Oranžsko-nasavská dynastie
Dynastie oranžsko-nasavská (nizozemsky Huis Oranje-Nassau), také Oranžsko-Nasavští nebo jen Oranžští, je současná nizozemská královská dynastie. Jedná se o jednu z mladších větví rodu Nasavských resp. z mladší ottonské linie Nasavských. Název dynastie je odvozen od názvu původní dynastie nasavské a Oranžského knížectví, které tento rod zdědil v roce 1530.
Dynastie oranžsko-nasavská | |
---|---|
Země | Nizozemsko, Lucembursko, Anglie Skotsko, Irsko, Oranžsko, Nasavsko |
Mateřská dynastie | Nasavští |
Tituly | Nizozemský král Lucemburský velkovévoda Nizozemský místodržitel Limburský vévoda |
Zakladatel | Vilém I. Oranžský |
Rok založení | 1572 |
Konec vlády | stále vládne |
Současná hlava | Vilém Alexandr |
Větve rodu | Oranžsko-nasavsko-dillenburská Oranžsko-nasavsko-dietzská |
Mezi nejslavnější členy rodu patří např. vůdce nizozemského povstání za nezávislost proti španělským Habsburkům Vilém I. Oranžský, jeho pravnuk Vilém III. Oranžský který se stal na přelomu 17. a 18. století anglickým králem, první nizozemský král Vilém I. Nizozemský nebo bývalá královna Beatrix. Po genealogické stránce je dynastie oranžsko-nasavská v hlavních liniích vymřelá, ale nizozemská ústava označuje Huis Oranje-Nassau stále jako vládnoucí.
Původ dynastie
Oranžsko-nasavská dynastie vznikla z manželství Jindřicha III., barona z Bredy z rodu Nasavských, a Claudie de Châlon, uzavřeného v roce 1515. Jejich syn René de Châlon zdědil v roce 1530 Oranžské knížectví od svého strýce Filiberta de Châlon. Stal se tak prvním oranžským knížetem z rodu Nasavských a začal se nazývat oranžsko-nasavským knížetem, i když závěť jeho strýce Filiberta stanovila, že jako jeho dědic měl pokračovat v užívání jména Châlon-Orange. Vznikla tak dynastie oranžsko-nasavská.
Po smrti Reného v roce 1544 zdědil knížectví Oranžsko jeho bratranec Vilém Nasavsko-Dillenburský známý spíše jako Vilém I. Oranžský nebo Vilém Tichý. Ten se tedy stal zakladatelem rodu oranžsko-nasavského. Stejně jako jeho bratranec René se stal nizozemským místodržitelem a později hlavním vůdcem nizozemské revoluce.
Nizozemští místodržitelé (1581–1815)
Větev oranžsko-nasavská (Oranje-Nassau)
V roce 1581 po Nizozemské revoluci vznikla nezávislá Republika spojených nizozemských provincií, kdy se sedm severních nizozemských provincií spojilo a prohlásilo republikou, nezávislou na Španělsku. V jejím čele povětšinou stáli místodržitelé (stathouder). Většinou pocházeli z dynastie oranžsko-nasavské, která se stala postupně vládnoucím rodem, ačkoliv tato funkce zpočátku nebyla dědičná.
Vilém I. Oranžský byl významným vůdcem nizozemské revoluce. Pocházel z rodu hrabat nasavských resp. jeho větve Nassau-Dillenburg, roku 1544 zdědil Oranžské knížectví v jižní Francii a stal se knížetem (princem) oranžským. Byl důvěrníkem císaře Karla V. z rodu Habsburků, od roku 1555 členem státní rady v Bruselu. V roce 1564 se postavil do čela opozice nizozemských stavů proti politice španělského krále Filipa II. V roce 1567 přestoupil k protestantské víře a stal se vůdcem vojenského odboje nizozemských stavů proti Španělsku. Vytrvalým bojem proti Španělům si získal značnou popularitu. V 70. letech 16. století ovládl postupně velkou část Nizozemí, v roce 1572 byl zvolen místodržitelem v provinciích Holandsko a Zeeland, v roce 1577 v Brabantu. Roku 1579 se zcela rozešel se Španělskem, byl iniciátorem vytvoření Utrechtské unie. Od roku 1581 se stal prvním generálním místodržitelem Spojených provincií nizozemských a jejich faktickým vládcem.
Nizozemský místodržitel Vilém III. Oranžský se v roce 1689 spolu se svou ženou Marií II. Stuartovnou stal králem Anglie, Skotska a Irska.
- Vilém I. Oranžský – místodržitel 1572–1584
- Mořic Oranžský – místodržitel 1585–1625
- Frederik Hendrik Oranžský – místodržitel 1625–1647
- Vilém II. Oranžský – místodržitel 1647–1650
- Vilém III. Oranžský – místodržitel 1672–1702, od roku 1689 také anglický, skotský a irský král
Větev oranžsko-nasavsko-diezská (Oranje-Nassau-Diez)
- Jan Vilém Friso – místodržitel 1702–1711, současně také kníže z Nassau-Diez
- Vilém IV. Oranžský – místodržitel 1747–1751, první úředně potvrzený dědičný místodržitel všech sedmi provincií
- Vilém V. Oranžský – místodržitel 1751–1795, v letech 1795–1806 byl místodržitelem pouze de jure
- Vilém VI. Oranžský – místodržitelem pouze de iure po smrti otce v letech 1806–1815
V roce 1795 bylo Nizozemsko obsazeno Francií a místodržitel Vilém V. Oranžský odešel se svým synem do exilu. Jeho syn Vilém VI. Oranžský se stal roku 1815 dědičným nizozemským králem, jako Vilém I. Nizozemský.
- Vilém I. Oranžský
- Mořic Nasavský
- Bedřich Jindřich Oranžský
- Vilém II. Oranžský
- Vilém III. Oranžský
- Vilém IV. Oranžský
- Vilém V. Oranžský
- Vilém VI. Oranžský
Nizozemští králové a královny (od roku 1815)
Větev oranžsko-nasavsko-diezská (Oranje-Nassau-Diez)
Po napoleonských válkách bylo na Vídeňském kongresu v roce 1815 vytvořeno Spojené království Nizozemské. Vzniklo spojením bývalého Rakouského Nizozemí (území Jižního Nizozemí, dnešní Belgie) a bývalých Spojených nizozemských provincií (území Severního Nizozemí, dnešní Nizozemsko). Jeho králem se stal Vilém I. z dynastie oranžsko-nasavské, syn posledního nizozemského místodržícího Viléma V. Oranžského. Vilém V. se stal také lucemburským velkovévodou a byla vytvořena tzv. personální unie Nizozemska s Lucemburskem.
V roce 1830 se odrhly jižní provincie a vytvořily Belgické království. Personální unie Nizozemska a Lucemburska skončila v roce 1890, kdy zemřel král Vilém III. a Lucembursko zdědil nasavský vévoda Adolf zatímco nizozemskou královnou se stala Vilémova dcera Vilemína.[1]
Po abdikaci královny Vilemíny, jejímž manželem byl princ z rodu vévodů Meklenburských, nastoupila na trůn její jediná dcera Juliána. Ta se provdala za prince Bernarda z Lippe-Biesterfeldu. Po její abdikaci se stala královnou její nejstarší dcera Beatrix. Navzdory postupnému následnictví tří žen a s ním tradičně spojovaným změnám v názvech dynastií se oficiální název nizozemského vládnoucího rodu nezměnil, takže podle ústavy země stále vládne Nizozemsku dynastie oranžsko-nasavská. Po abdikaci královny Beatrix v roce 2013 nastoupil na nizozemský trůn její nejstarší syn Vilém Alexandr.
- Vilém I. – (1815–1840) – zároveň velkovévoda lucemburský, vévoda limburský
- Vilém II. – (1840–1849) – zároveň velkovévoda lucemburský, vévoda limburský
- Vilém III. – (1849–1890) – zároveň velkovévoda lucemburský, vévoda limburský (do roku 1866)
- Vilemína – (1890–1948)
- Juliána – (1948–1980)
- Beatrix – (1980–2013)
- Vilém Alexandr – (od 2013)
Dědička:
- princezna Catharina-Amalia – dcera krále Viléma Alexandra
- Vilém I.
- Vilém II.
- Vilém III.
- Vilemína
- Juliána
- Beatrix
Lucemburští velkovévodové (1815–1890)
Větev oranžsko-nasavsko-diezská (Oranje-Nassau-Diez)
Lucembursko bylo v roce 1815 na Vídeňském kongresu povýšeno na velkovévodství a stalo se nezávislou zemí, avšak v personální unii s Nizozemským královstvím. Po smrti nizozemského krále (a lucemburského velkovévody) Viléma III. v roce 1890 nastoupila v Nizozemsku na trůn Vilemína, jediná dcera Viléma III. Lucemburská ústava a rodinný pakt dynastie Nasavských však nepřipouštěly následnictví ženy, pokud žili mužští členové vládnoucího rodu schopní vlády. Bylo tedy uplatněno tzv. polo-salické právo. Tak se v roce 1890 v rámci ústavy země a dynastické dohody stal lucemburským vévodou Adolf, bývalý vévoda nasavský a synovec krále Viléma III.
Nevládnoucí členky rodu
- Karolína Oranžsko-Nasavská – dcera nizozemského místodržícího Viléma IV.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku House of Orange-Nassau na anglické Wikipedii.
- Dějiny Nizozemska - Han van der Horst, překl. Jana Pellarová, Petra Schürová; Nakladatelství Lidové noviny, 2005, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-487-4
Literatura
Související články
- Oranžsko-nasavská dynastie
- Oranžsko
- Dynastie nasavsko-weilburská
- Seznam nizozemských panovníků
- Seznam lucemburských panovníků
- Dějiny Nizozemska
- Dějiny Lucemburska
- Dějiny Belgie
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Oranžsko-nasavská dynastie na Wikimedia Commons
Předchůdce | Oranžsko-nasavská dynastie | Nástupce |
---|---|---|
republika | Nizozemská královská dynastie od 1815 |
- |
Habsburkové (jako vévodové) | Lucemburská velkovévodská dynastie od 1815 |
Nasavsko-weilburská dynastie |