Dopady evropské migrační krize ve Švédsku

Stany pro dočasné ubytování žadatelů o azyl

Švédsko bylo v roce 2014 imigranty druhou nejvyhledávanější zemí v Evropě hned po Německu. Také v roce 2015 se Švédsko stalo po Německu druhou nejčastější cílovou zemí imigrantů z Blízkého, Středního východu a Afriky. Výrazný nárůst žadatelů o azyl byl patrný zejména ve druhé polovině roku 2015; za celý rok 2015 pak bylo ve Švédsku podáno téměř 160 000 žádostí o azyl. Migranti se do země nejčastěji dostávali ze sousedního Dánska.

Uprchlíci kteří přijeli ze Sýrie u nádraží ve městě Malmö, 2015

Zejména v první polovině roku 2015 Švédové migranty otevřeně vítali, ale s rostoucím počtem nových imigrantů přicházejících do země nadšení opadávalo. Nově příchozí žadatelé o azyl ve Švédsku mají na svědomí již několik vražd, zahrnující např. dvojnásobnou vraždu v obchodním domě IKEA v srpnu 2015,[2] umučení homosexuálního Švéda dvojicí muslimských uprchlíků v prosinci 2015 poté, co je ubytoval u sebe doma,[3] nebo vražda sociální pracovnice v azylovém centru mladistvým migrantem v lednu 2016, která vyvolala silné pobouření v médiích i na švédské politické scéně. Obětí byla dvaadvacetiletá Alexandra Mezherová, kterou dne 25. ledna 2016 ubodal zřejmě patnáctiletý imigrant k smrti v centru pro mladistvé žadatele o azyl bez rodičů; centrum se nachází ve městě Molndal poblíž Göteborgu, zavražděná byla jeho zaměstnankyní a o žadatele pečovala. Slečna Mezherová byla libanonská křesťanka, jejíž rodina se do Švédska přestěhovala z Bejrútu v roce 1989.

V polovině listopadu 2015 Švédsko zavedlo hraniční kontroly na dálničním mostě Öresundbron, spojující tuto zemi s Dánskem. Obdobné kontroly byly uplatňovány i v přístavech, kam připlouvají trajekty z Dánska a Německa. Ačkoli měly být zavedeny na dobu jen deseti dnů, byly pak prodlouženy na neurčito.[4] Švédští političtí představitelé koncem roku 2015 také oznámili, že země již nemá dostatek kapacit na velký počet příchozích žadatelů o azyl.[5] V lednu 2016 vznesla švédská policie požadavek na 4100 nových policistů a civilních zaměstnanců, aby mohla čelit rostoucím požadavkům na bezpečnost v azylových centrech, k zajištění deportací ekonomických migrantů a na ochranu země před terorismem.[6] Kromě vražd se ve Švédsku rozmáhá i další typy násilí ze strany imigrantů, kteří v některých oblastech utvořili organizované gangy, soustředící se na loupeže i znásilňování žen.[7] Množí se také útoky radikálů na mešity a azylová centra po celém Švédsku, např. dne 5. března 2016 napadli maskovaní útočníci azylové centrum ve městě Timraa, kde kameny vytloukli okna budovy.[8] Švédská vláda v říjnu roku 2015 odhadla počet imigrantů nově příchozích v roce 2016 na 170 tisíc osob.[9]

Vysoký počet imigrantů měl za následek růst obliby radikálních a protiimigrantských politických stran. V reakci na tento stav uzavřela vláda v prosinci roku 2014 tzv. opoziční smlouvu, která jí zajistí, že nebudou muset být vypsány předčasné volby kvůli neschválenému státnímu rozpočtu. Platnost smlouvy byla stanovena do roku 2022.[10] Dne 4. listopadu 2015 obvinil švédský premiér Stefan Löfven země východní části EU, které zastávají v migrační krizi rezervovaný postoj, z údajné sobeckosti.[11][12] Po vraždě Alexandry Mezherové mladistvím imigrantem policie varovala před rostoucím množstvím podobných případů a švédský premiér Stefan Löfven mluvil o "velkých obavách" mezi lidmi v zemi. Tobias Hellstrom, mluvčí Švédských demokratů řekl: "Varovali jsme před tím a nyní se to stalo. Nesmíte nechat samotnou dvaadvacetiletou dívku, aby se starala o tyto 'mladé', kteří často vypadají být mnohem starší, než o sobě prohlašují."[13][14][15]

Švédská policie začala čtvrti s velkou kriminalitou nazývat Utsatt område. Jejich počet byl v roce 2015 celkem 43, v roce 2016 se zvýšil na 61.