Miju Katová
Miju Katová, japonsky 加藤 未唯, Katō Miju, (* 21. listopadu 1994 Kjóto) je japonská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj a jedné výhry dosáhla také v sérii WTA 125s. V rámci okruhu ITF získala do roku 2018 tři tituly ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.[2]
Miju Katová 加藤 未唯 | |
---|---|
Miju Katová na US Open 2016 | |
Stát | Japonsko |
Datum narození | 21. listopadu 1994 (27 let) |
Místo narození | Kjóto, Japonsko[1] |
Bydliště | Kjóto, Japonsko[1] |
Výška | 156 cm[1] |
Hmotnost | 52 kg[1] |
Profesionál od | 2013 |
Držení rakety | pravou rukou; bekhend obouruč |
Výdělek | 452 855 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 191–168 |
Tituly | 0 WTA, 3 ITF |
Nejvyšší umístění | 123. místo (18. září 2017) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2016, 2017) |
US Open | 2. kolo kvalifikace (2016) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 221–187 |
Tituly | 1 WTA, 1 WTA 125s, 11 ITF |
Nejvyšší umístění | 30. místo (30. ledna 2017) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2017) |
French Open | 2. kolo (2016) |
Wimbledon | 2. kolo (2016) |
US Open | 3. kolo (2016) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 8. ledna 2018 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2017 na 123. místě a ve čtyřhře pak v lednu téhož roku na 30. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše v březnu 2011, když jí patřila 28. příčka. Trénuje ji Rjúdži Óhara.[1]
V japonském fedcupovém týmu neodehrála k únoru 2017 žádné utkání.[3]
Tenisová kariéra
V juniorské kategorii se s krajankou Eri Hozumiovou probojovaly do finále čtyřhry Australian Open 2011, v němž podlehly belgicko-nizemskému páru An-Sophie Mestachová a Demi Schuursová po setech 2–6 a 3–6.
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v září 2009, když na turnaji v Kjótu s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během května 2015 v naganské Karuizawě, události s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve finále travnaté souteže přehrála krajanku Makotu Ninomijovou.[2]
Na okruhu WTA Tour debutovala ve dvouhře říjnovým HP Open 2012 v Ósace. Na úvod kvalifikace, do níž obdržela divokou kartu, podlehla Maďarce Katalin Marosiové ve dvou setech. Hlavní soutěž si poprvé zahrála během říjnového Hong Kong Tennis Open 2015, kde postoupila z kvalifikace. V první fázi ji zastavila ruská turnajová šestka Darja Gavrilovová po třísetovém průběhu. Premiérový vítězný zápas si připsala na únorovém Taiwan Open 2016, na němž zdolala francouzskou kvalifikantku Sherazad Reixovou. Poté však nenašla recept na třetí nasazenou Kazašku Julii Putincevovou.[1][2]
Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála ve čtyřhře Taiwan Open 2016, probíhajícím v Kao-siungu. Po boku krajanky Eri Hozumiové odešly poraženy od nejvýše nasazené sesterské dvojice Chao-čching a Jung-žan Čanových. První trofej na túře WTA získala s Hozumiovou v deblové soutěži Katowice Open 2016, když v rohodujícím duelu zdolaly ruský pár Valentyna Ivachněnková a Marina Melnikovová.[1]
Debut v kvalifikaci nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala na US Open 2015, kde na úvod odebrala Kataryně Bondarenkové pouze dva gamy. Po boku stálé deblové partnerky Eri Hozumiové postoupily v deblové soutěži Australian Open 2017 do semifinále. Ve třetím kole vyřadily čtvrtý nasazený pár Sania Mirzaová a Barbora Strýcová. Ve čtvrtfinále pak na jejich raketách skončila Mirjana Lučićová Baroniová s Andreou Petkovicovou. Před branami finále je však zastavila druhá nasazená dvojice Bethanie Matteková-Sandsová a Lucie Šafářová po třísetovém průběhu.[1]
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 (0) | |
Premier (0) | |
International (0–1 D, 1–2 Č) |
Dvouhra: 1 (0–1)
Stav | Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Soupeřka ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 17. září 2017 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Zarina Dijasová | 2–6, 5–7 |
Čtyřhra: 3 (1–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 14. února 2016 | Kao-siung, Tchaj-wan | tvrdý | Eri Hozumiová | Čan Chao-čching Čan Jung-žan |
4–6, 3–6 |
Vítězka | 1. | 10. dubna 2016 | Katovice, Polsko | tvrdý (h) | Eri Hozumiová | Valentyna Ivachněnková Marina Melnikovová |
3–6, 7–5, [10–8] |
Finalistka | 2. | 7. ledna 2018 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Eri Hozumiová | Sara Erraniová Bibiane Schoofsová |
5–7, 1–6 |
Finále série WTA 125s
Legenda | |
---|---|
WTA 125s (1–0 Č) |
Čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 27. listopadu 2016 | Honolulu, USA | tvrdý | Eri Hozumiová | Nicole Gibbsová Asia Muhammadová |
6–7(3–7), 6–3, [10–8] |
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 6 (3–3)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 29. července 2013 | Fort Worth, Spojené státy | tvrdý | Lauren Embreeová | 6–3, 1–6, 1–3skreč |
Vítězka | 1. | 24. května 2015 | Karuizawa, Japonsko | tráva | Makoto Ninomijová | 7–6(7–5), 5–7, 6–1 |
Finalistka | 2. | 25. května 2015 | Balikpapan, Indonésie | tvrdý | Lu Ťia-ťing | 4–6, 4–6 |
Vítězka | 2. | 18. července 2015 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Nigina Abduraimovová | 7–5, 6–2 |
Finalistka | 3. | 24. října 2015 | Hamamacu, Japonsko | tráva | Šúko Aojamová | 2–6, 1–6 |
Vítězka | 3. | 27. března 2016 | Canberra, Austrálie | antuka | Anna Bondárová | 6–4, 7–6(7–3) |
Čtyřhra (11 titulů)
č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 17. září 2011 | Kjóto, Japonsko | koberec | Riko Sawajanagiová | Kazusa Itová Tomoko Tairová |
6–4, 7–6(7–5) |
2. | 15. října 2012 | Makinohara, Japonsko | tráva | Eri Hozumiová | Monique Adamczaková Caroline Garciaová |
7–6(8–6), 6–3 |
3. | 14. září 2013 | Kjóto, Japonsko | koberec (h) | Hiroko Kuwatová | Mana Ayukawová Emi Mutagučiová |
6–4, 6–2 |
4. | 4. července 2014 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Akiko Ómaeová | Kamonwan Buajamová Nungnadda Wannasuková |
6–0, 6–0 |
5. | 30. března 2015 | Bangkok, Thajsko | antuka | Nao Hibinová | Mijabi Inoueová Akiko Ómaeová |
6-4, 6-2 |
6. | 18. května 2015 | Karuizawa, Japonsko | tráva | Rika Fudžiwarová | Mana Ajukawová Makoto Ninomijová |
6–2, 6–0 |
7. | 14. června 2015 | Kašiwa, Japonsko | tvrdý | Akiko Ómaeová | Mana Ajukawová Makoto Ninomijová |
6–2, 5–7, [10–8] |
8. | 20. června 2015 | Inčchon, Jižní Korea | tvrdý | Kotomi Takahatová | Choi Ji-hee Kim Na-ri |
4–6, 6–3, [10–7] |
9. | 2. května 2016 | Gifu, Japonsko | tvrdý | Eri Hozumiová | Hiroko Kuwatová Ajaka Okunová |
6–1, 6–2 |
10. | 6. května 2017 | Gifu, Japonsko | tvrdý | Eri Hozumiová | Katy Dunneová Julia Glušková |
6–4, 6–2 |
11. | 12. května 2017 | Řím, Itálie | antuka | Eri Hozumiová | Jekatěrine Gorgodzeová Melanie Stokkeová |
6–1, 6–4 |
Finále na juniorce Grand Slamu
Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2011 | Australian Open | tvrdý | Eri Hozumiová | Demi Schuursová An-Sophie Mestachová |
2–6, 3–6 |
Postavení na konečném žebříčku WTA
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miyu Kato (tennis) na anglické Wikipedii.
- Miju Katová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 8. ledna 2018
- Miju Katová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 8. ledna 2018
- Miju Katová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 24. ledna 2017
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Miju Katová na Wikimedia Commons
- Miju Katová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Miju Katová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Miju Katová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)