Pietro Anastasi

Pietro Anastasi (7. duben 1948, Catania, Italské království – 17. leden 2020, Varese[1], Itálie) byl italský fotbalový útočník. Fanoušky byl přezdíván Petruzzu 'u turcu (sicilsky „Péťa Turek“).

Pietro Anastasi
Hráč Juventusu v roce 1971.
Osobní informace
Datum narození	7. dubna 1948
Místo narození	Catania, Italské království
Datum úmrtí	17. ledna 2020 (ve věku 71 let)
Místo úmrtí	Varese, Itálie
Výška	172 cm
Hmotnost	66 kg
Přezdívka	Petruzzu 'u turcu
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový útočník
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 1964–1966 1966–1968 1968–1976 1976–1978 1978–1981 1981–1982 Massiminiana Varese Juventus Inter Ascoli Lugano 0380(19) 0660(17) 2050(78) 04600(7) 05800(9) 0140(10)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1967 1968–1975 Itálie U21 Itálie 060(2) 250(8)
Úspěchy
Mistrovství Evropy 1968 Itálie 1. italská fotbalová liga 1971/72 Juventus 1972/73 Juventus 1974/75 Juventus Veletržní pohár 1970/71 Juventus Pohár PMEZ 1972/73 Juventus Interkontinentální pohár 1973 Juventus
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fotbalovou kariéru začal v Massiminiana, kde po dvou letech odešel již do druholigového Varese. Po jedné sezoně slavil s klubem postup do nejvyšší ligy. Ve své první sezoně v nejvyšší lize vstřelil 11 branek a přitáhl na sebe velkou pozornost velkých klubů. V roce 1968 jej za 650 milionů lir koupil Juventus. [2] Tento přestup byl do roku 1973 nejdražší na světě.[3] Za první dvě sezony vstřelil 29 branek. Jenže trofeje nepřicházeli. První velký úspěch s Bianconeri zaznamenal v sezoně 1970/71, když došel do finále o Veletržní pohár. V následující sezoně již slavil první titul v lize (1971/72), které poté i obhájil (1972/73) a poslední titul získal o dva roky později (1974/75). Zahrál si i finále poháru PMEZ 1972/73, které ale prohrál 0:1 s Ajaxem.[4] Od roku 1974 hrál s kapitánskou páskou. Jenže nastali neshody s trenérem Parolou i s Bonipertim. V roce 1976 se po osmi sezonách u Bianconeri rozloučil. Odehrál za ně celkem 303 utkání a vstřelil 130 branek. Stal se oblíbencem u fanoušků a od roku 2011 patří mezi 50 osobnostmi, které má ocenění na chodníku slávy u stadionu Juventusu.[5]

Do Interu odešel za jiného střelce. Byl jim Roberto Boninsegna. Do Juventusu poslali i 800 milionů lir. U Nerazzurri odehrál jen dvě sezony s nimž vyhrál jednu trofej a to Italský pohár (1977/78). Ve věku 30 let, v létě roku 1978 odešel hrát do Ascoli. V tomto provinčním klubu pookřál a v sezoně 1979/80 pomohl klubu k 4. místu. V roce 1981 se rozhodl ukončit kariéru v Itálii a na rok odešel do Švýcarského klubu FC Lugano.

V nejvyšší lize odehrál 338 zápasů a vstřelil 105 gólů.