Chožov

Obec Chožov se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní 527[1] obyvatel. Severovýchodně od vesnice se nachází přírodní památka Třtěnské stráně.

Chožov
Obec z Chožovské hory
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0424 566241
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíLouny
Okres (LAU 1)Louny (CZ0424)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°23′56″ s. š., 13°51′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel527 (2022)[1]
Rozloha21,28 km²
Nadmořská výška225 m n. m.
PSČ439 22, 440 01
Počet domů281 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduChožov 154
439 22 Chožov
[email protected]
StarostaJaroslav Koubek
Oficiální web: www.chozov.cz
Chožov
Další údaje
Kód obce566241
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o Chožově pochází z roku 1057 a nachází se v zakládací listině litoměřické kapituly. Od čtrnáctého století je ve vsi uváděn farní kostel.[3] V roce 1370 byla poprvé zmíněna chožovská tvrz a samotná vesnice byla rozdělena na dva zemanské statky.[4] Dělili se o ně blízce příbuzní Jan a Záviš z Chožova. První je v historických pramenech zmiňován v letech 1370–1394 a druhý v letech 1370–1379. Oba měli v erbu orlici a Závišovi patřily také Bělušice. Záviš měl syny Jindřicha a Božetěcha (Bozděcha), z nichž Jindřich, zvaný též Bělušický, se stal poručníkem nezletilých dětí zemřelého Jana. Loupil ale na silnicích, a král Václav IV. jej proto funkce zbavil a převedl ji na Božetěcha. Po Božetěchově smrti Jindřich roku 1397 daroval lounskému klášteru plat v Chožově.[3]

Chožovská hora s Chožovem na úpatí
Sbor a fara Církve československé husitské

Janovy děti nejspíše svou část vsi prodaly, protože roku 1408 se o Chožov s Jindřichem dělil Jindřich Kovář ze Strhař. Jindřich Bělušický měl ještě v roce 1416 patronátní právo k chožovskému kostelu, ale roku 1418 už byl mrtev. Na jeho majetek mělo být uplatněno odúmrtní právo, ale vzhledem k vypuknutí husitských válek k tomu nedošlo.[3] Během nich vesnici nejspíš ovládalo město Louny, protože v bitvě u Želenic padlo 22 bojovníků žatecko-lounského svazu z Chožova.[4] K provolání odúmrti po Jindřichovi došlo až v roce 1437.[3] O statek se přihlásili Jan z Hrádku a z Třebívlic a Matěj z Dubce, kteří dokládali své příbuzenství s Jindřichem,[4] ale soud majetek přiřkl Jindřichově dceři Anně, vdově po Hanušovi ze Skalky.[3]

Další dějiny vsi jsou nejasné. Podle Augusta Sedláčka Chožov od té doby až do konce patnáctého století patřil k panství hradu Skalka a tvrz ve vsi zanikla. Na začátku šestnáctého století statek vlastnil Mikuláš Žehrovský z Kolovrat a roku 1504 zastavil část příjmů ze vsi Václavovi ze Svinař a Kateřině Zachrašťanské z Brus. Po Mikulášově smrti koupil jeho část vesnice v roce 1514 Jan Křinecký z Ronova. O pět let později ji zase prodal a dalšími majetkovými přesuny roku 1521 získal Chožov, s výjimkou zastaveného platu, Děpolt z Lobkovic. Od té doby vesnice patřila nejprve k Bílině a později k Duchcovu, Dolnímu Jiřetínu nebo k Vršovicím.[3] Jiná varianta dějin uvádí, že roku 1457 část vsi získal Petr z Chrástu, po něm Bernard Barchanec z Baršova a Mikuláši Žehrovskému tak od roku 1501 patřil pouze jiný díl.[4]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][6]
Obec Chožov
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 1 2161 3891 3211 3691 3351 2961 290899819741591513559556
Místní část Chožov
Obyvatelé 482575540570570559520408371332293312323320
Domy 67919810010111212913211511596130133136

Části obce

Pamětihodnosti

Barokní kontribuční sýpka
  • Kostel svatého Michaela
  • Socha Panny Marie – pouze sokl
  • Socha svatého Mikuláše – pouze povalený sokl, leží při cestě na Orasice
  • Zemědělský dvůr čp. 22
  • Sbor a fara Církve československé husitské – dům čp. 115
  • místo dělnických srazů a slavností – nachází se pod Chožovským vrchem
  • Chožovská tvrz stávala v sousedství kostela. Zachovalo se z ní sklepení v domě čp. 34 a gotický svorník s erbem orlice, který byl uložen v lounském muzeu.[4]

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Vršovic, s. 433.
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Chožov – tvrz, s. 175.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.