Dmitrij Sergejev

Do reprezentačního áčka se dostal až s rozpadem Sovětského svazu a jeden olympijský cyklus si udržel pozici reprezentačního lídra. V jeho stylu byly silně patrné sambo prvky, ale neuchyloval se pouze k sambistické klasice. Uměl do soubojů zapojovat i nohy (aši-waza), které jeho stylu dávalo judovost. Jeho největším rivalem byl Polák Paweł Nastula. Rok 1995 byl v polotěžké váze čistě v jejich režii.

Judo trénoval v Rjazani a v roce 1992 byl vybrán jako hlavní adept k účasti na olympijských hrách v Barceloně. Rusko po rozpadu Sovětského svazu (konec roku 1991) se nestihlo stát členem MOV a bylo nuceno spolupracovat se svými bývalými republikami v rámci SNS. Největším soupeřem v nominaci pro něj byl Čeljabinský Givi Gaurgašvili, kterého v předolympijským testem porazil. Právě tyto předolympijské testy vzaly skoro všem nominovaným mnoho sil a jejich vystoupení na hrách nebylo ideální. Ke všemu pro řadu z nich to byla prakticky premiéra na velké akci. Sergejev v turnaji první zápas proti Lotyši Vojnovovi vyhrál na šido, ale ve druhém kole nestačil na Maďara Kováče. Maďar ho svým postupem do čtvrtfinále vytáhl do oprav, kde se uvolnil a přes obhájce zlata Brazilce Miguela a silného Japonce Kaie dostal do boje o třetí místo. Tehdy se poprvé utkal o medaili s Polákem Nastulou a na konci zápasu slavil vítězství po kombinaci te-guruma a o-uči-gari. Získal bronzovou medaili.

Při své druhé účasti na olympijských hrách v Atlantě patřil k vážným kandidátům na medaili. Prožil však malé deja-vu. Ve druhém kole prohrál s Jihokorejcem Kim Min-su na wazari technikou kosoto-gake. V opravách se mu však nedařilo. Takticky ho vypenalizoval Nizozemec Ben Sonnemans. Tímto nezdarem skončila i jeho pozice reprezentačního lídra. V novém olympijském cyklu dostal příležitost Jurij Sťopkin.

Sportovní kariéru ukončil na přelomu tisíciletí. Společně se svojí manželkou vedou judistickou školu.

• Dmitrij Sergejev v databázi Olympedia (anglicky)
• Judo FactFiles