Vršovice (zámek)

Zámek ve Vršovicích stojí v jižní části obce Vršovice (okres Louny) v zátočině Ohře. Byl postaven v 1. polovině 17. století, později prošel několika stavebními úpravami. Je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] V současné době je pustý a nepřístupný.

Zámek Vršovice
Zámek od západu
Účel stavby

Bez využití

Základní informace
Slohrenesanční, barokní
Výstavba1628
Přestavba1736
StavebníkVolf Ilburk z Vřesovic
Další majitelémarkrabata z Bádenu, Schwarzenberkové
Současný majitelMiroslav Trejbal
Poloha
AdresaVršovice (okres Louny), Vršovice (okres Louny), Česko Česko
Souřadnice50°21′57,31″ s. š., 13°50′33,69″ v. d.
Vršovice (zámek)
Vršovice (zámek), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky42732/5-1493 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Dnešní zámek ve Vršovicích měl předchůdkyni v tvrzi, na které sídlili majitelé vršovického panství. Ačkoli je poprvé písemně doložena v roce 1419,[2] je velmi pravděpodobné, že zde panské sídlo stálo už mnohem dříve, minimálně za Rydkéřů z Polenska, kteří vršovický statek získali v roce 1396 a vlastnili ho až do roku 1474.[3]

Vršovický zámek na litografii A. F. Kunikeho ze 30. let 19. století

V 16. století se vršovické panství dostalo do rukou rodin, které pocházely z měšťanského prostředí v Lounech. Nejprve to byli od roku 1517 Sokolové z Mor, v roce 1598 je vystřídali Zákostelští z Bílejova. Je pravděpodobné, že středověká tvrz byla upravena na menší venkovský zámeček už v průběhu 16. století. Napovídala by tomu i cena 81 000 míšeňských kop, za kterou Vršovice v roce 1615 koupil císařský rada a zemský soudce Prokop Dvořecký z Olbramovic, roku 1621 popravený za účast na stavovském povstání. V té době k Vršovicím patřila ještě tvrz v Kystře, vrchnostenské dvory v několika dalších vesnicích a řada rybníků a vinic.[4]

Všechen Dvořeckého majetek připadl koruně. Vršovické panství v roce 1622 koupil Volf Ilburk z Vřesovic. Nad hlavním zámeckým portálem se snad dosud nachází alianční erb jeho a manželky Alžběty rozené Berkové z Dubé a letopočet 1628, který zřejmě značí dokončení stavby. Odpovídá tomu i tvarosloví obloučkových stupňovaných štítů v obou nárožích čelní fasády, mající pozdně renesanční charakter.[5] Až do roku 1663 se v držbě Vršovic vystřídalo několik majitelů. Toho roku je koupila Sylvie Kateřina z Bádenu. V majetku tohoto markraběcího rodu zůstal zámek až do roku 1783. V kupní smlouvě z roku 1663 je zachycen popis zámku. Již v té době byl na věži v průčelí orloj. V té době k zámku patřily chmelnice, vinice s lisem, zelinářská zahrada, bažantnice a pivovar. V letech 17351736 provedl Ludvík Jiří z Bádenu stavební úpravy zámku, jejich rozsah ale není známý.

Za Bádenských, ale ani později, nebyl vršovický zámek rezidenčním sídlem. Ekonomicky bylo vršovické panství podřízeno správě bádenských statků v Lovosicích. Na zámku byli ubytováni úředníci, kteří měli na starosti chod panství. Jak Bádenští, tak i pozdější majitelé Schwarzenberkové využívali pobyty na zámku především ke střelbě na bažanty a sousední pozemky jako honitbu. Za sedmileté války a za války o bavorské dědictví byla v zámku několikrát ubytována pruská armáda a vnitřní zařízení objektu bylo poškozeno.

Roku 1783 prodala Alžběta Augusta z Bádenu vršovické panství svému příbuznému Janovi knížeti ze Schwarzenberka. Schwarzenberkové je vlastnili až do roku 1924, kdy z něj byl v rámci pozemkové reformy vytvořen zbytkový statek. Po roce 1945 se objekt zámku stal majetkem Místního národního výboru ve Vršovicích, který v zámku zřídil byty.[6] Koncem 80. let už byl volně přístupný objekt takřka bez nájemníků, stav neudržované budovy byl špatný. Po roce 1989 se zámek dostal do soukromých rukou a jeho devastace pokračuje.

Stavební podoba

Zámek má čtyřkřídlou dispozici, v jeho středu je čtvercový dvůr. Fasády jsou hladké, okna pravoúhlá. Ve východním traktu byla umístěna kaple sv. Kříže, jež stavebně předstupuje z fasády. Severní křídlo je opatřeno arkádami, arkády jsou rovněž v patře západního křídla. V přízemí jsou arkády sklenuté plackami, v patře valenou klenbou. Tou je zaklenutý i průjezd vchodu do zámku a místnosti v přízemí severního křídla. Ze severu k zámku přiléhá dvůr s hospodářskými budovami, opatřenými barokními štíty.[7]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-03]. Identifikátor záznamu 154940 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. ANDĚL, Rudolf (ed.). Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 3: Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 662 s. S. 522. (dále jen Anděl 1984).
  3. SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 14: Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1936. 462 s. S. 430.
  4. VESELÝ, Johann. Geschichte der fürstlich Schwarzenbergschen Besitzungen Citolib, Vršovic, Toužetín, Kornhaus und Jinonic. Praha: nákladem vlastním, 1895. 175 s. S. 67.
  5. VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. Praha: Nakladatelství Libri, 1999. 623 s. ISBN 80-85-983-61-3. S. 505.
  6. Anděl 1984, s. 523.
  7. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech, sv. 4, T–Ž. Praha: Academia, 1982. 636 s. S. 282–283.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.