Dombóvár

Již v římských dobách bylo místo známé pod názvem Pons Sociorum Mansuectina. Označovalo most přes dnešní řeku Kapos, který sloužil jako vojenské opevnění nedaleké vesnice (Alsóhetény). Nacházela se zde pevnost, která prožívala období své největší slávy v 15. století.

Během ústupu Turků po druhém obléhání Vídně v roce 1683 nechal Ali Mustafa město vypálit. Hrad byl rovněž srovnán se zemím. Jediné, co se dochovalo do 21. století, je jedna původní zeď. Nové osídlení vzniklo na pahorku Kakasdomb a později se odsud rozšiřovalo směrem na sever a na východ. V roce 1767, téměř sto let po odchodu Turků, žilo v obnoveném Dombóváru podle sčítání lidu celkem 112 rodin. V revolučním roce 1848 obsadily město jednotky bána Josipa Jelačiće. V roce 1872 sem byla zavedena železnice z obce Zákány. V následujících letech přibyly dráhy i z dalších směrů, např. do Veszprému v roce 1906.

Gyula Illyés, současný spisovatel a člen Maďarské akademie věd, navštěvoval v letech 1913 až 1914 gymnázium v ​​Dombóváru. V obdobné době byly také do užívání předány městské lázně.

V roce 1934 byl vybudován místní římskokatolický kostel, jehož projekt připravil Fábián Gáspár. Roku 1946 byl k městu připojen Nový Dombóvár (maďarsky Újdombóvár).

V roce 1970 přešel zámek do majetku města. Dne 1. dubna téhož roku byl rovněž Dombóváru navrácen statut města. Ve stejnou dobu zde byl otevřen také kulturní dům, moderní hotel a několik škol.

• Klášter Ábrahám

• Ján Golian (1906–1945), slovenský brigádní generál
• Norbert Rózsa (* 1972), bývalý plavec, držitel tří olympijských medailí
• Gyula Aggházy (1850-1919), malíř
• László Szepessy (1880-1915), básník

• Höganäs, Švédsko
• Kernen im Remstal, Německo
• Ogulin, Chorvatsko
• Vir, Chorvatsko