Mnichovský Týnec

Mnichovský Týnec je vesnice, část obce Chožov v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Chožova. V roce 2011 zde trvale žilo 96 obyvatel.

Mnichovský Týnec
Náves
Lokalita
Charaktervesnice
ObecChožov
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°25′4″ s. š., 13°50′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel96 (2011)[1]
Katastrální územíMnichovský Týnec (5,27 km²)
Nadmořská výška293[2] m n. m.
PSČ440 01
Počet domů63 (2011)[1]
Mnichovský Týnec
Další údaje
Kód části obce171158
Kód k. ú.771155
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mnichovský Týnec je také název katastrálního území o rozloze 5,27 km².[3]

Historie

První písemná zmínka o Mnichovském Týnci pochází z roku 1341, kdy vesnice patřila oseckému klášteru. V průběhu husitských válek se stala šlechtickým majetkem a od roku 1454 patřila městu Louny.[2] Okolo roku 1550 je vesnice doložena jakou součást postoloprtského panství[4] a v sedmnáctém století patřila ke statku Charvatce. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly z roku 1654 stálo pět obydlených usedlostí. Od roku 1760 byla vesnice spravována z lobkovické Libčevsi, ke které patřila až do zrušení patrimoniální správy.[2]

Jádrem vsi je svažitá obdélníková náves, okolo které se soustředily větší zemědělské usedlosti. Několik dalších usedlostí vzniklo na západním okraji návsi a drobnější chalupnická a domkářská zástavba zaujala část návsi a zejména východní a západní okraj vesnice. Přes drobné modernizace domů si vesnice uchovala původní ráz.[2]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[5][6]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 3293333062882862783011961811661209012596
Domy 6065626759666972.5444536263
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů místní části Třtěno.

Pamětihodnosti

Na návsi stojí novogotická kaple svatého Václava. Jedinou stavbou, u níž se dochovalo hrázděné patro, je hospodářská budova usedlosti čp. 29. Většina usedlostí je přízemní až polopatrová a pochází z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Usedlosti na západní straně návsi, v některých případech dvouštítové (čp. 42 a 43), byly postaveny v eklektickém slohu. Historizující a secesní fasády mají některé domy v západní části vesnice (čp. 29, 32 a 33). Dům čp. 61 na návsi má křídlový novorenesanční štít.[2]

Osobnosti

  • Karel Loos (1722–1772), český skladatel

Galerie

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 168–169.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-06.
  4. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. S. 388.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397.
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.