Uruk

Vousatý muž z Uruku

Prvními kopáči v Uruku byli Angličané William J. Loftus a H. A. Churchill v polovině 19. století, ale ti museli před útokem beduínů narychlo ustoupit. Pak nastal čas německých expedic. Pro vědu Varku objevil r. 1902 Walter Andrae a v listopadu 1912 zde zahájil vykopávky Julius Jordan. Ten první prozkoumal pahorek Varka podrobně. Po britské okupaci Iráku byly vykopávky přerušeny a Jordan je zahájil až r. 1928. Dalšími německými archeology v Uruku byli A. Nöldeke, E. Heinrich a od r. 1954 Heinrich J. Lenzen.

Pro Heinricha Lenzena bylo prozkoumání Uruku životním posláním a vždy toužil komplexně prozkoumat posvátný okrsek Eanna - „Dům nebes“. Tato posvátná čtvrť vznikala během 5. tisíciletí př. n. l. a na jeho konci byl Uruk městem, který se pro archeologii stal pokladem.

Ve vrstvě Varka V. se objevuje v posvátné čtvrti Eanna, zasvěcené bohyni Inanně nejstarší urucký (tzv. „vápencový“) chrám, v následné vrstvě zjišťujeme, že šlo o trojlodní chrám s kamennými základy, na vnější straně zdobený pilastry, jeho rozměry byly 76×30 m. Jeho rohy jsou směrovány ke čtyřem světovým stranám. Poblíž vápencového chrámu stojí monumentální stavba nejasného účelu s osmi sloupy a čtyřmi polosloupy ve dvou řadách (na prostranství 26×18 m). Sloupy byly postaveny ze sušených cihel, sloupoví vedlo do dvora, u něhož byl další chrám (34×18 m), také trojlodní. U obou chrámů vedla z vedlejších lodí schodiště na terasovitou střechu.

Nejstarší chrámy byly později zbořeny a posvátná čtvrť Eanna přestavěna. Stará posvátná místa byla oddělena 7 m širokou ulicí od nových staveb a čtvercového náměstí (48×48 m). K němu přiléhá sloupový sál a v jeho sousedství nový chrám (označovaný "C", rozměry 54×22 m). Zbytky ohořelých trámů jsou dokladem původního zastřešení. Na jih od chrámu "C" stál chrám "D", zřejmě v té době hlavní v Uruku. Měřil asi 80×51 m.

Asi 500 m od čtvrti Eanna stál Anův zikkurat. Začal vznikat ještě v době urucké, ale dostavěn byl až v následující době džemdet-nasrské, tj. v posledních dvou stoletích 4. tisíciletí. V této době Uruk zaujímal plochu přes 1 km². Anův zikkurat zachovává trojlodní dělení (17,5×22,3 m) s centrální celou, uprostřed stojí piedestal, při jedné ze stěn je oltář, na němž stála socha božstva. Keramika v džemdet-nasrské době se vrací k dvoubarevné malbě červenočerné.

Z této doby pochází také Alabastrová váza, masivní vysoká nádoba s bohatou reliéfní výzdobou. Na horním pásmu je zobrazena žena - bohyně Innana, před ní stojí muž, asi její kněz, bez oděvu, podávající bohyni koš naplněný plodinami. V pozadí je další postava představující snad uruckého vládce. Další postavou je služebník držící v rukou vlečku či pás. Konečně je tu beran s podstavci na hřbetě, na nich stojí dvě postavy. Prostřední pás zobrazuje průvod kněží s dary, na dvou spodních pásech je symbolikou zobrazeno bohatství země - zvířata a plodiny s nedaleko tekoucí životadárnou vodou.

Do sklonku predynastického období kladou vědci i skulpturu Dámy z Varky. Jde zřejmě o část sochy představující bohyni, vytesanou do alabastru. Dámu z Varky objevil profesor Lenzen začátkem roku 1939. Mezi další předměty této doby patří i úlomek nejstarší známé kamenné stély s dvěma výjevy líčícimi lov na lvy.

Vyšší, již nesumerské vrstvy obsahovaly nálezy babylónské. Jde o posvátný okrsek Irigal zasvěcený babylónské bohyni lásky Ištaře. Mezi mladšími vykopávkami najdeme v Uruku palác starobabylónského krále Šinkašída, trosky chrámu perského boha slunce Mithry a chrám parthského boha Garea. Archeologové dále odkrývali nejen posvátné okrsky, ale i veřejné budovy, skladiště, obchody, celé ulice a pohřebiště.

Pečetní váleček a jeho otisk

• 5000 př. n. l. - V oblasti jižně od dnešního Bagdádu vznikají první zavlažovací kanály a drenážní strouhy, při zpracování mědi se uplatňuje technologie lití do ztracena. Kopaničářství je nahrazeno orebným hospodářstvím.
• 4000 př. n. l. - Na jihu Mezopotámie vznikají první skutečná ohrazena města - Ur, Uruk, Obejd se zemědělským zázemím. Přicházejí sem Sumerové. Stavějí se monumentální budovy se zdmi s kolíkovou mozaikou, rozvinula se keramika na hrnčířském kruhu.
• 3500 př. n. l. - V Sumeru existuje několik městských států (Uru, Eridu, Ur, Nippur, v jejichž čele stojí ensi - kníže, který je současně veleknězem. Pro důležitá rozhodnutí svolává radu starších a bojovníků. V Uruku se objevuje červená a šedá keramika s vázami a soškami.
• 3200 př. n. l. - V chrámu boha Ana v Uruku napsal písař první záznam na hliněnou tabulku. Na světě se objevilo písmo. V Uruku se objevila pečetní razidla a válečky.
• 3000 př. n. l. - V Uruku stojí Anův zikkurat a Inannin chrám. Vzniká skulptura zvaná "Dáma z Varky".
• 2900 př. n. l. - Piktografické písmo se na tabulkách v Uruku a Džemdet Nasru změnilo na klínové. Objevují se první literární skladby. V Uruku byla vyrobena slavná „Alabastrová váza“.
• po 2800 př. n. l. - Při sporech o půdu rostoucích sumerských měst dochází k prvním bojům, jejichž odrazem je mýtus o pololegendárním uruckém králi Gilgamešovi. 1. dynastie z Uruku vykazuje na Sumerském královském seznamu několik jmen v čele s Gilgamešem. Uruk prožívá vrcholné období.
• asi do 2450 př. n. l. - 2. dynastie vládne v Uruku. Z nápisů doloženi Enšakušanna, Ergalkinišedudu a Lugalkisalsi. Anův zikkurát je přestavěn, vzniká Lugalkisalsiho socha. Poté vládne 3. dynastie, jejíž panovníci nejsou známi.
• 2350 př. n. l. - Král Lugalzagezzi, pocházející z Ummy si podrobil tehdy dominantní Lagaš a po porážce Uruku se v něm usadil. Měl snahu vytvořit velkou říši a pustošil Sumer, ale jeho snaha byla marná.
• 2340 - 2223 př. n. l. - Uruk je součástí semitské Akkadské říše.
• 2220 př. n. l. - Uruk získává nezávislost nad akkadským králem Šar-kali-šarrím.
• 2198 - 2110 př. n. l. - Horské kmeny Gutejců po zničení Akkadské říše zvolili Uruk za své sídelní město. Vládne tu jejich 4. dynastie urucká - Urningin, Urgigir, Kudda, Puzurilli a Urutu.
• 2116 př. n. l. - Utuchegal osvobozuje zemi a město od Gutejců, o pět let později je svržen Urnammuem z Uru.
• 2111 - 2003 př. n. l. - Uruk je součástí státu 3. dynastie urské a král Šulgi správní reformou vytváří z Uruku centrum jedné z pěti provincií (Ur, Uruk, Lagaš, Umma, Drehem).
• po 2000 př. n. l. - Většina sumerských měst je zničena nebo přešla pod nadvládu Amoritů.