Dánská královská rodina

Členy dánské královské rodiny jsou všichni členové vládnoucí dynastie v Dánském království, kterým náleží titul princ nebo princezna dánská.[1] Jako u jiných evropských monarchií je někdy nesnadné přesně určit, kdo je a kdo není členem národní královské rodiny z důvodu absence striktní právní či formální definice. Dětem panovníka a dědice trůnu se přiznává oslovení Jeho nebo Její královská Výsost, zatímco ostatním členům dynastie se říká Jeho/Její Výsost. Královna má oslovení Její Veličenstvo.

Dánská královská rodina při dni 70. narozenin královny Markéty 16. dubna 2010. Zleva doprava: korunní princezna Marie, princ Felix, korunní princ Frederik, princ Kristián, královna, princ Nikolai, princ Henrik, princ Joachim a princezna Isabella
Královna Markéta II. na královské návštěvě na Faerských ostrovech

Královna a její děti náležejí do glücksburské dynastie, jedné z větví oldenburského rodu. Děti královny a mužská linie potomků jsou agnatickými členy rodu de Laborde de Monpezat.[2]

Dánská královská rodina má v Dánsku pozoruhodně vysokou podporu, která se pohybuje mezi 82% a 92%.[3][4]

Hlavní členové

Dánskou královskou rodinu tvoří:

Členové širší královské rodiny

Řecká královská rodina

Hlavní článek: Řecká královská rodina

Většina členů sesazené řecké královské rodiny je držitelem titulu princ nebo princezna z Řecka a Dánska s oslovením Jeho nebo Její Výsost, podle královského vládního řádu z roku 1774 a také jako patrilineární potomci Jiřího I. Řeckého, který jako syn budoucího dánského krále Kristiána IX., byl (a zůstal) „princem dánským“ před svým nástupem na řecký trůn v roce 1863. Do roku 1953 jeho dynastičtí potomci v mužské linii zůstali v dánském pořadí na trůn. Žádný dánský akt však nezrušil použití knížecího titulu pro tyto potomky, ani pro ty, kteří žili v roce 1953, ani pro ty, kteří se narodili později nebo kteří se od té doby přiženili do dynastie.

Existují tři členové řecké královské rodiny, o kterých není známo, že nesou titul dánského prince nebo princezny s oslovením Jeho nebo Její Výsost.

  • Marina, choť prince Michala z Řecka a Dánska

Následující manželky dnešních královských panovníků, se narodily s tituly prince nebo princezny Řecka a Dánska, i když nejsou potomky krále Konstantina a královny Anny-Marie:

Norská královská rodina

Hlavní článek: Norská královská rodina

Norská královská rodina pochází z legitimní mužské linie odvíjející se od Frederika VIII., pradědečka královny Markéty II. Haakon VII., který se narodil jako princ Karel Dánský jako mladší syn Frederika VIII., byl, stejně jako jeho strýc, Jiří I. Řecký, pozván, aby vládl nad jiným národem. Stejně jako u potomků řecké větve, členové norské linie již nemají dědická práva na dánskou korunu, ale na rozdíl od řeckých dynastů přestali po vstupu na norský trůn v roce 1905 používat dánské královské tituly.

Hraběté a hraběnky z Rosenborgu

Dánská knížata, která se ožení bez souhlasu dánského panovníka, ztrácejí svá dynastická práva, včetně královského titulu.[7] Bývalým dynastům, kteří nejsou členy dánské královské rodiny, se obvykle uděluje dědičný titul „hrabě z Rosenborgu“. Oni, jejich manželky nebo manželé a jejich legitimní potomci z mužské linie jsou:[8]

  • Hrabě Ingolf a hraběnka Sussie z Rosenborgu (starší syn dánského prince Knuda a jeho manželky)
  • Hraběnka Josephine z Rosenborgu (dcera mladšího syna dánského prince Knuda, hraběte Christiana z Rosenborgu)
  • Hraběnka Camilla z Rosenborgu (dcera mladšího syna dánského prince Knuda, hraběte Christiana z Rosenborgu)
  • Hraběnka Feodora z Rosenborgu (dcera mladšího syna dánského prince Knuda, hraběte Christiana z Rosenborgu)
  • Hrabě Ulrik a hraběnka Judi z Rosenborgu (syn mladšího syna dánského prince Haralda, hraběte Olufa z Rosenborgu a jeho manželky)
    • Hrabě Filip z Rosenborgu (syn hraběte Ulrika)
    • Hraběnka Katharina z Rosenborgu (dcera hraběte Ulrika)
  • Hraběnka Charlotte z Rosenborgu (dcera mladšího syna dánského prince Haralda, hraběte Olufa z Rosenborgu)
  • Hrabě Axel a hraběnka Jutta z Rosenborgu (syn mladšího syna dánského prince Axela, hraběte Flemminga Valdemara z Rosenborgu a jeho manželky)
    • Hrabě Carl Johan z Rosenborgu (syn hraběte Axela)
    • Hrabě Alexander z Rosenborgu (syn hraběte Axela)
    • Hraběnka Julie z Rosenborgu (dcera hraběte Axela)
    • Hraběnka Désirée z Rosenborgu (dcera hraběte Axela)
  • Hrabě Birger a hraběnka Lynne z Rosenborgu (syn mladšího syna dánského prince Axela, hraběte Flemminga Valdemara z Rosenborgu a jeho manželky)
    • Hraběnka Benedikte z Rosenborgu (dcera hraběte Birgera)
  • Hrabě Karel Johan a hraběnka Lisa Jeanne z Rosenborgu (syn mladšího syna dánského prince Axela, hraběte Flemminga Valdemara z Rosenborgu a jeho manželky)
    • Hraběnka Caroline z Rosenborgu (dcera hraběte Karla Johana)
    • Hraběnka Josefine z Rosenborgu (dcera hraběte Karla Johana)
  • Hraběnka Désirée z Rosenborgu (dcera mladšího syna dánského prince Axela, hraběte Flemminga Valdemara z Rosenborgu)
  • Hraběnka Karin z Rosenborgu (vdova po hraběti Christianovi z Rosenborgu, synovi třetího syna dánského prince Valdemara, hraběte Erika z Rosenborgu)
    • Hrabě Valdemar z Rosenborgu (syn hraběte Christiana)
      • Hrabě Nicolai z Rosenborgu (syn hraběte Valdemara)
      • Hraběnka Marie z Rosenborgu (dcera hraběte Valdemara)
    • Hraběnka Marina z Rosenborgu (dcera hraběte Christiana)

Následnictví
Korunní princ Frederik Dánský

Dánsko má od roku 2009 stejné právo primogenitury pro mužské i ženské následníky trůnu. Dánský akt následnictví[9] přijatý 27. března 1953 umožňuje nástup na trůn pouze těm potomkům krále Kristiána X. a jeho ženy Alexandriny Meklenbursko-Zvěřínské, kteří splnili schválené podmínky uzavřené před sňatkem.

Panovník pozbývá svého nároku na trůn, pokud se ožení/vdá bez svolení panovníka potvrzeným Státní radou. Potomci narození nesezdaným nebo bývalým panovníkům, kteří se oženili bez královského souhlasu, jsou stejně jako jejich potomci vyloučeni z následnictví. Dále, po schválení sňatku může panovník uložit podmínky, které musejí být splněny, má-li jeho potomek získat následnické právo. Část II, odstavec 9 dánské ústavy z 5. června 1953 stanovuje, že parlament zvolí krále a určí novou linii následnictví, v případě situace, kdy by nebylo volitelných potomků krále Kristiána X. a královny Alexandriny.

Dánský panovník musí být členem Dánské národní církve, nebo evangelicko-luteránské církve dánské (Dánská ústava, II,6). Národní církev je podle zákona Dánská národní církev, ačkoli panovník není její hlavou (jako je tomu například ve Spojeném království, kde nejvyšším představitelem anglikánské církve je panovník Spojeného království, v současnosti královna Alžběta II.) (úst., I,4)).[10]

Titulatura
Dánská královská standarta.

Dánští panovníci mají dlouho historii královských a šlechtických. Historicky dánští monarchové rovněž užívali titulu 'král Vendů' a 'král Gothů'. Po svém nástupu na trůn roku 1972 královna Markéta II. se vzdala všech titulů vyjma titulu 'Královna dánská'. Dánský panovník/panovnice a jeho choť jsou titulováni 'Vaše Veličenstvo', zatímco princové a princezny Jeho nebo Její královská Výsost (Hans nebo Hendes Kongelige Højhed), nebo pouze Jeho či Její Výsost (Hans nebo Hendes Højhed).

Reference
  1. The Danish Monarchy - The Royal House. web.archive.org [online]. 2010-02-14 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online.
  2. The Royal House [online]. Dánská monarchie [cit. 2008-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-02-2010. (anglicky)
  3. Danish-Style Royal Fairy Tale - Novinite.com - Sofia News Agency. www.novinite.com [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online.
  4. Once upon a time. The Age [online]. 2004-05-10 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Narodili se princ a princezna.. www.kronprinsparret.dk. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-01-2011. (anglicky)
  6. Kronprinsesse Mary har født. nyhederne.tv2.dk [online]. [cit. 10-10-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 17-03-2011.
  7. Conditional Consent, Dynastic Rights and the Danish Law of Succession. web.archive.org [online]. 2009-08-07 [cit. 2021-04-23]. Dostupné online.
  8. HOLBEK, Finn. Skeel, Schaffalitzky og Ahlefeldt. Danske adelsslægter, samt familierne Holbek, Bruun og Santasilia etc.. finnholbek.dk [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. (dánsky)
  9. ICL — Denmark — Následnictví trůnu [online]. [cit. 2008-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-30. (anglicky)
  10. Královská rodová linie [online]. Dánská monarchie [cit. 2008-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-06. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.