Debalceve
Debalceve (ukrajinsky Дебальцеве; rusky Дебальцево – Děbalcevo) je město v Doněcké oblasti na Ukrajině, nyní pod kontrolou všeobecně neuznávané Doněcké lidové republiky. Město bylo založené při budování Kateřinské železnice v roce 1787 a bylo pojmenováno po ruském důstojníkovi, Iljovi Debalcevovi.[2] Leží v Donbasu zhruba 58 kilometrů na severovýchod od Doněcku, hlavního města oblasti. Na východě hraničí s Luhanskou oblastí a na jihozápadě s Vuhlehirskem patřícím do města Jenakijeve. Debalceve je důležitým silničním a železničním uzlem. V roce 2014 ve městě žilo 25 525 obyvatel.
| Debalceve Дебальцеве | |
|---|---|
 Nádraží v noci | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°20′30″ s. š., 38°25′40″ v. d. |
| Nadmořská výška | 308 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Doněcká |
  Debalceve | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 24,31 km² |
| Počet obyvatel | 25 525 (2014[1]) |
| Hustota zalidnění | 1 050 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1878 |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | вул.Совєтська 85 85700 м.Дебальцеве |
| Telefonní předvolba | 6249 |
| PSČ | 84700 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie města
Během války na východě Ukrajiny
Město Debalceve a jeho okolí bylo dějištěm bojů v průběhu války na východní Ukrajině od roku 2014 kdy tu polovojenské jednotky z Haliče(později uznané jako neonacistické[3][4][zdroj?]) i vojáci z řad regulární ukrajinské armády utrpěli významnou porážku. [5]Město je nyní do značné míry zničené. Počet obyvatel se podstatně snížil, a to již před vypuknutím bojů. V jejich průběhu bylo v době krátkodobých příměří provedeno několik dobrovolných evakuací. Neznámý počet lidí přišel v důsledku ostřelování města o život. Po obsazení města proruskými separatisty 18. února 2015 tam byly dovezeny potraviny a jiné potřeby, přesto je situace zbylého obyvatelstva velmi svízelná. Aktuální počet obyvatel není doposud znám.
V průběhu let 2015 a 2016 se město začalo vzpamatovávat z nejhoršího. V noci z 18. na 19. prosince 2016 ale propukly poblíž města znovu velmi těžké boje se ztrátami na obou stranách.[6]
Demografie
V roce 2001 tvořili obyvatelstvo města podle sčítání lidu Ukrajinci (64,4 %) a Rusové (32,6 %) a v menší míře Bělorusové (0,7 %) a Romové (0,3 %).[7] Jako svůj rodný jazyk obyvatelé uvedli ruštinu (81,5 %), ukrajinštinu (16,9 %), romštinu (0,3 %) a běloruštinu (0,1 %).[8]
| 1923 | 1926 | 1939 | 1959 | 1970 | 1979 | 1989 | 2001 | 2014 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 9 586 | 13 100 | 34 202 | 33 847 | 35 366 | 33 871 | 35 511 | 30 246 | 25 525 |
- Vývoj počtu obyvatel v grafu
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Debalzewe na německé Wikipedii.
- Ukrajina, Population Statistics of Eastern Europe
- Бредихин В.Е. Исключение как санкционная мера регулирования состава ВЛКСМ в период Великой Отечественной войны (1941-1945): опыт сравнительного анализа. Исторический журнал: научные исследования. 2015-05, roč. 5, čís. 5, s. 595–604. Dostupné online [cit. 2020-01-25]. ISSN 2222-1972. DOI 10.7256/2222-1972.2015.5.17000.
- OWEN, Tess. Vice [online]. 2019-10-16 [cit. 2020-01-25]. Dostupné online. (anglicky)
- DICKEY, Anna Nemtsova|Christopher. Ukraine’s Anti-Russia Azov Battalion: ‘Minutemen’ or Neo-Nazi Terrorists?. The Daily Beast. 2019-11-15. Dostupné online [cit. 2020-01-25]. (anglicky)
- KRAMER, Andrew E.; HERSZENHORN, David M. Ukrainian Soldiers’ Retreat From Eastern Town Raises Doubt for Truce. The New York Times. 2015-02-18. Dostupné online [cit. 2020-01-25]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- Na Donbasu znovu propukly boje. ČT24.cz [online]. 2016-12-19 [cit. 2016-12-19]. Dostupné online.
- Національний склад та рідна мова населення Донецької області [online]. Головне управління статистики у Донецькій області [cit. 2016-12-20]. Archivovaná verze. Dostupné online. (ukrajinsky)
- Всеукраїнський перепис населення [online]. Державна служба статистики України [cit. 2016-12-20]. Dostupné online. (ukrajinsky)