Divoká Oslava

Předmětem ochrany NPR Divoká Oslava jsou přirozené lesní ekosystémy lužních lesů, dubohabřin, suťových lesů, bučin, teplomilných doubrav, acidofilních doubrav a suchých borů, vodní ekosystémy makrofytní vegetace vodních toků, skalní ekosystémy skal a drolin, pohyblivých sutí a suchých trávníků, biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin řeřišničníku skalního (Cardamine petraea) a dvouhrotce zeleného (Dicranum viride), včetně jejich populací, biotopy vzácných a ohrožených druhů živočichů krasce dubového (Eurythyrea quercus), páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo), přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) a vranky obecné (Cottus gobio), včetně jejich populací.[2]

Jedná se hluboce zaříznuté říční údolí, kde si řeka razí cestu přes velmi tvrdé granulitové horniny. To se projevilo vznikem četných skalisek, které na mnoha místech dodávají údolí Oslavy ráz kaňonu. Údolí je velice atraktivní pro turistické vycházky, vede jím několik turistických značek. V údolí se nachází několik chatových osad, Skřipinský mlýn, zřícenin (Lamberk, Sedlec). Nad údolím se nachází altán Gloriet a boční strž Divoká rokle s četnými peřejemi a drobnými vodopády.

Národní přírodní rezervace Divoká Oslava vznikla 1. prosince 2019[3] na části území přírodní rezervace Údolí Oslavy a Chvojnice, která měla být podle starších informací nahrazena právě NPR Divoká Oslava a NPR Soutok Oslavy a Chvojnice.[4][5] Původní přírodní rezervace byla zřízena již v roce 1974.[2]

Na území rezervace se nachází primárně lesní porosty, největší část tvoří hercynské dubohabřiny, často s bohatým výskytem bramboříku nachového. Na svazích se nachází suťové lesy nebo bikové doubravy, na jižních svazích se vyskytují také teplomilné doubravy, na severních svazích se nachází bučiny, hlavně v okolí Vlčího kopce. V údolí řeky Oslavy jsou trvalé travní porosty, jako například mezofilní ovsíkové louky, v údolí jsou také ptačincové olšiny nebo vrbové křoviny. V celém území se vyskytuje brambořík nachový, vemeník dvoulistý, lilie zlatohlavá nebo ostřice tlapkatá, z dřevinného patra se objevují dub zimní, buk lesní, lípa srdčitá, habr obecný, babyka, bříza bělokorá, jasan ztepilý, javor klen nebo jeřáb břek. V keřovém patře se vyskytují brslen bradavičnatý, brslen evropský, svída krvavá, ptačí zob, zimolez pýřitý, dřišťál obecný, šípek, hloh, skalník obecný, růže převislá a srstka angrešt. V bylinném patře se objevují lipnice hajní, lipnice úzkolistá, strdivka jednokvětá, silenka nicí, řimbaba chocholičnatá, náprstník velkokvětý a kokořík mnohokvětý.[2]

Na území rezervace jsou zvláště chránění bezobratlí jako např. tesařík obrovský, krasec, páchník hnědý nebo kriticky ohrožený jasoň dymnivkový, v řece Oslavě žijí jepice, pošvatky nebo chrostíci, žijí tam také rak říční či ryba vranka obecná. Na území rezervace žije i stabilizovaná populace užovky podplamaté, na několika místech byl zjištěn výskyt mloka skvrnitého, vyskytují se také ropucha obecná nebo skokan hnědý. V území se vyskytují i čáp černý, výr velký, ledňáček říční a skorec vodní a v zimě i kormorán velký. V území se objevují i vydra říční, norek obecný, myšice lesní nebo norník rudý. Objevují se také netopýři, konkrétně netopýr černý, netopýr velký a netopýr hvízdavý.[2]

Turistické značky vedou turisticky náročnými terény podél řeky, na několika místech je dokonce nutno řeku přebrodit. Nejlepší přístup je od Náměště nad Oslavou (příjezd možný vlakem po trati 240) a dále údolím po červené turistické značce přes zříceninu hradu Lamberku ke Skřipinskému a Senoradskému mlýnu a odtud přes zříceninu hradu Levnova do Rapotic nebo do Oslavan.[6]