Dřínov (Most)

Dřínov (německy Bartelsdorf) je zaniklá vesnice v okrese Most v Ústeckém kraji. Stávala asi devět kilometrů severozápadně od Mostu. Vesnice byla zbořena v roce 1976 kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí v Lomu Československé armády.

Dřínov
Pohled na starý Dřínov
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecMost
OkresMost
KrajÚstecký kraj
Zeměpisné souřadnice50°31′59″ s. š., 13°30′45″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíDřínov u Komořan (6,06 km²)
Nadmořská výška232 m n. m.
Dřínov
Další údaje
Zaniklé obce.cz16
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice Dřínov vznikl ze jména Dřín ve významu Dřínův dvůr nebo z neurčitého přídavného jména jako dřínový les. Německý tvar Bartelsdorf je odvozen z osobního jména Bartholomaeus, resp. z jeho zdrobněliny Bartel, ve významu Bartošova ves.[1] V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Pertelsdorff (1514, 1518),[2] drzeynow (1542), pertlstorff (1549), Pertlsdorff a Držinowa (1586), „ve vsi Pertlstorffu jinak Dřinowie“ (1586), Bettelstorf (1687),[2] Bartlsdorf nebo Bettelsdorf (1787), Barthelsdorf (1846) a Dřínov nebo Bartelsdorf (1854).[1]

Historie

Katastrální území Mostu

První písemná zmínka o Dřínovu pochází z roku 1514. O dva roky později vesnice patřila k ervěnickému panství, které bylo v držení rodu Smolíků ze Slavic. Od Fridricha a Jiřího Smolíků ji spolu s Ervěnicemi koupil Lorenc Glac ze Starého Dvora a od něj roku 1554 Kryštof z Karlovic. V roce 1571 se majitelem Ervěnic, a nejspíše i Dřínova, stal Bohuslav starší z Michalovic a roku 1586 se o vesnici dělili dva členové jeho rodu. Diviš z Michalovic v roce 1589 oba díly spojil a roku 1612 od něj zadlužený statek Ervěnice s Dřínovem a dalším majetkem koupil Bohuslav mladší z Michalovic. Tomu však byl majetek zkonfiskován za účast ve stavovském povstání. V roce 1622 ves koupil Vilém mladší Popel z Lobkovic a začlenil ji do svého panství Nové SedloJezeří, jehož součástí Dřínov zůstal až do zrušení poddanství.[3]

Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo dvanáct sedláků, deset chalupníků a jeden poddaný bez pozemkového majetku. Jeden selský statek a pět chalup bylo pustých. Sedláci měli devatenáct potahů a chovali patnáct krav, 29 jalovic, šest prasat a třináct koz. Chalupníkům patřily dohromady dva potahy, osm krav, dvanáct jalovic, dvě prasata a dvanáct koz. Na polích se pěstovalo žito a významným zdrojem příjmů byl obchod se dřevem z vrchnostenských lesů.[3]

Děti z vesnice do roku 1888 docházely do ervěnické školy, ale poté byla otevřena zprvu jednotřídní škola rozšířená v roce 1896 o druhou třídu. Obyvatelé se živili zejména pěstováním žita a brambor.[4] Konec 19. století znamenal pro Dřínov změnu. Bratři Theodor, Arwed a Martin Grohmannové (majitelé barvíren a přádelen na Teplicku) se stali majiteli rozsáhlých dolových měr a v roce 1893 se zde začalo s těžbou hnědého uhlí v nově otevřeném dole Elly. Důl byl později přejmenován na Důl Karel, poté Grohmann, od roku 1945 na Grohmannovy uhelné doly[4] a v roce 1946 na Důl Maršál Koněv).[5] Těžilo se v něm nízkopopelnaté hnědé uhlí výborné kvality. V roce 1904 zaměstnával 470 pracovníků, za první republiky 750–800 horníků. Jeho součástí bývala elektrárna, k jejíž rozvodné síti byly kromě Dřínova napojeny také Kundratice. Poslední vůz uhlí opustil těžní jámu 30. června 1977.[4]

Za druhé světové války byly v Dřínově při leteckém bombardování 24. srpna 1944 zničeny tři domy a dalších 36 domů poškozeno. Při osvobozování Rudou armádou došlo 8. května 1945 u vsi k přestřelce, při které zemřelo šest německých dělostřelců.[4] V dalších letech byla kvůli rozšiřování povrchového Lomu Československé armády zrušena vodní nádrž Dřínov. Železniční trať z Chomutova do Mostu a další inženýrské sítě včetně toku řeky Bíliny byly přeloženy na Ervěnický koridor.[6] Samotná vesnice zanikla k 1. červenci 1976.[4]

Přírodní poměry

Dřínov býval vesnicí ulicového typu[7] a stával v katastrálním území Dřínov u Komořan s rozlohou 6,06 km²[8] (původní výměra bývala 4,88 km²[7]), asi devět kilometrů severozápadně od Mostu[9] v nadmořské výšce okolo 232 metrů.[7] Oblast je součástí Mostecké pánve, konkrétně leží na rozhraní okrsků Jirkovská pánev a Komořanská kotlina. Povrch byl v okolí vesnice zcela změněn těžbou uhlí a výstavbou Ervěnického koridoru. Severní cíp území zasahuje do Krušných hor a jejich okrsku Rudolická hornatina.[9]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí převážná část katastrálního území leží v teplé oblasti T2,[9] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18–19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550–700 milimetrů, počet letních dnů je 50–60, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 100–110 a sněhová pokrývka zde leží průměrně 40–50 dnů v roce.[10] Severní část území na úpatí Krušných hor spadá do chladnější a vlhčí mírně teplé oblasti MT9.[9]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1580 obyvatel (z toho 824 mužů), z nichž bylo 318 Čechoslováků, 1235 Němců a 37 cizinců. Kromě šedesáti evangelíků, jednoho příslušníka ostatních církví a 187 lidí bez vyznání patřili k římskokatolické církvi.[11] Podle sčítání lidu z roku 1930 měl Dřínov 1811 obyvatel: 324 Čechoslováků, 1449 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a 37 cizinců. Většinou byli římskými katolíky, ale 73 z nich patřilo k evangelickým církvím, osm k církvi československé, jeden byl žid a 315 bez vyznání.[12]

Vývoj počtu obyvatel a domů[13]
1869188018901900191019211930195019611970
Obyvatelé 1932392589941 3871 5801 8111 2931 145956
Domy 33374390122137170199182181

Obecní správa a politika

Po zrušení patrimoniální správy se Dřínov stal osadou obce Nové Sedlo,[6] ale při sčítání lidu v letech 1880–1950 byl obcí v okrese Chomutov.[14] V roce 1960 byla obec převedena do okresu Most.[6] Úředně zanikla 1. července 1976.[14] Katastrální území bylo připojeno nejprve k obci Komořany, po jejím zániku pak k 1. lednu 1988 i s jejím územím k městu Most.[zdroj?!]

Dne 22. května 1938 se konaly volby do obecních zastupitelstev. Z rozdělených 1121 hlasů v Dřínově získaly 608 hlasů Sudetoněmecká strana, 97 hlasů Německá sociální demokracie, 261 hlasů Komunistická strana Československa a 155 hlasů jiné české strany.[15]

Pamětihodnosti

Odkazy

Reference

  1. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. Heslo Dřínov, Bartelsdorf, s. 471.
  2. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Dřínov, s. 163.
  3. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl IV. V bývalém soudním okrese Jirkov. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1996. 60 s. Kapitola Dřínov, s. 9. Dále jen Binterová (1996).
  4. Binterová (1996), s. 10.
  5. Důl Maršál Koněv v Dřínově. Zdař bůh.cz [online]. [cit. 2020-12-14]. Dostupné online.
  6. Binterová (1996), s. 11.
  7. Binterová (1996), s. 8.
  8. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Dřínov u Komořan [online]. [cit. 2018-10-27]. Dostupné v archivu.
  9. Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-12-14]. Dostupné online.
  10. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
  11. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 210.
  12. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 100.
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-03-08]. Kapitola Okres Most. Dostupné online.
  14. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2019-07-13]. S. 111. Dostupné online.
  15. RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 14. ISSN 0231-5076.
  16. Kaple sv. Jana Nepomuckého, kat. území: Dřínov u Komořan [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2013-12-28]. Dostupné online.
  17. Kaple sv. Anny, kat. území: Dřínov u Komořan [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2013-12-28]. Dostupné online.
  18. Přehrady povodí Ohře. Chomutov: Povodí Ohře, 2010. 56 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. S. 47.

Literatura

  • SÝKOROVÁ, Jana. Zmizelé domovy. Příspěvek k historii zlikvidovaných obcí v okrese Most. Most: Okresní muzeum v Mostě, 2002. 100 s. ISBN 80-239-0797-2.

Externí odkazy

Statutární město Most

Starý Most (k. ú. Most I, Konobrže, Kopisty, Pařidla, Střimice) Most (část k. ú. Most II, část k. ú. Hořany) Čepirohy (k. ú. Čepirohy, Slatinice u Mostu, část k. ú. Hořany) Komořany (k. ú. Komořany u Mostu, Třebušice, Ervěnice, Dřínov u Komořan) Rudolice (k. ú. Rudolice nad Bílinou) Souš (k. ú. Souš, část k. ú. Most II) Velebudice (k. ú. Velebudice, Skyřice) Vtelno (k. ú. Vtelno)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.