Dichlorvos

Dichlorvos
	Strukturní vzorec dichlorvosu
	Model molekuly dichlorvosu
Obecné
Systematický název	2,2-dichlorethenyldimethylfosfát
Triviální název	dichlorvos
Ostatní názvy	dichlorvinyldimethylfosfát, DDVP
Anglický název	Dichlorvos
Německý název	Dichlorvos
Sumární vzorec	C4H7Cl2O4P
Vzhled	bezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS	62-73-7
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	200-547-7
Indexové číslo	015-019-00-X
PubChem	3039
SMILES	O=P(O\C=C(/Cl)Cl)(OC)OC
InChI	1/C4H7Cl2O4P/c1-8-11(7,9-2)10-3-4(5)6/h3H,1-2H3
Vlastnosti
Molární hmotnost	220,98 g/mol
Teplota varu	35 °C
Rozpustnost ve vodě	0,9 % (20 °C)
Bezpečnost
	; GHS06 ; GHS07 ; GHS09[1]; Nebezpečí[1]
H-věty	H330 H311 H301 H317 H400
R-věty	R24/25 R26 R43 R50
S-věty	(S1/2) S28 S36/37 S45 S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dichlorvos (též dichlorvinyldimethylfosfát či DDVP, systematický název 2,2-dichlorethenyldimethylfosfát) je velmi těkavý organofosfát široce používaný jako fumigant pro hubení škůdců a k ochraně skladovaných výrobků před hmyzem. Je účinný proti smutnicím, mšicím, sviluškám, housenkám, třásnokřídlým a molicím. Používá se i v oblasti zpracování obilí, a také pro hubení různých červů způsobujících nemoci u psů, dobytka a lidí. Někdy se přidává do krmiva proti vývinu larev střečkovitých ve hnoji.

Působí jak jako kontaktní, tak jako požerový insekticid. Je k dispozici v podobě aerosolu nebo rozpustného koncentrátu, dále pak také v insekticidních obojcích a v podobě impregnovaných plastových proužků. EPA uvažovala zakázat v USA dichlorvos již v roce 1981. Později byl několikrát při různých příležitostech blízko zákazu, nicméně zatím stále zůstává povolen. Hlavní obavy jsou z jeho akutní a chronické toxicity. Zatím neexistují žádné přesvědčivé důkazy o jeho karcinogenitě, ovšem studie z roku 2010 zjistila, že desetinásobné zvýšení koncentrace organofosfátových metabolitů v moči je spojena s 55-72% zvýšením pravděpodobnosti výskytu ADHD u dětí.[2]

DDVP se vstřebává všemi cestami expozice. Mezi příznaky intoxikace patří slabost, bolesti hlavy, úzko na prsou, rozmazané vidění, slinění, pocení, nauzea, zvracení, průjem a břišní křeče.

Dichlorvos poškozuje DNA hmyzu v muzejních sbírkách.[3]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dichlorvos na anglické Wikipedii.

Extension Toxicology Network fact sheet
Media Release from Australian Pesticides & Veterinary Medicines Authority
RAEBURN, Paul. Slow-Acting: After 25 years the EPA still won't ban a risky pesticide. Scientific American. Aug 2006, roč. 295, čís. 2, s. 26. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-17.

Dichlorvos. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
http://www.medscape.com/viewarticle/721892
Espeland M., Irestedt M., Johanson K. A., Åkerlund M., Bergh J.-E. & Källersjö M. (2010). "Dichlorvos exposure impedes extraction and amplification of DNA from insects in museum collections". Frontiers in Zoology 2010, 7: 2.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Dichlorvos na Wikimedia Commons
(anglicky) Material Safety Data Sheet (MSDS) for Dichlorvos
(anglicky) BBC News: Insecticide ban amid cancer fears
(anglicky) Australian Pesticides & Veterinary Medicines Authority review of Dichlorvos

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[pubchem_cid_3039-1] Dichlorvos. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)

[2] ttp://www.medscape.com/viewarticle/721892

[3] Espeland M., Irestedt M., Johanson K. A., Åkerlund M., Bergh J.-E. & Källersjö M. (2010). "Dichlorvos exposure impedes extraction and amplification of DNA from insects in museum collections". Frontiers in Zoology 2010, 7: 2.