Enchiridion symbolorum
Enchiridion symbolorum, plným názvem Enchiridion symbolorum, definitionum et declarationum de rebus fidei et morum (latinsky Příručka vyznání víry, definic a prohlášení ohledně věcí víry a mravů) je nejběžněji užívaná neoficiální sbírka církevních dokumentů, poprvé publikována Heinrichem Denzingerem v roce 1854 a od té doby mnohokrát doplněná a publikovaná. V teologické literatuře se lze setkat i s označením podle jména editorů: sbírka je tedy označovaná též jako Denzinger, Denzinger–Schönmetzer či Denzinger–Hünermann či zkratkami Dz, DS či DH.
Různá vydání Enchiridionu
Znění jednotlivých vydání Enchiridionu se pochopitelně liší, neboť jednotlivá prohlášení byla jednak doplňována, jednak ovšem i vypouštěna se zřetelem k novějším církevním dokumentům. Existují však skupiny, které kritizují novější vydání Enchiridionu, vydaná po Druhém vatikánském koncilu, kvůli tomu, že ze sbírky byly vypuštěny zmínky o některých předchozích církevních dokumentech v případech, v nichž (podle vydavatelů) došlo k posunu ve stanovisku církve. Následující seznam uvádí seznam těchto dokumentů.
Pontifikáty před Piem IX.
| Dz | změny |
|---|---|
| 351 | dopis kardinála Humberta Michaelu Caerulariovi (1053) o nástupnictví římských papežů |
| 1607 | encyklika Ubi primum papeže Lva XII. z 5. května 1824 o indiferentismu |
| 1617 | encyklika Singulari nos papeže Řehoře XVI. z 25. června 1834, odsuzující Lamennaisovo pojetí svobody |
| 1615 | teze z encykliky Mirari vos téhož papeže o svobodě svědomí |
Pontifikát Pia IX.
| Dz | změny |
|---|---|
| 1640 | alokuce Acerbissimum vobiscum z 27. září 1852 o nebezpečí civilních sňatků |
| 1642-1648 | alokuce Singulari quadam o indiferentismu. |
| 1678 | encyklika Quanto conficiamur moerore italským biskupům z 10. srpna 1863 o indiferentismu (zkráceno) |
| 1688-1690, 1692, 1694 | některé výroky encyklika Quanta cura o náboženské svobodě, o ohrožení školství a mládeže nebezpečnými myšlenkami a sekularismudstranění pravého náboženství ze společnosti |
| 1806, 1807 | zavržení deismu a odpůrců přirozené teologie v textu Prvního vatikánského koncilu |
| 1847 | alokuce Luctuosis o papeži a Svatém stolci |
Pontifikát Lva XIII.
| Dz | změny |
|---|---|
| 1852 | encyklika Quod apostolici muneris z 28. prosince 1878 o spojení mezi církví a státem |
| 1858 | encyklika Diuturnum illud z 29. června 1881 |
| 1863-1864 | dekret Posvátného oficia o kremaci |
| 1865 | dekret Posvátného oficia z 27. května 1886 o rozvodech civilních sňatků |
| 1878-1888 | encyklika Immortale Dei, odsuzující liberalismus, racionalismus a naturalismus |
| 1935, 1949 | zkrácená věta encykliky Providentissimus Deus |
| 1936a-1936b | encyklika Sapientiae christianae z roku 1890 o nadpřirozené lásce k církvi, o přirozené lásce k vlasti a o odhodlání bránit práva církve proti zákonům státu, které napadají církev a náboženství |
| 1958-59 | encyklika Satis cognitum ve své části pojednávající o božském původu církve a o jejím učitelském úřadu |
| 1969, 1974, 1976 | List Testem benevolentiae papeže Lva XIII., v němž odsuzuje amerikanismus a zvláště přizpůsobení dogmat modernímu duchu, vynechány věty o nemožnosti přizpůsobit církevní nauku dané době |
Pontifikát Pia X.
| Dz | změny |
|---|---|
| 1984 | dekret Sacra Tridentina synodus z 16. 12. 1905 o častém svatém přijímání |
| 1995 | encyklika Vehementer nos z 11. 2. 1906 |
| 2071, 2082, 2086, 2088, 2092, 2095, 2099,2102-2109 | encyklika Pascendi dominici gregis, z 8. 9. 1907, – Úvodní zpráva o modernistech – O vnitřních nepřátelích Církve, – část kap. O koncepci víry u modernistů, část kap. O pojetí dogmatu u modernistů a jeho možném vývoji, O autoritě církve, v kapitole o historii a kritice, O apologetické metodě modernistů a jejich názorech. |
| 2114 | Motu proprio Praestantia scripturae z 18. listopadu 1907 proti modernistickému výkladu Písma a varování všem pastýřům, kteří působí na poli biblistiky |
Pontifikát Pia XI.
| Dz | změny |
|---|---|
| 2100 | encyklika Ubi arcano z 23. 12. 1922 O pokoji Kristově v království Kristově, nebezpečí nového modernismu |
| 2197 | encyklika Quas primas z 11.12.1925 - Svátek Krista Krále jako lék proti laicismu |
| 2200 | konstituce Divini cultus z 20.12.1928– O liturgii |
| 2212-2213, 2216-24 | encyklika Divini illius magistri, 31.12.1929, – vynechána kapitola: o člověku, který má porušenou přirozenost, ale je vykoupený, škodlivost vychovatelského naturalismu, vynechána kapitola o křesťanské rodině jako o místu výchovy, o zavržení laických škol, škol nábožensky smíšených, katolická škola jako prototyp pravé školy, svět a jeho nebezpečí, cíl výchovy: vytvořit opravdového křesťana. |
| 2247-48 | encyklika Casti connubii, Dz 2238 - Hovořící o nutnosti spolupůsobení manželů se svátostnou milostí, O smíšených manželstvích a jejich nebezpečích |
| 2247 | encyklika Ad catholici sacerdotii – kap. O velikosti kněžského poslání a útoky nepřátel na kněžství |
Pontifikát Pia XII.
| Dz | změny |
|---|---|
| 2280, 2282 | encyklika Summi pontificatus |
| 2291 | encyklika Mystici corporis – modlitba za jinověrce a její důležitost, modlitba za ty, kdo vládnou, láska k církvi, mnozí zůstávají mimo církev |
| 2307,2324-2325,2319 | encykliky Humani generis z roku 1950 (je též považována za druhý Syllabus errorum) – odsuzuje zvláště teologické diletanty Nouvelle theologie) jsou vynechané věty o falešném historicismu – a o falšování nauky: falšuje se pojetí dědičného hříchu, pohrdá se výnosy tridentského sněmu, bourá se nauka o transsubstanciaci, dále je vypuštěna pasáž o ohrožení theodieceje (přirozené nauky o Bohu) a etiky (mravouky) novými filosofickými principy. Je vypuštěna věta Pia XII, který si stěžuje, že existují v Církvi lidé, kteří popírají, že katolická církev ve spojení s Římem a mystické tělo Kristovo je jedna a ta samá věc a že kdo chce být spasen, musí být členem katolické Církve |
| 2332 | apoštolská konstituce Munificentissimus Deus – Definováno dogma o Neposkvrněném početí Panny Marie, část pojednávající o významu nově definovaného dogmatu v materialistické a zmatené době. |
Literatura
- DENZINGER, H.; SCHÖNMETZER, A. Enchiridion symbolorum, definitionum et declarationum de rebus fidei et morum. Editio XXXIII. Barcinone; Friburgi Brisgoviae; Romae; Neo-Eboraci: Herder, 1965.
Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.