Efrajim Moses Lilien

Efrajim Moses Lilien (23. května 1874 Drohobyč – 18. července 1925) byl secesní ilustrátor, fotograf a grafik, který se zvláště proslavil svým uměleckými díly na židovská témata. Někdy se mu říká „první sionistický umělec“.

Efrajim Moses Lilien
Narození23. května 1874
Drohobyč
Úmrtí18. července 1925 (ve věku 51 let)
Badenweiler
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánífotograf, vydavatel, rytec, malíř, ilustrátor a grafik
OceněníCivilní záslužný kříž
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Postavy, fotografie, asi 1918

Životopis

Ephraim Moses Lilien (Maurycy Lilien) se narodil v roce 1874, v Drohobyczi v Haliči,[1] poté v Rakousku-Uhersku. V letech 1889–1893 studoval Lilien malířské a grafické techniky na Akademii umění v Krakově. V letech 1890 až 1892. studoval u polského malíře Jana Matejka.

Jako člen sionistického hnutí cestoval Lilien v letech 1906 až 1918 několikrát do osmanské Palestiny.

Lilien se zúčastnil pátého sionistického kongresu, který se konal v Basileji, jako člen Demokratické frakce, opoziční skupiny, která podporovala rozvoj sekulární národní kultury. V roce 1905 se na sedmém sionistickém kongresu v Basileji spolu s Borisem Schatzem stal členem výboru zřízeného za účelem zřízení Bezalelské umělecké školy.[1] V rámci této práce doprovázel Schatze do Jeruzaléma.

Umělecká kariéra

Lilien byl jedním ze dvou umělců, kteří v roce 1906 doprovázeli Borise Schatze na území dnešního Izraele za účelem založení Becalelovy akademie umění a designu a v roce 1906 učil první ročník školy. Ačkoli jeho pobyt v zemi trval jen krátce, zanechal svou nesmazatelnou stopu po vytvoření stylu Eretz Israel, který biblické předměty umístil do sionistického kontextu a orientálního prostředí, koncipovaného v idealizovaném západním designu. V prvních dvou desetiletích století sloužila Lilienova práce pro skupinu Bezalel jako model.

Lilien je známý svým fotografickým portrétem Theodora Herzla. Často Herzla využíval jako model, protože jeho rysy považoval za dokonalou reprezentaci „nového Žida“.[2] V roce 1896 obdržel cenu za fotografii od avantgardního časopisu Jugend. Lilien ilustroval několik knih. V roce 1923 byla v New Yorku zahájena výstava jeho prací.

Mezi knihy, které autor ilustroval, patří Juda (1900), poezie s biblickými tématy od jeho křesťanského přítele Börries Freiherra von Münchhausena a Lieder des Ghetto (Písně ghetta, 1903), jidiš básně Morrise Rosenfelda přeložené do němčiny.

Lilien zemřel v Badenweiler v Německu v roce 1925. Je po něm pojmenována ulice v jeruzalémské čtvrti Najot.

Galerie
  • Slunečnice, Jugend, Berlín, 1893
  • Ex libris, Stefan Zweig, asi 1900
  • The Queen of Sabbath, Juda, Berlín, 1900–1
  • The Silent Song, Juda, 1900–1.[3]
  • Kéž naše oči spatří váš milosrdný návrat do Sionu, suvenýr, Basilej, 1901.[4]
  • Theodor Herzl v Basileji, 1901, fotografie reprodukovaná jako pohlednice
  • Ost und West, 1903
  • Pocta obětem Kišiněvského pogromu, 1903.[5]
  • Židovské dítě, z Lieder des Ghetto, 1903
  • Zion, Lieder des Ghetto, 1903
  • Ex libris Boris Schatz, 1905
  • Emblém Bezalel Academy of Arts and Design, Jeruzalém, 1906
  • Alegorická svatba: skica na koberci, triptych (zprava doleva): Exil, manželství, vykoupení, 1906
  • Portrét, fotografie, 1906
  • Jozue, 1908
  • Abrahám, 1908
  • Balaam, 1908
  • Dybbuk, 1908
  • Kotel (Zeď nářků), 1910
  • V knihovně, rytina, 1915
  • Sofer sešívá svitky tóry, rytina, 1915
  • Studium Talmudu, rytina, 1915
  • Samaritán, rytina, asi 1920

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ephraim Moses Lilien na anglické Wikipedii.

  1. Werner, Alfred; Radjai-Ordoubadi, Jihan (2007). „Lilien, Ephraim Moses.“ Encyclopaedia Judaica. 2nd ed. Detroit: Macmillan Reference USA. Vol. 13, s. 14. Retrieved via Gale Virtual Reference Library database, 18. 5. 2018. Also available online via Encyclopedia.com.
  2. Artistic Expressions of the Jewish Renaissance [online]. George Washington University Libraries [cit. 2020-11-28]. Dostupné v archivu. (anglicky)
  3. Levussove, New Art of an Ancient People: Lilien, s. 12: The Silent Song.
  4. Publikováno v Ost und West (Východ a Západ), Berlín, leden 1902, 17–18.
  5. Publikováno v Ost und West, prosinec 1904, 848–850.

Literatura
  • Salomon Wininger: Große Jüdische National-Biographie. Svazek 4. Czernowitz 1930, s. 115–116.
  • Lilien, Ephraim Moses. In: Encyclopaedia Judaica. Svazek 11, 1973 (1971), Sp. 239–240.
  • Oz Almog, Gerhard Milchram (vyd.): E. M. Lilien: Jugendstil, Erotik, Zionismus. Mandelbaum, Wien 1998.
  • M. Bar-Am, O. Bar-Am, N. Feldman (vyd.): Painting with Light: the Photographic Aspect in the Work of E. M. Lilien. Tel-Aviv 1991.
  • Reinhard Bein: Ewiges Haus. Jüdische Friedhöfe in Stadt und Land Braunschweig. Braunschweig 2004, ISBN 3-925268-24-3.
  • Reinhard Bein: Sie lebten in Braunschweig. Biografische Notizen zu den in Braunschweig bestatteten Juden (1797 bis 1983). In: Mitteilungen aus dem Stadtarchiv Braunschweig. Nr. 1, Döring Druck, Braunschweig 2009, ISBN 978-3-925268-30-4.
  • Reinhard Bein: Zeitzeugen aus Stein. Svazek 2. Braunschweig und seine Juden. Braunschweig 1996, ISBN 3-925268-18-9, s. 97 ff.
  • Bert Bilzer, Richard Moderhack (vyd.): BRUNSVICENSIA JUDAICA. Gedenkbuch für die jüdischen Mitbürger der Stadt Braunschweig 1933–1945. In: Braunschweiger Werkstücke, Svazek 35. Braunschweig 1966.
  • Lothar Brieger: E. M. Lilien – Eine künstlerische Entwicklung um die Jahrhundertwende. Verlag Benjamin Harz, Berlín 1922
  • Luitgard Camerer: Lilien, Ephraim Mose. In: ISBN 3926701145
  • Haim Finkelstein: E. M. Lilien in the Middle East, Etchings (1908–25). Ben Gurion University, 1988.
  • Mark H. Gelber: E. M. Lilien und die jüdische Renaissance. In: Bulletin des Leo Baeck Instituts, 87 (1990), 45–53.
  • Alfred Gold: E. M. Lilien. In: Martin Buber (vyd.): Jüdische Künstler. Jüdischer Verlag, Berlín 1903, s. 73–104 (judaica-frankfurt.de).
  • Lionel Gossman: Jugendstil in Firestone: The Jewish Illustrator E. M. Lilien (1874–1925). In: Princeton University Library Chronicle, Volume LXVI, Number 1, Autumn 2004, s. 11–78.
  • Dirk Heißerer: Der Radierer und Lichtzeichner Ephraim Moses Lilien (1874–1925). Galerie Michael Hasenclever, München 2004.
  • Ekkehard Hieronimus: Der Grafiker E. M. Lilien (1874–1925). In: Arbeitsberichte aus dem Städtischen Museum Braunschweig. Heft 25. Städtisches Museum Braunschweig, Braunschweig 1974.
  • M. S. Levussove: The New Art of An Ancient People: The Work of Ephraim Mose Lilien. B. W. Huebsch, New York 1906
  • E. M. Lilien: Briefe an Seine Frau 1905–1925. vyd. Otto M. Lilien / Eve Strauss. Jüdischer Verlag Athenaeum, Königstein/Ts. 1985.
  • Regine Nahrwold: Lilien, Ephraim Moses. In: ISBN 3775258388, s. 383f
  • N. N.: E. M. Lilien. Sein Werk. Mit einer Einleitung von Stefan Zweig. Schuster & Loeffler, Berlín/Leipzig 1903.
  • Michael Stanislawski: From Jugendstil to ‘Judenstil’: Cosmopolitanism and Nationalism in the Work of Ephraim Moshe Lilien. In: Ders.: Zionism and the Fin-de-Siècle: Cosmopolitanism and Nationalism from Nordau to Jabotinsky. University of California Press, Berkeley 2001, s. 98–115.
  • Claus Stephani: Das Bild des Juden in der modernen Malerei. Eine Einführung. / Imaginea evreului în pictura modernă. Studiu introductiv. Dvojjazyčné vydání (rumunsky / německy). Editura Hasefer, Bukurešť 2005, ISBN 973-630-091-9.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.