Minerální pramen Doubrava

Minerální pramen Doubrava (nové pojmenování Pramen století) je volně přístupný minerální pramen v Doubravě, místní části města Aš v okrese Cheb v Karlovarském kraji.

Minerální pramen Doubrava
V květnu 2019
Poloha
StátČesko Česko
KrajKarlovarský
ObecAš
Místní částDoubrava
Zeměpisné souřadnice50°15′38″ s. š., 12°14′23″ v. d.
Parametry
Teplota8,5 °C (leden 1975)[1]
Vydatnost1,2 l/min[1]
Mineralizace3860 mg/l[2]
Obsah CO21600 mg/l[2]
Ostatní
Typsilně mineralizovaná studená kyselka[pozn. 1]
Nadm. výška500 m n. m.
Přístupnostvolně přístupný
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní poměry

Pramen vyvěrá v severovýchodní části Ašského výběžku při levém břehu Bílého Halštrova, přibližně 1 km od česko-saské hranice. Nachází se v Ašské vrchovině v geomorfologickém celku Smrčiny v severovýchodní části přírodního parku Halštrov.[4][5]

Odběrné místo v květnu 2019

Horninové podloží vývěru v nivních sedimentech Bílého Halštrova tvoří svory krušnohorsko-smrčinského krystalinika. Osamocený vývěr patří ke skupině kyselek v širší oblasti saských lázní Bad Elster.[6][1]

Historie

Pramen má lokální význam a je již dlouho využíván místními obyvateli k pitným účelům. Jímání je ve vyzděné kruhové studni o průměru 1 metr. Nad pramenem byl v roce 1972 vybudován zděný pavilon šestibokého půdorysu s jehlanovou střechou. K odběrnému místu zapuštěném 2,3 m pod úroveň okolního terénu se schází po točitých schodech. V roce 2000 byly provedeny chemické rozbory, které prokázaly vysokou kvalitu minerálky a podobné chemické složení jako prameny na německé straně v Bad Elsteru. V okolí stávajícího vývěru byly v roce 2003 provedeny průzkumné vrty.[2] V roce 2009 byl pramen vysvěcen pravoslavným arcibiskupem, metropolitou Kryštofem a přejmenován na Pramen století.[7]

Vlastnosti a složení

Teplota pramene je poměrně stálá okolo 8,5 °C, celková mineralizace činí 3 860 mg/litr. Obsah rozpuštěného oxidu hličitého je okolo 1 600 mg/litr, což dodává minerálce příjemnou chuť. Minerální voda má zvýšený obsah oxidu křemičitého (SiO2) v hodnotě 55 mg/litr. Hodnota pH je 5,3. Vydatnost je poměrně nízká, podle měření z ledna 1975 činí 1,2 litrů/min.[1]

Přístupnost

Minerální pramen je volně přístupný. Okolo zděného pavilonu vede středem Doubravy silnice z Aše k hraničnímu přechodu Doubrava/Bad Elster. Kromě silnice je k minerálce možný přístup po žlutě značené turistické trase a naučné stezce nazvané Údolím Bílého Halštrova. Nedaleko pavilonu se nacházejí pozůstatky historické papírny.[5]

Odkazy

Poznámky
  1. Starší zdroje většinou uvádějí slabou mineralizaci, přičemž vycházejí z již neplatné ČSN 86 8000, kterou nahradila vyhláška č. 423/2001 Sb.[3]

Reference
  1. KOLÁŘOVÁ, Margita; MYSLIL, Vlastimil. Minerální vody Západočeského kraje. Praha: Ústřední ústav geologický, 1979. 286 s. Kapitola Doubrava, s. 71–73.
  2. JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0. S. 88–90.
  3. Vyhláška č. 423/2001 Sb., Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, příloha č. 1. [cit. 2019-06-28]. Dostupné online.
  4. Geomorfologická mapa území [online]. geoportal.gov.cz [cit. 2019-06-28]. Dostupné online.
  5. Mapy.cz [cit. 2019-06-28]. Dostupné online.
  6. Geologická mapa území [online]. Česká geologická služba [cit. 2019-06-28]. Dostupné online.
  7. Minerální pramen v Doubravě - Pramen století [online]. Informační centrum Aš [cit. 2019-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-28.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.