Eugenio Beltrami
Eugenio Beltrami (16. listopadu 1835 Cremona – 18. února 1900 Řím) byl italský matematik narozený v Lombardii (tehdy území Rakouské říše), který se uplatnil zejména v diferenciální geometrii a matematické fyzice.
Eugenio Beltrami | |
---|---|
Narození | 16. listopadu 1835 Cremona, Rakouské císařství |
Úmrtí | 18. února 1900 (ve věku 64 let) Řím, Italské království |
Bydliště | Itálie |
Alma mater | Univerzita v Pavii (1853–1856) |
Povolání | matematik, vysokoškolský učitel, senátor, prezident a politik |
Zaměstnavatelé | Boloňská univerzita (od 1862) Univerzita v Pise (od 1864) Univerzita La Sapienza (od 1873) Univerzita v Pavii |
Ocenění | velkodůstojník Řádu italské koruny důstojník Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara |
Funkce | senátor Italského království |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Matematiku studoval na univerzitě v Pávii, avšak studia nedokončil kvůli finančním potížím a politickým problémům s rakouskými úřady. Pracoval pak na železnici. Na studiích ho ovlivnil matematik Francesco Brioschi. Roku 1862 se stal profesorem na univerzitě v Bologni. Roku 1989 se stal prezidentem Accademia dei Lincei (italské akademie věd). Krátce před smrtí, roku 1899, byl zvolen senátorem.
Jako první prokázal platnost neeuklidovské geometrie (s využitím tzv. Beltramiho-Kleinova modelu). Beltramiho použití diferenciálního počtu pro problémy matematické fyziky nepřímo ovlivnilo vývoj tenzorového počtu. Zabýval se též matematickou teorií elektřiny a magnetismu. Beltramův teorém je klíčový pro zobrazování zakřiveného povrchu v mapách. Ve fyzice plazmatu se uplatnil koncept Beltramova pole (jehož rotace je úměrná samotnému poli), užívá se při popisu helikálních struktur (silokřivky mají tvar šroubovice).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eugenio Beltrami na Wikimedia Commons