Vlajka prezidenta České republiky

Vlajka prezidenta České republiky nebo také standarta prezidenta České republiky je podle zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, oficiálním státním symbolem České republiky.

Vlajka českého prezidenta
Poměr stran: 1:1

Jejím autorem (stejně jako předchozí vlajky prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky) je český heraldik Jiří Louda.

Popis

Oficiální popis:[1]

Vlajka prezidenta republiky je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak. Pod ním je bílý (stříbrný) nápis PRAVDA VÍTĚZÍ na červené stuze podložené žlutými (zlatými) lipovými ratolestmi.

Použití

Jediným legálním uživatelem standarty je prezident České republiky. Podmínky použití stanovuje zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky. Vlajku prezidenta republiky lze užít k označení:[2]

  • sídla prezidenta republiky v době jeho přítomnosti v České republice,
  • dopravního prostředku používaného prezidentem republiky.

Prezidenti

Současnou vlajku používali následující prezidenti:

Historický vývoj

Republika Československá

Vlajka prezidenta Republiky československé užívaná v letech 19181939. Tuto vlajku používali Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Emil Hácha.

Oficiální popis podle zákona ze dne 30. března 1920, č. 252/1920 Sb., kterým se vydávají ustanovení o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti:[3]

Standarta presidentova jest bílá s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole vetkán velký státní znak.

Protektorát Čechy a Morava

Se vznikem Protektorátu Čechy a Morava došlo i ke změně vlajky státního prezidenta, a to vládním nařízením č. 222/1939 Sb.:[4] Vlajku užíval Emil Hácha.
Standarta státního presidenta je tvaru čtvercového, bílá, s vetkaným větším znakem Protektorátu Čechy a Morava.

Československá republika

Po skončení druhé světové války v letech 19451960 používali prezidenti Československé republiky prezidentskou vlajku z předválečného Československa. Paradoxem je, že na této vlajce byl Veliký znak republiky Československé, v jehož druhém poli zadního štítu byl znak Podkarpatské Rusi, která byla v roce 1945 připojena k Sovětskému svazu.[5] Tuto vlajku používali Edvard Beneš, Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Antonín Novotný.

Československá socialistická republika

Vlajka prezidenta Československé socialistické republiky užívaná v letech 19601990. Tuto vlajku používali Antonín Novotný, Ludvík Svoboda, Gustáv Husák a Václav Havel.

Oficiální popis:[6]

Standarta presidenta republiky je bílá, s okrajem z bílých, modrých a červených políček. V jejím středu je státní znak, po jeho stranách jsou lipové ratolesti. Pod státním znakem je heslo „Pravda vítězí“ na stuze červené barvy. Písmena nápisu jsou barvy zlaté.

Česká a Slovenská Federativní Republika

Vlajka prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky užívaná v letech 19901992. Tuto vlajku používal Václav Havel. Nápis na stuze byl v latině, aby se předešlo dvojjazyčnosti a nemusela tak být upřednostněna čeština před slovenštinou nebo naopak.[7]

Oficiální popis:[8]

Vlajka a standarta prezidenta Republiky česko-slovenské je bílá s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je vetkán znak Republiky česko-slovenské. Pod ním je na červené stuze stříbrný nápis „VERITAS VINCIT“. Nad oběma konci stuhy jsou zlaté lipové snítky o dvou[9] listech. Standarta prezidenta je čtvercového formátu.

Zneužití vlajky

Trestní zákoník neobsahuje hanobení státních symbolů (mezi které patří i standarta prezidenta republiky). Zákon o užívání státních symbolů z roku 2001 uvádí, že za „zneužití, úmyslné poškození nebo hrubé znevážení státních symbolů České republiky“ lze uložit pokutu do deseti tisíc korun.[10]

Odkazy

Reference

  1. § 5 odst. 1 zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky. Dostupné online.
  2. § 10 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů. Dostupné online.
  3. § 2 zákona č. 252/1920 Sb., kterým se vydávají ustanovení o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti. Dostupné online.
  4. Čl. 1 bod 2 vládního nařízení č. 222/1939 Sb., jímž se mění zákon ze dne 30. března 1920, č. 252 Sb. z. a n., kterým se vydávají ustanovení o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti. Dostupné online.
  5. Historie státního znaku [online]. Praha: Vláda České republiky [cit. 2014-10-30]. Dostupné online.
  6. § 3 zákona č. 163/1960 Sb., o státním znaku a o státní vlajce. Dostupné online.
  7. Stenoprotokol ze společné 27. schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů FS ČSSR (20. dubna 1990) [online]. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 2010-07-18 [cit. 2014-10-30]. Dostupné online.
  8. Čl. IV ústavního zákona č. 102/1990 Sb., o státních symbolech České a Slovenské Federativní Republiky. Dostupné online.
  9. Redakční sdělení o opravě chyb [online]. Federální ministerstvo vnitra, 1990-10-10 [cit. 2014-10-30]. Dostupné online.
  10. http://zpravy.idnes.cz/standarta-prezidenta-0tg-/domaci.aspx?c=A160627_194455_domaci_cen Za první republiky by rozstříhání standarty přišlo draho, nyní na 10 tisíc

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.