Německá jižní Morava
Německá jižní Morava (německy Deutschsüdmähren) byla jedna z oblastí státu Německé Rakousko, jednostranně vyhlášeného rakouskými Němci po skončení první světové války. Nacházela se na jižní a jihozápadní Moravě (s přesahem do historických Čech), podél dnešní česko-rakouské hranice. Ze správního pohledu patřila (měla patřit) pod provincii Dolní Rakousy. Na konci roku 1918 bylo její území obsazeno českými vojenskými jednotkami. Saint-Germainská smlouva potvrdila příslušnost oblasti k Československu.
Německá jižní Morava Deutschsüdmähren
| |||||||||||||||
geografie
| |||||||||||||||
obyvatelstvo | |||||||||||||||
národnostní složení: |
|||||||||||||||
státní útvar | |||||||||||||||
vznik: |
1918 – vyhlášením | ||||||||||||||
zánik: |
1918 – anexí Československou republikou | ||||||||||||||
státní útvary a území | |||||||||||||||
|
Krajským hejtmanem oblasti byl do 20. listopadu 1918 Oskar Teufel, pak hrabě Hieronymus Oldofredi. Největším městem bylo Znojmo, dalšími středisky byly Mikulov, Pohořelice nebo Slavonice.
Další historie
Území Německé jižní Moravy se později stalo součástí československého pohraničí odstoupeného roku 1938 Německu a bylo začleněno do říšské župy Niederdonau (historicky Dolní Rakousy). Roku 1945 bylo opět vráceno Československu a zdejší Němci, kteří tu do té doby tvořili většinu obyvatel, byly vesměs vysídleni.
Administrativně dnes území náleží převážně do Jihomoravského kraje (části okresů Znojmo, Brno-venkov, Břeclav), západní část do Jihočeského (část okresu Jindřichův Hradec).