Larsa

Larsa (dnes Tell as-Senkereh v Iráku, pravděpodobně biblický Ellasar (Genesis(14:1))) bylo sumerské město, které stálo na levém břehu řeky Eufrat. Dnes se nachází asi 25 km jihovýchodně od ruin města Uruk (biblického Erechu). První zmínky o Larse pocházejí ze sumerských nápisů z 28. století př. n. l.

Mapa Mezopotámie za vlády Chammurapiho (1792 př. n l. - 1750 př. n. l.)

Jednalo se též o městský stát Sumerů. V politické historii se objevil konce 20. století př. n. l. po úpadku dynastie z Isinu. V první polovině 18. století př. n. l. ovládala jižní Sumer, načež zanikla expanzí Starobabylonské říše.

Charakteristika

Město vzniklo za sumerských dob a její sumerský název je l-Babbar neboli "příbytek slunce". Larsa byla považována za sídlo boha Šamše a později se stala sídlem mnoha králů. Mezi první patřil i urský král Urgul, který město pozvedl. Další období rozkvětu nastalo po pádu Třetí dynastie z Uru, kdy tamní vládcové přesídlili do Isinu. Avšak jeden amoritský místodržící se osamostatnil a usadil se v Larse. Díky tomu se město nakrátko stalo velmi významným centrem, jelikož ovládalo cesty ze severní Mezopotámie k Perskému zálivu. Larsa vzkvétala po několik dalších staletí, a to i díky své výhodné poloze - nepřekážela žádnému mocnějšímu státu v rozvoji. Poslední král Rím-Sín I. se snažil zemi chránit proti nájezdům, ale nebyl schopen svých cílů dosáhnout, takže nakonec Larsu obsadili Babyloňané.

V padesátých letech 19. století objevil pozůstatky města a rozsáhlé zbytky chrámu slunce lord William J. Loftus, přičemž nalezl i hojné a důležité klínopisy. Z těch je vidět, že poslední babylónský král Nabonid chrám boha slunce v Larse obnovil.

Králové Larsy
Seznam panovníků Larsy pocházející z 39. roku panování Chammurapiho nacházející se dnes v Louvre
  • Naplánum 2025–2004 př. n. l.
  • Emisum 2004–1976 př. n. l.
  • Samium 1976–1941 př. n. l.
  • Zabaia 1941–1932 př. n. l.
  • Gungunum 1932–1906 př. n. l.
  • Abisare 1905–1895 př. n. l.
  • Sumuel 1894–1865 př. n. l.
  • Nur-Adad 1865–1850 př. n. l.
  • Sín-Iddinam 1849–1842 př. n. l.
  • Sín-Eribam 1842–1840 př. n. l.
  • Sín-Iqiszam 1840–1835 př. n. l.
  • Sillí-Adad 1835–1834 př. n. l.
  • Varad-Sín 1834–1822 př. n. l.
  • Rím-Sín I. 1822–1793 př. n. l.
  • Babylónští panovníci 1792–1740 př. n. l.
  • Rím-Sín II. 1740–1750 př. n. l.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.