Budeč (okres Jindřichův Hradec)

Obec leží v údolí Želetavky, v severním výběžku Jernnické kotliny. Katastr obce zaujímá výsek této sníženiny od strmých svahů údolí Želetavky, přes mírně ukloněný povrch až k východnímu úpatí hřbetu Slatinských kopců, v úrovni výšek od 490 do 500 m n. m. Povrch plošin hojně pokrývají svahové a sprašové hlíny. Osada Borová leží v jižní části Brtnické vrchoviny, nad 40 m vysokým svahem údolí Želetavky, který tvoří hranici obou jednotek.[3]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1251, kdy se uvádí v pramenech Bernhart a Oldřich z Budče. Majitelé Budče se během staletí velmi střídali, až v roce 1662 koupil Budeč loucký klášter. Klášter nechal úplně přestavět jižní křídlo zdejšího zámku. Po zrušení kláštera roku 1784 koupil Budeč v roce 1789 ve veřejné dražbě hrabě Josef Wallis, známý svojí účastí na státním bankrotu roku 1811. Protože však Wallisové měli výstavnější zámky v Moravských Budějovicích a Budíškovicích, zámek v Budči byl používán pro hospodářské účely. V téže době se dostaly do vlastnictví Wallisů také statky Knínice s Osoudovem a Radkovicemi. V rodině Wallisů zůstal statek až do pozemkové reformy 1923–1926, kdy jeho majitelce Anně Marii Schaffgotschové byl majetek částečně zabrán a částečně propuštěn ze záboru.

Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo ve vsi 27 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 20 a 7 zpustlo. Na katastru vsi byl vrchnostenský dvůr. V roce 1843 bylo v Budči 546 obyvatel, z toho 276 mužů a 270 žen v 68 domech a 128 domácnostech. Z nich se 104 živilo zemědělstvím, 16 živnostmi, 3 obojím, jiným zaměstnáním 5. Desátky byly odváděny panství Budeč. Z Budče se jezdilo na sobotní týdenní trhy do Dačic. V roce 1850 měla 527 obyvatel.

Počátky školy v Budči se vážou k roku 1660, kdy majitel budečského statku rytíř Jiří Matyášovský z Matyášovic, který daroval pro školu pozemek. Škola v roce 1771 vyhořela a působila v náhradních prostorách bytu zahradníka a učilo se také ve zdejším zámku. Do Budče byly přiškoleny obce Knínice a Radkovice. Počátkem 20. století měla zdejší škola tři třídy. V roce 1953 zde byla zřízena osmiletá střední škola, přeměněná roku 1960 na základní devítiletou školu, která je nyní redukována na 1. až 5. ročník.[3]

V obci je v provozu lihovar.[7]

Pařez jednoho z památných jilmů

• Kostel Zvěstování Panny Marie – gotický jednolodní kostel ze 14. století, původně opevněný s lodí po požáru roku 1771 barokně přestavěnou a zaklenutou
• Zámek Budeč – raně barokní z druhé poloviny 17. století s kaplí, s pozůstatky tvrze pánů z Thürnau, doložené roku 1520. Počátkem 19. století klasicistní úpravy. 11. května 2019 postihl požár 15 metrů široké a 100 metrů dlouhé jihovýchodní křídlo zámku, které sloužilo jako víceúčelová budova: kulturní dům s tělocvičnou pro děti ze základní školy a hasičská zbrojnice.[8] Obec vyhlásila sbírku na obnovu budovy.[6]
• socha Jana Nepomuckého z roku 1727 – před kostelem obklopena balustrádou
• u silnice do Jemnice barokní kaplička z roku 1722
• fara čp. 33, přiléhající k zámku, datována do 17. století
• v místní části Borová kaplička z roku 1877
• v obci pomník padlým v první světové válce z roku 1922

• 
  Pomník padlým
• 
  Náves
• 
  Silnice