Dorotea Žofie Falcko-Neuburská

Narodila se v neuburském paláci jako čtrnácté ze sedmnácti dětí a šestá dcera svých rodičů. Jejími staršími sestrami byly císařovna Svaté říše římské (manželka Leopolda I.), královna Portugalska (manželka Petra II.), královna Španělska (manželka Karla II.) a korunní princezna Polska (snacha Jana III.). Jejími bratry byli Jan Vilém Falcký a Karel III. Filip Falcký, oba otcovi nástupci, a František Ludvík Neuburský, velmistr řádu německých rytířů.

Dorotea, vysoká blondýna s modrýma očima, byla známa svou domýšlivostí, ctižádostivostí, panovačností a nedostatkem smyslu pro humor.

17. září 1690 se provdala za Odoarda Farnese, dědice Parmy a Piacenzy. Slavnosti na počest jejich svatby byly ty nejkrásnější, ke kterým kdy v Parmě došlo. Z jejich tříletého manželství se narodily dvě děti – syn, který zemřel v dětství a dcera Alžběta, budoucí španělská královna.

Její manžel zemřel 6. září 1693, pouhý měsíc po smrti jejich syna. 7. prosince 1696 se Dorotea provdala za Odoardova nevlastního bratra Františka, který se stal po otcově smrti v roce 1694 parmským vévodou.

O tomto sňatku rozhodl sám František, protože se nechtěl vzdát Doroteina věna. Jejich manželství však zůstalo bezdětné.

František zemřel v roce 1727 a když roku 1731 zemřel i jeho rovněž bezdětný bratr Antonio, zdědil parmské vévodství Dorotein nejstarší vnuk, syn Alžběty Parmské, španělský král Karel III. Dorotea vládla jako regentka až do roku 1735, kdy bylo vévodství po válce o polské následnictví postoupeno Rakousku. Zemřela v roce 1748 a byla pohřbena v kryptě Santa Maria della Steccata.

1. Alessandro Ignazio Farnese (1691 – 1693)
2. Alžběta Parmská (1692 – 1766)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Countess Palatine Dorothea Sophie of Neuburg na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dorotea Žofie Falcko-Neuburská na Wikimedia Commons