 1878–1881. Za jeho působení byly v Palečku často uváděny překlady, pro které též byla vytvořena příloha Ozvěny. Herrmann získal v Palečku zkušenosti pro vydávání vlastního humoristického časopisu Švanda dudák.[2]
Rudolf Pokorný
Rudolf Pokorný (1853–1887) byl nejprve spolupracovníkem Ignáta Hermanna v redakci Palečka. Odpovědným redaktorem byl v letech 1878–1888. V letech 1881–1887 byl též vydavatelem časopisu (v některých obdobích opět spolu s Karlem Krejčíkem). Za jeho působení se Paleček vymezoval vůči časopisu Lumír i osobně vůči Josefu Václavu Sládkovi. Sládkovi také adresoval otevřený list (zveřejněný v Palečku i v Národních listech a Pokroku), ve kterém ho nazývá „největším čtverákem království Českého“ a „milým nepřítelem“.[6][p 3] Rudolf Pokorný se též angažoval v boji o pravost rukopisů Královédvorského a Zelenohorského na straně zastánců jejich pravosti.[7][8] [2]
Karel Krejčík
Karel Krejčík (1857–1901) byl spoluredaktor Palečka, ale především ilustrátor, autor humoristických kreseb a politických karikatur. Přispíval nejen do Palečka, ale i do Humoristických listů a dalších časopisů.
Další autoři
Mezi dodnes známé autory druhého Palečka patřili např.:
- Jakub Arbes[9]
- Jan Neruda (pseudonym Antonín Barborka)[10]
- Josef Václav Sládek (pseudonym Barnabáš Satan)[11]
- Jaroslav Vrchlický[12]
- Julius Zeyer[13]
a mnoho jiných (většinou pod pseudonymy).[2]
Zánik Palečka 2
Vedoucí osobností Palečka byl Rudolf Pokorný. Když v roce 1878 vážně onemocněl, vzdal se redaktorství.[p 4] Řízení časopisu se ujala mladší generace autorů, poslední číslo však vyšlo 30. 9. 1887.[14] Na zaniklý časopis navázal již 7. října 1887 Nový Paleček, který vydával majitel Jaroslav Skřivan a redaktor Josef Kouba. Nový Paleček vycházel až do roku 1900, jednalo se však o nenáročný apolitický časopis, který nedosahoval významu Palečka původního.[2]
Zajímavost
Titulní kresba Karla Krejčíka z 12. 3. 1881 Oběť svého povolání zpracovává stejný námět jako známá scéna s Rudolfem Hrušínským a Magdou Vašáryovou z filmu Postřižiny z roku 1980.[15]
Odkazy
Poznámky
- Slova „Humoristický týdeník“ se objevovala v podtitulu, zpočátku jako „Humoristický týdeník obrázkový“, později „Humoristický týdeník nepolitický“.
- Petr Filištin je pseudonym, skutečné jméno autora básnických parodií je Antonín Koukl, mj. autor libreta opery Karla Kovařovice Ženichové.
- Nepřátelství mezi J. V. Sládkem a R. Pokorným vedlo až k osobním urážkám a napadení (viz Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. Třída III., ročník 1915, s.124 – dostupné online v NK ČR)
- Ve vydání z 3. 6. 1887 byl Rudolf Pokorný naposledy uveden jako odpovědný redaktor. Od dalšího čísla převzal tuto funkci Karel Krejčík.
Reference
- Wikizdroje, Ottův slovník naučný, heslo Paleček (osoby)
- ">OPELÍK, Jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, P-Ř. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Paleček (1), Paleček (2), s. 757–761.
- Paleček, 18/1877, s. 141, Svatební košile
- Paleček, 6/1878, s. 43, Humoristické písně kosmické
- Paleček, 5/1877, s.199, Soudruhům
- Paleček, 15.1.1881, s. 2, Panu J. V. Sládkovi
- Paleček, 14/1886, s. 235, „Falešná“ láska
- Paleček, 25/1886, s. 224, Ku sporu o pravost Rukopisu Kralodvorského
- Paleček, 26.1.1878, s. 30, Studie o bleše
- Paleček, 14/1882, s. 106, Ant. Barborka (Jan Neruda): Romance biblická o Goliášovi a Davidovi
- Paleček, 20/1877, s. 156–157, Brusiáda
- Paleček, 41/1873, s. 1–2, Josefu Jungmannovi
- Paleček, 5/1873, s. 34, Krásné zoubky
- Paleček, 40/1887, titulní strana
- Paleček, 9/1881, titulní strana
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Paleček na Wikimedia Commons
- Kategorie Paleček ve Wikizdrojích
- Blanka Hemelíková: PALEČEK MEZI DICKENSEM A SAPHIREM (k tematice prvního českého specializovaného časopisu pro humor
- Paleček 1873–1883 a 1885–1887
- Nový Paleček 1887–1900 (novější ročníky přístupné online z NK ČR)