Habrovany (okres Ústí nad Labem)

Habrovany
	Kaple Panny Marie
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
LAU 2 (obec)	CZ0427 567957
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností	Ústí nad Labem
Okres (LAU 1)	Ústí nad Labem (CZ0427)
Kraj (NUTS 3)	Ústecký (CZ042)
Historická země	Čechy
Zeměpisné souřadnice	50°35′55″ s. š., 13°58′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	221 (2022)[1]
Rozloha	2,82 km²
Katastrální území	Habrovany u Řehlovic
Nadmořská výška	238 m n. m.
PSČ	400 02
Počet domů	48 (2021)[2]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Habrovany 48; 40002 Ústí nad Labem 2 ; [email protected]
Starostka	Ing. Jana Bouchoucha Lésková
	Oficiální web: www.obechabrovany.cz
	Habrovany
Další údaje
Kód obce	567957
Kód části obce	36391
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Habrovany (německy Habrowan) se nachází v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Žije v ní 221[1] obyvatel.

Název

Název vesnice je odvozen ze spojení ves Habrovanů, tj. lidí, kteří žijí v blízkosti habrového lesa. V historických pramenech se jméno uvádí ve tvarech: Habrowany (1542, 1646, 1654) a Habrowan (1787 a 1833).[3]

Historie

První písemná zmínka o Habrovanech pochází ze čtrnáctého století, kdy vesnice patřila k panství hradu Krupka. Později byla připojena k Teplicím a v šestnáctém století k Malhosticím.[4] Od roku 1586 tvořila součást dobkovického statku. Podle Augusta Sedláčka byla ve vsi na začátku sedmnáctého století založena tvrz, kterou Kašpar starší Belvic z Nostvic prodal Mikulášovi Hochhauserovi z Hochhauzu, který ji připojil k Hliňanům.[5] Mikuláš se zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což mu byl zkonfiskován majetek. Tomáš Václav Bílek však habrovanskou tvrz ve svém díle Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618 neuvedl, a proto je její existence sporná. Nasvědčovat by jí mohlo pomístní jméno Hrad, které označovalo místo, kde stával vrchnostenský dvůr.[4]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 266 obyvatel (z toho 120 mužů), z nichž bylo 58 Čechoslováků, 193 Němců a patnáct cizinců. Až na devět evangelíků a čtyři židy se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 256 obyvatel: 72 Čechoslováků, 183 Němců a jednoho cizince. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také osm evangelíků, tři členové církve československé a šest lidí bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[8][9]
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	270	257	237	264	286	266	256	145	119	140	138	177	185	183
Domy	43	48	48	49	50	50	49	56	34	35	33	40	37	41

Pamětihodnosti

Kaple Panny Marie v Habrovanech z roku 1840 byla opravena roku 1970. Ve věžičce litinový zvon s několika linkami a nezřetelnou datací.

Reference

Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Habrovany, s. 570.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Habrovany – tvrz, s. 127.
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Kyšperka, s. 339.
Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 199.
Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 388.
Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 416, 417.
Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 318.

Literatura

SOUČEK, Jiří. Obrazová rukověť obcí a církevních staveb v okrese Ústí nad Labem [online]. Ústí nad Labem: Okresní úřad, 1999. ISBN 80-86067-41-6.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Habrovany na Wikimedia Commons
Habrovany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[23747e9cda580a26bf3d5ebcaed673939725287f-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-2] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]

[profous-3] PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Habrovany, s. 570.

[andel-4] Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Habrovany – tvrz, s. 127.

[sedlacek-5] SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Kyšperka, s. 339.

[sldb1921-6] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 199.

[sldb1930-7] Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 388.

[sldb2001-8] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 416, 417.

[sldb2011-9] Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 318.