Ekumenická rada církví v České republice

Ekumenické organizace zpočátku vznikaly s cílem prosazovat zájmy protestantů proti většinové katolické církvi. V roce 1905 byla založena Kostnická jednota jako sdružení s členstvím fyzických osob, v roce 1927 federace církví s názvem Svaz evangelických církví v Československu. V roce 1938 se členské církve rozhodly svaz přetvořit v radu církví širšího zaměření, aby se členy mohly stát i neprotestantské církve, tehdy zejména Pravoslavná církev a Církev československá. Plán však překazila německá okupace a světová válka.[3]

Ekumenická rada církví v ČSSR, byla založena 20. června 1955 v Praze na půdě Komenského teologické fakulty.[4] Po federalizaci Československa je doloženo ustanovení ERC s působností jen pro Českou socialistickou republiku (ERC v ČSR) a povolení její činnosti Ministerstvem kultury ČSR s účinností od 15. prosince 1970,[5] v témž období byla založena i Ekumenická rada církví v SSR.

Po roce 1989 se ERC více otevřela spolupráci jak s katolickou církví, tak s jinými náboženskými společenstvími. 19. července 2005 ERC získala registrací podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, právní formu svazu církví a náboženských společností.[6] Od té doby již nemají žádnou formu členství některé subjekty, které nebyly přímo církvemi.

Stanovy vymezují věroučnou základnu ERC takto: „Ekumenická rada církví v České republice je společenstvím křesťanských církví, které vyznávají Pána Ježíše Krista jako Boha a Spasitele podle Písem Starého a Nového Zákona a usilují uskutečňovat své poslání společně ke slávě jednoho Boha, Otce i Syna i Ducha svatého.“

Stanovy se odvolávají na hodnoty jednoty křesťanů, náboženské svobody, cyrilometodějské a reformační tradice, tolerance a vzájemné úcty.

Stanovy svazu rozeznávají tři druhy členství: plné, přidružené a pozorovatelské. Plným nebo přidruženým členem se může stát registrovaná křesťanská církev, která souhlasí s věroučnou bází svazu. Členové, kteří si sami zvolili status přidruženého člena, nemají pasivní ani aktivní volební právo. Pozorovatelem může být církev nebo náboženská společnost, která se sice neztotožňuje s věroučnou bází svazu, ale ztotožňuje se s jeho cíli.

Nejvyšším orgánem ERC bylo v roce 2005 prezidium, kde byla každá členská církev zastoupena jednou osobou, zpravidla vedoucím představitelem církve.

V současné době je vrcholným orgánem valné shromáždění (zasedá 1× ročně). V době mezi valnými shromážděními je vrcholných rozhodovacím orgánem řídící výbor. Valné shromáždění volí předsednictvo ERC (předseda, 2 místopředsedové a náhradník). Úřad ERC vede generální sekretář, který koordinuje i práci komisí. Statutárními orgány ERC jsou předseda a generální sekretář.

Ekumenická rada církí plní důležitou úlohu v oblasti sektorální pastorace - duchovní služby v Armádě ČR, ve věznicích a v nemocnicích.

Ekumenická rada církví zřizuje několik komisí:

• Komise pro sdělovací prostředky - spolupracuje s redakcemi křesťanských pořadů v rozhlase a televizi, organizuje studijní dny
• Komise pro školství a vzdělávání - připravuje a organizuje výchovná setkání křesťanských pedagogů, koordinuje pracovníky odpovědné za církevní školství
• Komise pro duchovní péči ve zdravotnických zařízeních - zabývá se pastorační službou v nemocnicích, připravuje kurzy pro zájemce o tuto službu
• Komise pro mládež
• Komise pro ekumenismus a budoucí směřování ERC v ČR

Kromě stálých komisí zřizuje ERC též pracovní skupiny pro jednorázové úkoly, například přípravu jednotlivých mezinárodních konferencí, výstav, povodňová komise, pracovní skupina pro Modlitbu za domov, pro Kirchentag, pro práci s Romy, atd.[3]

V minulosti existovaly i následující:

• Komise církev – stát zabývala se vztahem ke státu a otázkou financování církví
• Ekumenická humanitární komise koordinovala činnost humanitárních organizací členských církví. Zřejmě se někdy před rokem 2005 vyvinula z komise pro práci s uprchlíky, která existovala v roce 1999.
• Komise žen, byla členkou mezinárodní organizace EFKZE (EFCWE), Ekumenického fóra křesťanských žen v Evropě, a úzce spolupracovala s občanským sdružením Ekumenické fórum křesťanských žen v ČR.
• Teologická komise, zabývala se i liturgickými otázkami
• Komise pro mezináboženský dialog
• Komise pro duchovní péči na letišti
• Komise pro studium rekatolizace byla komise historiků zabývající se dějinami Českých zemí v 16. a 17. století. Někdy po roce 1999 se vyvinula stálá komise z dosavadní společné pracovní skupiny ERC a České biskupské konference.

V roce 1999 existovala ještě finanční a ekonomická komise, která sledovala hospodaření ERC.[3]

• 1994–1995 Vladislav Volný, SCEAV
• 1995–2000 Pavel Smetana, ČCE
• 2001–2005 Vladislav Volný, SCEAV
• 2005[7]–2009 Pavel Černý, CB
• 2009[8]–2013 Joel Ruml, ČCE
• 2013[9]–2017 Daniel Fajfr, CB
• 2017-2021[10] Daniel Ženatý, ČCE
• od 23. listopadu 2021 Tomáš Tyrlík, SCEAV

• Světová rada církví
• Konference evropských církví
• Křesťanství v Česku

• Ekumenická rada církví
• Rejstříky registrovaných církví a náboženských společností a jimi založených právnických osob, Ministerstvo kultury ČR
• Jitka Krausová: Ekumenická rada církví v ČR, Getsemany č. 158, únor 2005