Eduard Bernstein

Eduard Bernstein (6. ledna 1850 – 18. prosince 1932) byl politik a přední teoretik německé SPD.[1]

Eduard Bernstein
Narození6. ledna 1850
Schöneberg
Úmrtí18. prosince 1932 (ve věku 82 let)
Berlín
Místo pohřbeníI. Städtischer Friedhof Eisackstraße
NárodnostŽidé
Povolánífilozof, spisovatel, ekonom a redaktor
OceněníHarvard Centennial Medal
Politické stranySocial Democratic Workers' Party of Germany (1872–1875)
Nezávislá sociálnědemokratická strana Německa (1917–1919)
Sociálnědemokratická strana Německa
Nábož. vyznáníreformní judaismus
RodičeJakob Itzig Bernstein
PříbuzníA. Bernstein (strýc)
Funkcečlen parlamentu Německého císařství (1901–1907)
člen parlamentu Německého císařství (1912–1918)
člen Říšského sněmu Výmarské republiky (1920–1928)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Eduard Bernstein

Biografie

Narodil se v Berlíně, do politického života vstoupil roku 1872. V době Bismarckovy vlády působil jako socialistický novinář v exilu v Curychu a Londýně, kde se stýkal s Engelsem. Podílel se na přípravě Erfurtského programu SPD (1891), zejména jeho druhé části s praktickými politickými požadavky.

V roce 1896 začal publikovat články Probleme des Sozialismus, v nichž dokázal, že Marxovy ekonomické předpovědi se nenaplnily. Požadoval proto revidovat základní postulát socialismu, proletářskou revoluci, a nahradit ji reformismem. Bernsteinovy texty vyvolaly obrovskou polemiku. Jeho názory odmítla Rosa Luxemburgová v pamfletu Reforma nebo revoluce (1900) i Lenin v knize Co dělat? (1902). Roku 1897 se oženil s Reginou Zadek.[2]

Bernstein v SPD zastával umírněnou, takzvaně revizionistickou pozici, podle níž je místo Marxem požadované revoluce třeba pracovat ve prospěch postupných reforem. Jeho ideoví oponenti, k nimž patřili například August Bebel, Karl Kautsky a Wilhelm Liebknecht, v roce 1903 dosáhli odmítnutí jeho pozice na drážďanském sjezdu SPD.

Během první světové války zastával pacifistické postoje, byl také jedním z mála německých politiků, kteří protestovali proti turecké genocidě Arménů. Zemřel roku 1932 v Berlíně.

Dílo
  • Předpoklady socialismu a úkoly sociální demokracie (Die Voraussetzungen des Sozialismus und die Aufgaben der Sozialdemokratie (1899)), dostupné on-line zde
  • Probleme des Sozialismus (na pokračování v časopise Die Neue Zeit) (1896 ff.)
  • Die Geschichte der Berliner Arbeiterbewegung. Díl 1: Vom Jahre 1848 bis zum Erlaß des Sozialistengesetztes (Berlin 1907) – Díl 2: Die Geschichte des Sozialistengesetzes in Berlin (Berlin 1907)
  • Die Arbeiterbewegung (1910)
  • Die Berliner Arbeiterbewegung von 1890 bis 1905 (1924)
  • Sozialdemokratische Lehrjahre (Berlin 1928) ISBN 3-320-01583-4
  • Der Streik (1920)
  • Was ist Sozialismus? (1922)
  • Der Sozialismus einst und jetzt (1922)
  • Die Deutsche Revolution von 1918/19

Odkazy

Reference
  1. MAYER, Paul. Bernstein, Eduard [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-02-24]. Dostupné online.
  2. Eduard Bernstein [online]. www.dhm.de [cit. 2016-02-24]. Dostupné online.

Literatura
  • Francis L. Carsten: Eduard Bernstein 1850–1932 – eine politische Biographie. München, Beck, 1993. – ISBN 3-406-37133-7
  • Lucio Colletti, Bernstein und der Marxismus der Zweiten Internationale. Frankfurt a. M., EVA, 1971
  • Teresa Löwe: Der Politiker Eduard Bernstein – Eine Untersuchung zu seinem politischen Wirken in der Frühphase der Weimarer Republik. Bonn, Historisches Forschungszentrum, 2000. – ISBN 3-86077-958-3
  • Ehrenfried Pößneck: Was wollte Bernstein? Ein Beitrag zum Inhalt seiner Gesellschaftsauffassung. Leipzig, Gesellschaft für Politik und Zeitgeschichte, 1993
  • Ehrenfried Pößneck: Zurück zu Bernstein? Eine Betrachtung seiner friedenspolitischen Ansichten. Dresden, Selbstverlag, 2007

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.