Vlajka prezidenta České republiky

Vlajka prezidenta České republiky nebo také standarta prezidenta České republiky je podle zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, oficiálním státním symbolem České republiky.

Vlajka českého prezidenta
Poměr stran: 1:1

Jejím autorem (stejně jako předchozí vlajky prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky) je český heraldik Jiří Louda.

Popis

Oficiální popis:[1]

„ Vlajka prezidenta republiky je bílá, s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je velký státní znak. Pod ním je bílý (stříbrný) nápis PRAVDA VÍTĚZÍ na červené stuze podložené žlutými (zlatými) lipovými ratolestmi. “

Použití

Jediným legálním uživatelem standarty je prezident České republiky. Podmínky použití stanovuje zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky. Vlajku prezidenta republiky lze užít k označení:[2]

  • sídla prezidenta republiky v době jeho přítomnosti v České republice,
  • dopravního prostředku používaného prezidentem republiky.

Prezidenti

Současnou vlajku používali následující prezidenti:

Historický vývoj

Republika Československá
Vlajka prezidenta Republiky československé užívaná v letech 1918–1939. Tuto vlajku používali Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Emil Hácha.

Oficiální popis podle zákona ze dne 30. března 1920, č. 252/1920 Sb., kterým se vydávají ustanovení o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti:[3]

„ Standarta presidentova jest bílá s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole vetkán velký státní znak. “

Protektorát Čechy a Morava
Se vznikem Protektorátu Čechy a Morava došlo i ke změně vlajky státního prezidenta, a to vládním nařízením č. 222/1939 Sb.:[4] Vlajku užíval Emil Hácha.
„ Standarta státního presidenta je tvaru čtvercového, bílá, s vetkaným větším znakem Protektorátu Čechy a Morava. “

Československá republika
Po skončení druhé světové války v letech 1945 až 1960 používali prezidenti Československé republiky prezidentskou vlajku z předválečného Československa. Paradoxem je, že na této vlajce byl Veliký znak republiky Československé, v jehož druhém poli zadního štítu byl znak Podkarpatské Rusi, která byla v roce 1945 připojena k Sovětskému svazu.[5] Tuto vlajku používali Edvard Beneš, Klement Gottwald, Antonín Zápotocký a Antonín Novotný.

Československá socialistická republika
Vlajka prezidenta Československé socialistické republiky užívaná v letech 1960–1990. Tuto vlajku používali Antonín Novotný, Ludvík Svoboda, Gustáv Husák a Václav Havel.

Oficiální popis:[6]

„ Standarta presidenta republiky je bílá, s okrajem z bílých, modrých a červených políček. V jejím středu je státní znak, po jeho stranách jsou lipové ratolesti. Pod státním znakem je heslo „Pravda vítězí“ na stuze červené barvy. Písmena nápisu jsou barvy zlaté. “

Česká a Slovenská Federativní Republika
Vlajka prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky užívaná v letech 1990–1992. Tuto vlajku používal Václav Havel. Nápis na stuze byl v latině, aby se předešlo dvojjazyčnosti a nemusela tak být upřednostněna čeština před slovenštinou nebo naopak.[7]

Oficiální popis:[8]

„ Vlajka a standarta prezidenta Republiky česko-slovenské je bílá s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je vetkán znak Republiky česko-slovenské. Pod ním je na červené stuze stříbrný nápis „VERITAS VINCIT“. Nad oběma konci stuhy jsou zlaté lipové snítky o dvou[9] listech. Standarta prezidenta je čtvercového formátu. “

Zneužití vlajky

Trestní zákoník neobsahuje hanobení státních symbolů (mezi které patří i standarta prezidenta republiky). Zákon o užívání státních symbolů z roku 2001 uvádí, že za „zneužití, úmyslné poškození nebo hrubé znevážení státních symbolů České republiky“ lze uložit pokutu do deseti tisíc korun.[10]

Odkazy

Reference
  1. § 5 odst. 1 zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky. Dostupné online.
  2. § 10 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů. Dostupné online.
  3. § 2 zákona č. 252/1920 Sb., kterým se vydávají ustanovení o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti. Dostupné online.
  4. Čl. 1 bod 2 vládního nařízení č. 222/1939 Sb., jímž se mění zákon ze dne 30. března 1920, č. 252 Sb. z. a n., kterým se vydávají ustanovení o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti. Dostupné online.
  5. Historie státního znaku [online]. Praha: Vláda České republiky [cit. 2014-10-30]. Dostupné online.
  6. § 3 zákona č. 163/1960 Sb., o státním znaku a o státní vlajce. Dostupné online.
  7. Stenoprotokol ze společné 27. schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů FS ČSSR (20. dubna 1990) [online]. Praha: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 2010-07-18 [cit. 2014-10-30]. Dostupné online.
  8. Čl. IV ústavního zákona č. 102/1990 Sb., o státních symbolech České a Slovenské Federativní Republiky. Dostupné online.
  9. Redakční sdělení o opravě chyb [online]. Federální ministerstvo vnitra, 1990-10-10 [cit. 2014-10-30]. Dostupné online.
  10. http://zpravy.idnes.cz/standarta-prezidenta-0tg-/domaci.aspx?c=A160627_194455_domaci_cen Za první republiky by rozstříhání standarty přišlo draho, nyní na 10 tisíc

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.