Krasec třešňový

Jedná se o krasce, jehož zbarvení patří k těm nejkrásnějším mezi brouky v české přírodě. Velikost těla krasce je cca 7-12 mm.

Bílý ve svém klíči uvádí vzhled Anthaxie candens takto[2]: Krovky jsou červené s černou sedlovitou skvrnou na švu; v přední části této skvrny je modrozelené trojúhelníkovité pole zabírající pouze plochu okolo štítku; struktura štítu je tvořena u jeho bočních okrajů oválnými očky s velkými centrálními zrny; uprostřed štítu přechází tato struktura v síť příšných jemných vrásek dozadu prohnutých; mezi těmito vráskami jsou jemné tečky; hlava a boční okraje štítu jsou modré, střed štítu a trojúhelníkovité pole u štítku jsou zelenomodré, sedlovitá skvrna na červených krovkách a dvě skvrny na štítu jsou černé.

Lze jej nalézt na místech v rozmezí od východního Španělska přes Francii, Itálii, Švýcarsko a střední Evropu směrem na Ukrajinu a Balkán, mimo Řecka.

V České republice jej v posledních letech znatelně ubývá zejména v Čechách, častý je v teplejších oblastech střední a jižní Moravy. V Čechách se hojněji vyskytuje v okolí Prahy, na Pardubicku, Královéhradecku, v jižních Čechách např. v Křemžské kotlině, v okolí přehrady v Husinci a na Netolicku.[3]

Oválné výletové otvory v kmenech a větvích starých třešní. Výletový otvor je oválný 3,8 - 5,2 mm široký, 2,4 - 3,3 mm vysoký, v průměru 4,4 x 2,7 mm. Od ostatních druhů r. Anthaxia se liší tím, že je trochu větší, společně se vyskytuje na růžokvětých s krascem lesknavým - A. nitidula, u něj je výletový otvor 3,2 - 3,8 mm široký a 1,9 - 2,6 mm vysoký, v průměru 3,5 x 2,25 mm. Výletové otvory jsou z jižní osluněné strany.[3]

Snahy o ochranu krasce Anthaxia candens počínají jeho zařazením do Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky – bezobratlých, kde je veden v kategorii „zranitelný – vulnerable (VU)“[6]

• 
  Anthaxia candens z vrchu
• 
  Anthaxia candens zepředu
• 
  Anthaxia candens z boku
• 
  Anthaxia candens zespoda

• Obrázky, zvuky či videa k tématu krasec třešňový na Wikimedia Commons