Fotografie na Ukrajině

V padesátých letech 19. století už byli v Kyjevě místní fotografové: I. Čechovič, Ivan Vasiljovič Gudovskij, Fedor Levdik, K. Vojuckij (fotografoval rakev básníka Tarase Ševčenka), M. Gros, Jank a další. Od roku 1864 měl ateliér Benzeman M., Franc Mezer (Franc de Mezer), autor krajin Kyjeva 1860–1890, Josyp Kordyš (1868), M. Pastěrnak (1869) a další.

V letech 1860-1900 otevírali svá fotografická studia profesionálové v Oděse, Charkově, Poltavě a v dalších velkých městech. Jeden z prvních ukrajinských fotografů, Włodzimierz Wysocki, otevřel v roce 1871 fotografické studio v Kyjevě a od roku 1880 do roku 1886 v něm pracoval Alfred Konstantinovič Feděckij, známý ukrajinský fotograf a kameraman. Mezi nejslavnější fotografy a umělce té doby v Oděse byli: Filip Haas, Mičri, Fedorověc, Chloponin a K. Migurskij. V 80. a 90. letech byli populární Antonopulo, Dimo, Čechovskij a mechanik a vynálezce J. Tymčenko, kteří konstruovali příslušenství pro snímání a promítání pohyblivých obrazů.O. Ivanickij, E. Trofimov a R. Bikovskij byli v Charkově známí od 70. let 19. století. Od června 1886 zde působil Alfred Konstantinovič Feděckij, zakladatel kinematografie na Ukrajině a tříbarevné fotografie, který byl za své umělecké portréty a krajiny oceněn na zahraničních výstavách. Od roku 80. a 90. let byli známí například O. Sučkova, G. Serebrin, V. Timošenko, R. Tuken a další. V Poltavě od začátku. 80. let 19. století pracoval J. Čmilevskij, autor alba fotografií z míst spojených se životem M. Gogola, fotografií z otevření pomníku I. Kotljarevského (1903) a rozsáhlé série fotografií domu Poltavskovo Zemstva (1908–1909).

Do roku 1914 bylo v Kyjevě mnoho uměleckých fotografů a profesionálních vědců: Aršenevskij, M. Bobir, I. Haas, A. Gubčevskij, I. Jezerskij, K. Parčevskij, M. Šukin a zejména učitel fotografie na kyjevské polytechnice, později v Kyjevském institutu polytechnického umění a filmovém institutu - M. Petrov a badatel v oblasti mikrofotografie V. Favorskij.Na konci 19. století začaly vznikat nové fotografické organizace jako například na pobočkách Rosijskovo Techničnovo Tovaristva v Charkově (1891), Oděse (1897) a Kyjevě (1899), stejně jako Společnost milovníků umění a vědy v Oděse, Charkově (1891) a Simferopolu (1896), Jelisavětgradu (1901) a nejaktivnější Kyjevská společnost fotografů amatérů Daguerre[2] čistě ukrajinského charakteru v Kyjevě (1901–1917; spoluzakladatel a předseda v roce 1906–1912 M. Petrov). Společnost organizovala reportáže, exkurze, soutěže, v roce 1908 uspořádala Celokrajinský kongres fotografů a mezinárodní výstavu umělecké fotografie v Kyjevě, zde v roce 1911 uspořádala mezinárodní salon umělecké fotografie.

Spolu s uměním se rozšířila komerční fotografie, zejména po vynálezu (1871) Angličana R. Maddoxe z bromoželatinových desek. V roce 1914 pracovalo v samotném Kyjevě asi 70 komerčních fotografů (v Oděse asi 40, v okresních městech asi 10, ve městech 2–3). V Kyjevě bylo 6 obchodů s fotografickým příslušenstvím (včetně „ukrajinského fotomagazinu“ I. Konoseviče); probíhaly kurzy praktické fotografie Bernadského; pracovníci fotografických studií v Kyjevě měli své vlastní profesionální společnosti.

Budova Oděské fotografické společnosti

V roce 1891 bylo v Oděse založeno sdružení amatérských fotografů, Oděská fotografická společnost. V roce 1901 byla v Kyjevě založena Společnost amatérských fotografů „Daguerre“, která trvala až do roku 1917.

Organizace amatérských fotografů byla založena právě v tiskovém oddělení Ukrajinských sičských střelců (USS, Ukrajinski sičovi strilci) na konci roku 1914 v Karpatech. První fotografie „v terénu“ pořídili Ivan Ivaněc, Julian Bucmaňuk, B. Hnatěvič, V. Klim, T. Moisejevič, M. Ugrin-Bezgrišnij, T. Jacura a další. (Výstava 1916 ve Vídni, opakovaná 1934 ve Lvově). V roce 1915 V. Bobinskij a Lev Getz sestavili v USS sbírku „Strilecka Antologia“, která obsahovala 36 děl ilustrovaných 144 fotografiemi vojenských fotografů. Amatérské skupiny také operovaly v internačních táborech v Československu v Liberci (1920) a Josefově (předseda O. Balickij, výstava 1923).

Julian-Jurij Omeljanovyč Doroš: Kniha Pobilšennja (Zvětšeniny)

Ve 20. letech 20. století ve Lvově fungovala Sekcia fotografična (Fotografická sekce) při organizaci Sokoli-Baťku (předseda – J. Vinckovskij, J. Bonkovskij, A. Cibulskij, V. Savickij a Volodimir Golijan; 1926 výstava ukrajinské krajiny v Stanislavově). Dále pak byla založena organizace Subreferat svitlin při ekonomickém referátu Vrchní formační rady (Verchovnoj Plastovoj Radi, předseda - Volodimir Golijan, Julian-Jurij Omeljanovyč Doroš, který v roce 1929 pracoval na prvním filmu z formačního tábora). Jako druhá existovala Fotografická sekce při Společnosti studentů techniky „Osnova“.

V roce 1930 byla ve Lvově založena Ukrajinská fotografická společnost (UFOTO nebo UFT, profesor Olexa Balickij a Dr. Stepan Dmochovskyj – předsedové společnosti) s pobočkami v Stanislavově, Ternopilu a Rohatynu. Společnost měla 216 členů (1936), vlastní dům, pracovnu a knihovnu. V letech 1933–1939 vydával časopis Světlo a stín (šéfredaktoři Oleksandr Ivanovyč Moch, Stepan Vasyljovyč Ščurat). UFOTO pořádalo měsíční interní výstavy a každoroční reprezentativní.

Členové společnosti se účastnili výstav v Chicagu (1933), Všeslovanské výstavy fotografií v Záhřebu (1935) a fotografických soutěží Alpha, Perutz, Kodak, Phillips a Hérault.

Společně s turistickou regionální společností „Play“ v roce 1935 uspořádala výstava „Naše vlast na fotografii“ se 68 účastníky. Významní členové společnosti: profesor Olexa Balickij, Julian-Jurij Omeljanovyč Doroš (autor knih Učebnice fotoamatéra (1931) a Pobilšennja – Zvětšeniny), Olexandr Grigorovič Pežanskij, Jaroslav Savka, Volodimir Savickij, Danylo Figol, Roman Masljak, Volodimir Tarnavskij.

Komerční fotografií ve Lvově se zabývali L. Januševič a J. Šalabavka.

Po revoluci, v letech 1920–1930 a po druhé světové válce se na Ukrajině rozšířily amatérské fotografické skupiny v institucích, veřejných organizacích a továrnách. Pravidelně pořádali výstavy fotografií a putovní výstavy mimo Ukrajinu a soutěže o peněžní ceny ve všech regionálních centrech. Fotoreportéři pro tisk se rekrutovali z účastníků těchto výstav. Mezi známé fotožurnalisty třicátých let patřili například: K. Liško, Bilocerkivskij, G. Ugrinovič; po válce byli významní: B. Gradov, F. Fedorov, Mykola Fedorovyč Kozlovskyj, J. Ševcov, E. Ancis (nyní ve Spojených státech), V. Primačenko, I. Kropivnickij, O. Starodub (zátiší a portrét), S. Alexandrovič, V. Smetanič, V. Čuprinin, A. Kucan, I. Chižnjak, J. Dacjuk, I. Ochrimenko, J. Sameljak, R. Jakimenko a mnoho mladších. V Charkově se na krátkou dobu objevil časopis Foto-Kino (1924), Foto dlja vsich (1928–1930) a Foto socbudivnictvu (1932–1934).

V letech 1920–1930 laboratorní technici a fotografové studovali v uměleckých a průmyslových školách; umělecká fotografie se vyučovala také na Kyjevském uměleckém institutu a Kyjevském institutu kinematografie. Nejslavnější umělečtí fotografové té doby byli: M. Petrová: D. Demuckij a P. Novickij, pracoval jako kameraman v celovečerních filmech; A. Ježerskij, Ozerov, O. Dmitriev jako portrétisté.

Po válce byla fotografie vyučována na kinematografické fakultě Kyjevského divadelního institutu. Karpenko-Kary; fotografická technika – také ve Lvovském polygrafickém institutu. Pro potřeby spotřebitelských služeb se organizovaly ve velkých městech fotografické kurzy, které produkovaly fotografy-techniky. Na ministerstvu kultury v Kyjevě vznikl experimentální fotoateliér.

Výroba fotografických materiálů (filmových a velkoformátových fotografických filmů) byla organizována v roce 1931 ve městě Šostka, v Sumské oblasti produkoval výrobky Svema a fotografický papír vyráběla Kyjevská továrna na světlocitlivé materiály Foton v Kyjevě.

Fotoaparáty vyráběla v Kyjevě firma Arsenal, dálkoměry a SLR fotoaparáty pro 35 mm film značky Kyjev.

Vyráběli také zrcadlovky středního formátu (6x6 cm) Saljut a Kyjev, kompaktní fotoaparáty „Kyjev-Vega 2“ pro kinofilm (18x24 mm).

Fotoaparáty s optickými dálkoměry řady FED (FED-2, FED-3, FED-4 a FED-5) byly vyráběny v asociaci FED v Charkově. Zpočátku zcela kopírovali fotoaparát Leica a později pokročilejší modely vlastní výroby.

Fotografické zvětšovací přístroje se vyráběly v Dněpropetrovsku a Feodosii, osvětlovací zařízení v Kyjevě a Oděse (továrna KINAP), kde se vyrábělo i filmové zařízení.

• 
  Filmové produkty značky Svema
• 
  Fotoaparát FED-3 s objektivem Industar 61
• 
  Fotoaparát „Kyjev-4AM“ s objektivem Hélios

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Фотографія в Україні na ukrajinské Wikipedii.

• Enciklopedija ukrainoznavstva: slovníková část: [в 11 т.] / Naukove tovaristvo iměni Ševčenka; red. prof., Dr. Volodymyr Kubijovyč. „Paříž – New York“: Molodě žitja, 1955–1995.
• Burbovskij О. А., Izbranne fotografii (Vybrané fotografie): [fotoalbum] / Oleg Burbovskij. Zaporožye: Dikoe Pole, 2013. 133, [2] s.: fotografie, paral. titulky ukrajinsky - 500 kopií, ISBN 978-966-2752-30-4
• Wiki miluje památky, 2013: fotosoutěž na téma kulturních památek. dědictví org.: Wikimedia Ukrajina: fotoalbum / upraveno. M. Kozlenko; R. Mankovskaja]. Kyjev: ITEM LTD, 2014. - 64 s.: fotografie; text k fotografiím ukrajinsky, anglicky - 500 kopií - ISBN 978-617-7161-11-9
• Z ljubovju do Žinky (S láskou k ženám) – 2013 = With love to women  2013: 8. mezinárodní salón umělecké fotografie: [hlavní redaktor: Ju. Titovec]. Kyjev: Makros, 2013; 167 s.: fotografie; část textu paral. ukrajinsky, anglicky - s. 158–163. - 3 000 ex.  ISBN 978-966-2022-55-1
• Karpatská fotovernisáž, 2013: 1. mezinárodní salón umělecké fotografie: [fotoalbum / autor projektu V. N'orba; design: B. Vasyljev-Sazanov].  Užhorod: Krajevydy Karpat (N'orba V. F.), 2013.  104 s., text ukrajinsky, anglicky - 500 kopií. - ISBN 978-966-97151-5-9
• Krašči svitlyny fotohrafiv Ukrajiny = The best pictures Ukrainian photographers: [fotoalbum / idea, autor projektu O. Charvat] – Rivne: Charvat O. M., 2013. - 183 s., text ukrajinsky, anglicky; 1 000 ks; ISBN 978-966-2347-11-1
• Potik. Ivan Černičkin, Valentyn Bo, Jurij Salabaj, Marija Vojnova = Flow: [fotoalbum]. - Kyjev: Blank-Pres, 2012, 190 s., text paral. ukrajinsky, anglicky - ISBN 978-966-8843-14-3
• Sinelnikov A. S.; fotografie: [fotoalbum] / Aleksandr Sinelnikov. Oděsa: Astroprint, 2012; 144 s.: fot.; 500 kopií, ISBN 978-966-190-646-3
• Stará Oděsa: fotografové a fotografie: ze sbírky A. A. Drozdovského: [kniha, album; text E. Krasnov]. - Oděsa: ТЭС, 2013.  443 s.; věnováno 170. výročí oděské fotografie; s. 438–443; 1 000 kopií. ISBN 978-617-7054-04-6
• Українська художня фотографія: етапи становлення та мистецькі засади розвитку (Ukrajinská umělecká fotografie: etapy formování a umělecké principy vývoje), В. В. Пилип'юк; [red. Ju. Slivka]. 2. přepracované a doplněné vydání; L.: Svit, 2011. 176 s., ISBN 978-966-603-500-7
• Dawna fotografia lwowska 1839–1939, nakladatelství Centr Evropy, Lviv, 2004 ISBN 966-7022-55-2

• Historie fotografie
• Fotografie ve Spojených státech amerických

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fotografie na Ukrajině na Wikimedia Commons
• Volodčenko, Natalia (3. dubna 2006). „High-tech éra krinolin“^{[nedostupný zdroj]}. Smlouvy, č. 14
• Ukrajinská fotografie
• Ukrajina. Archiv starých fotografií na Europeana Photography