Chotěbudice

Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel, které znělo Chotěbudici a bylo odvozeno od osobního jména Chotěbud. Význam místního jména byl "Chotěbudovi lidé". V novověku se do písemných pramenů ojediněle dostalo německé pojmenování Drei Eichen ("Tři duby"), ale jinak se v němčině používala jen mírná obměna českého jména.[5]

V okolí obce byly nalezeny nástroje z mladší doby kamenné.[6] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1351. Nicméně již před tím rokem vesnice patřila Mikulášovi a Otíkovi z Černína, ti ale v roce 1351 darovali část vsi, která jim patřila Václavovi z Vranína. Část vesnice patřila také Dětřichovi a Smilovi z Knínic, ti ale svůj majetek na Chotěbudicích v roce 1365 prodali Hodislavovi z Malešovic. Další část vesnice v tu dobu patřila markrabětům moravským, kteří však majetek zastavili Ofce z Jemnice, později byla zástava vyplacena a majetek se tak vrátil Joštovi Moravskému, který v roce 1410 prodal Chotěbudice a Hrádek (pozdější Červený Hrádek) Petrovi Šturmovi z Kamenice. V 16. století byl Hrádek a další majetky prodány Zahrádeckým na Hobzí[4] a v roce 1585 pak vesnici získala Alžběta Višňovská z Petrovice a tak se Chotěbudice staly součástí budíškovického panství. Tam spadaly až do roku 1849.[7] U řeky Želetavky byl v roce 1665 postaven mlýn. V roce 1781 byla vesnice přifařena k Horní Slatině a tamní farář nechal zřídit v Chotěbudicích kolem roku 1783 školu, roku 1880 pak byla postavena nová školní budova. V letech 1801 a 1877 proběhly v obci velké požáry. V roce 1897 byla do obce přivedena silnice z Jemnice do Budče.[4]

Od roku 1850 pak patřily Chotěbudice pod podkrajský úřad v Dačicích a od roku 1855 pak pod okresní úřad v Dačicích, od roku 1868 pak spadaly pod okresní hejtmanství v Dačicích a od roku 1945 pak pod okresní národní výbor v Dačicích. Od roku 1960 po správních reformách byly přeorganizovány pod okresní úřad v Třebíči a staly se součástí okresu Třebíč. V roce 1980 byla vesnice správně začleněna do města Jemnice, v roce 1990 se obec znovu stala samostatnou obcí.[7]

V roce 2020 bylo oznámeno, že ministerstvo zemědělství ČR plánuje stavbu několika nových přehradních nádrží, kdy jedna z nich by mohl být postavena východně od obce Chotěbudice na řece Želetavce. Její rozloha by měla být 62,62 hektaru.[8]

Do roku 1849 patřily Chotěbudice do budíškovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Dačice, pak od roku 1940 do roku 1945 do okresu Telč, následně mezi lety 1945 a 1960 do okresu Dačice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Chotěbudice pod Jemnici, následně se obec osamostatnila.[9]

• Kaple svatého Václava (původně postavena roku 1777 jako dřevěná, v roce 1808 byla původní kaple zbořena a postavena zděná[4])
• Pomník padlým občanům v první světové válce z roku 1934, autorem je Jaroslav Šlezinger[22]