El Al

El Al (hebrejsky: אל על, doslova „k obloze“) je izraelský národní letecký dopravce.[1][2] Provozuje pravidelnou mezinárodní osobní a nákladní leteckou přepravu mezi svým domovským Ben Gurionovým mezinárodním letištěm poblíž Tel Avivu a destinacemi v Africe, Asii, Evropě a Severní Americe, stejně jako vnitrostátní leteckou přepravu na letiště Ovda u Ejlatu.[3] K srpnu 2017 tato společnost létala do 56 destinací a ve flotile měla 42 letadel.

El Al
IATA
LY
ICAO
ELY
CALLSIGN
EL AL
Zahájení činnosti1948
SídloIzrael Izrael
Hlavní základnaBen Gurionovo letiště (pobliž Tel Avivu)
Destinace56 (srpen 2017)
Velikost flotily42 (srpen 2017)
Oficiální webwww.elal.co.il

Historie

Lockheed Constellation společnosti El Al v roce 1951

Inaugurační let z Ženevy do Tel Avivu proběhl 28. září 1948 letounem Douglas C-54 Skymaster (4X-ACA) pro prezidenta Izraele Chaima Weizmanna. Na počátku roku 1949 byla flotila rozšířena o další dva letouny Douglas DC-4 (4X-ACC, 4X-ACD). V červenci 1949 byla otevřena první pravidelná linka Tel Aviv-Paříž, do konce roku byla pravidelně spojena města Řím, Curych a Londýn. V roce 1950 byl zahájen provoz nákladních letadel Curtiss C-46 Commando (4X-ACE, 4X-ACF) a zakoupeny další tři DC-4 (4X-ADB, -ADC, -ADN). Dne 18. června 1950 byla zahájena pravidelná linka z Tel Avivu přes Řím, Paříž, Shannon a Gender do New Yorku. Ve stejném roce byly zahájeny lety do Istanbulu, Vídně, Athén a Johannesburgu. Tato síť linek zůstala nezměněna do roku 1956. V roce 1951 byl do provozu uveden letoun Douglas DC-3 (4X-ATA), který byl používán na linky do Nikosie a Istanbulu. Místo zastarávajících DC-4 byla zakoupena nová letadla typu Lockheed Constellation (4X-AKA, -AKB, -AKC). První byl zařazen do provozu v prosinci 1950, čtvrtý stroj 4X-AKD byl pořízen v roce 1954. V roce 1956 byly zahájeny spoje do Bruselu a Amsterodamu. Za sestřelený Lockheed 49 Constellation v červenci 1957 byl pořízen náhradní 4X-AKE. Stárnoucí Constellationy byly hlavními důvody nákupu nových letounů typu Bristol Britannia v roce 1957 (4X-AGA, -AGB, -AGC). Technické parametry těchto letounů umožnily otevření nonstop letů z Londýna do New Yorku. V dalších letech byl počet strojů Britannia zvýšen na pět (4X-AGD, -AGE). V roce 1958 došlo k otevření linek do Kolína nad Rýnem a Mnichova a o rok později do Teheránu. Provoz této linky byl zastaven až v roce 1979.

Curtiss C-46 Commando, 1952 (4X-ACF)

První proudový letoun společnosti byl pořízen v roce 1961 (Boeing 707, 4X-ATA), což umožnilo nonstop lety z Tel Avivu do New Yorku. Během 28 let služby Boeingu 707 u El Al se v barvách přepravce vystřídalo celkem 18 letounů tohoto typu a čtyři stroje menších Boeing 720. V roce 1963 byla otevřena linka do Frankfurtu, 1964 do Kodaně a 1968 do Ženevy, Nice a Bukurešti. V 70. létech byly zahájeny lety do Montrealu a Marseille. V roce 1971 byl do flotily zařazen první dvoupatrový Boeing 747-200 (4X-AXA). Šest dní po jeho dodání, 8. června, byl zařazen na pravidelnou nonstop linku do New Yorku. V roce 1977 byl zahájen provoz do Lisabonu a o dva roky později do Miami. Díky podpisu mírové smlouvy s Egyptem v Camp Davidu byla v roce 1980 otevřena linka do Káhiry. V roce 1981 byla letecká síť rozšířena do Bostonu, 1983 do Chicaga a Los Angeles, v roce 1985 byl spojen Manchester a v roce 1986 Toronto. V 80. letech byly rovněž zakoupeny dopravní letouny Boeing 737 (4X-ABN, -ABO), Boeing 767-200 (4X-EAA, -EAB), Boeing 767-200ER (4X-EAC, -EAD) a Boeing 757 (4X-EBL, -EBM, -EBR, -EBS, -EBT, -EBU, -EBV). V roce 1989 byly zahájeny linky do Budapešti, Varšavy a Stockholmu. Dne 25. června 1991 byla zahájena pravidelná linka LY521 do Prahy letounem typu Boeing 757 (4X-EBR). K dalšímu rozšíření provozu do východní Evropy došlo v letech 1992 (Moskva, Petrohrad) a 1993 (Sofie). Helsinki a Lipsko byly do letecké sítě El Al zařazeny v roce 1994.

Typ Boeing 747-200 v roce 1983, z flotily El Al byl vyřazen v roce 2001

Jako národní dopravce hrál El Al významnou roli v izraelských humanitárních záchranných pracích, kdy byli leteckým mostem přepravováni Židé z Etiopie, Jemenu a dalších zemí, kde byly jejich životy v ohrožení. El Al je držitelem světového rekordu pro nejvíce přepravených cestujících během komerčního letu, kterého dosáhl během operace Šalamoun, kdy transportoval židovské uprchlíky z Etiopie. Při této operaci bylo převezeno Boeingem 747 této společnosti 1 122 cestujících, což je světový rekord v přepravě jedním letadlem. V říjnu 1992 byla otevřena první pravidelná linka na Dálný východ do Pekingu. V roce 1993 následovaly Bombaj a Bangkok, v roce 1994 Hongkong a Dillí se Soulem v roce 1995. V létě roku 1994 přistály na letišti Ben Gurion první dva Boeingy 747-400 (4X-ELA, -ELB) a třetí letoun tohoto typu rozšířil stav společnosti v červnu téhož roku.

První Boeing 777 byl do flotily El Al zařazen v březnu 2000. Od roku 2003 probíhala dlouho odkládaná privatizace. V roce 2013 El Al představil novou dceřinou společnost, nízkonákladovou společnost UP. Ta začala se svými pěti Boeingy 737 létat do pěti destinací v Evropě.

El Al některá svá letadla vybavuje od roku 2015 protiraketovým systémem C-MUSIC od firmy Elbit System.[4]

Destinace

Codeshare

El Al má také několik codeshare dopravců, nepatří do žádné z aliancí leteckých společností.

Praha

Linka El Al na pražské letiště Ruzyně byla zahájena 25. června 1991. Měla číslo LY521 a obsluhoval ji Boeing 757-200 imatrikulace 4X-EBR. Později linku pravidelně obsluhovaly Boeingy 737-800, střídané většími Boeingy 777 či 767. Od roku 2014 na této lince létala její nízkonákladová značka UP, kterou od 15. října 2018 nahradila El Al. Letadla Boeing 737-800 do Prahy létají 8x týdně.

Letecké nehody a incidenty

El Al je všeobecně uznáván jako nejbezpečnější ze světových leteckých společností, jelikož mnohokrát díky svým bezpečnostním protokolům zabránil pokusům o únos letadla a teroristickým útokům.[5][6]

  • V únoru 1969 byl napaden Boeing 707 na letišti v Curychu. Izraelský pilot byl zabit a dalších osm lidí zraněno. V následující přestřelce s ostrahou letiště byl jeden útočník zabit a ostatní byli přemoženi a uvězněni. Útočníci byli později souzeni ve Winterthuru, ale o rok později byli po únosu letadla Swissairu propuštěni.[11]
  • 13. ledna 1975 se několik mužů včetně Carlose pokusilo unést a zničit letadlo El Al. Pokus bezúspěšně opakovali 17. ledna.
  • Další teroristický útok známý jako Hindáwího případ byl spáchán 18. března 1986. Anne-Marie Murphy, těhotná občanka Irska, se chystala nastoupit do letadla El Al v Londýně Heathrow, když byly v jejím zavazadle nalezeny tři libry plastické trhaviny. Trhavinu nastražil její snoubenec Nezar Hindawí, který si rezervoval letenku na jiný let. Hindáwí byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 45 let, nejdelšímu trestu, který kdy vynesl Britský soud.
  • 4. října 1992 nákladní Boeing 747-200F se při letu El Al 1862 zřítil na dvě výškové budovy (Kruitberg and Groeneveen) v Bijlmermeeru nedaleko Amsterdamu. Při neštěstí se utrhl pravý vnitřní motor a narazil do pravého vnějšího motoru, který se rovněž utrhl. Zahynuli tři členové posádky a 39 lidí na zemi.[13]
  • 4. července 2002, postřelil Hesham Mohamed Hadayet šest Izraelců u přepážky El Al na letišti v Los Angeles. Poté byl zastřelen bezpečnostní službou El Al.[14] Dva z postřelených zemřeli později. Egypťan Hadayet nepatřil k žádné teroristické skupině, ale neskrýval antižidovské postoje a nesouhlasil s americkou politikou na Středním Východě.[15] Americká FBI vyhodnotila střelbu jako teroristický akt, jeden z mála, který se odehrál na území Spojených států po 11. září 2001.
  • 17. listopadu 2002 se třiadvacetiletý izraelský Arab Tawfiq Fukra pokusil unést letadlo El Al za letu z Tel Avivu do Istanbulu. Byl ozbrojen kapesním nožem a pokusil se vniknout do pilotní kabiny, aby přinutil pilota letět zpět do Izraele a narazit do budovy. Na palubě letadla byl přemožen bezpečnostním personálem.[16]

Odkazy

Boeing 757-258 (4X-EBS), El Al

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku El Al na anglické Wikipedii.

  1. Divestiture of Flag Carriers [online]. Gabi Think [cit. 2008-12-17]. Dostupné online. (anglicky)
  2. El Al Airlines installs anti-missile systems on passenger aircraft [online]. Haaretz [cit. 2008-12-17]. Dostupné online. (anglicky)
  3. El Al Flight Schedule [online]. El Al [cit. 2008-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-17. (anglicky)
  4. KUBASTA, Tadeáš. 4X-EKM - B737-804 - Praha - Ruzyně (PRG/LKPR). planes.cz [online]. [cit. 2017-08-14]. Dostupné online. (česky)
  5. El Al secure because it must be [online]. CNN [cit. 2016-05-15]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Unfriendly skies are no match for El Al [online]. USA Today [cit. 2008-12-17]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ASN Aircraft accident description Douglas DC-4 4X-ADN — Zürich-Kloten [online]. Aviation Safety Network [cit. 2007-05-29]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Through the Curtain. www.time.com. Time Magazine, 1955-08-08. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-24. (anglicky)
  9. ASN Aircraft accident description Lockheed L-149 Constellation 4X-AKC — Petrich [online]. Aviation Safety Network [cit. 2007-05-29]. Dostupné online. (anglicky)
  10. MELMAN, Yossi. An investigation behind bars. www.haaretz.co.il. Haaretz. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
  11. El Al hijack [online]. [cit. 2008-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-29. (anglicky)
  12. A history of El Al incidents [online]. One News [cit. 2007-05-28]. Dostupné online. (anglicky)
  13. Accident description El Al 1862 [online]. Aviation Safety [cit. 2011-10-23]. Dostupné online. (anglicky)
  14. Los Angeles airport shooting kills 3. archives.cnn.com. CNN, 2002-07-05. Dostupné online [cit. 2007-05-28]. (anglicky)
  15. FBI, Justice: El Al attack was terrorism. www.cnn.com. CNN, 2003-04-12. Dostupné online [cit. 2007-04-29]. (anglicky)
  16. Passengers recall El Al 'hijack' terror. news.bbc.co.uk. BBC News, 2002-11-18. Dostupné online [cit. 2011-10-23]. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.