Skalka (hrad a zámek ve Vlastislavi)

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1357, kdy se jeho název objevuje v predikátu Petra ze Skalky.[2] Rod zakladatelů hradu vlastnil Skalku do začátku 15. století. V roce 1414 je jako její majitel uveden Hanuš Kaplíř ze Sulevic.[3] Po ztrátě Žlutic hrad koupil Jan II. Žlutický z Vřesovic a sídlil na něm až do roku 1544, kdy ho prodal zpět Kaplířům ze Sulevic a odstěhoval se neznámo kam.[4] Kaplířové vlastnili Skalku až do roku 1578, kdy ji sňatkem s Annou Kaplířovou získal Adam Hrzán z Harasova († 1619).

Skalka na rytině F. A. Hebera z roku 1845

Během třicetileté války lavíroval majitel Skalky Zdeslav Hrzán z Harasova mezi válčícími stranami. Skalku se mu ale podařilo udržet a uhájit před konfiskací ze strany královské komory. Za švédského vpádu v roce 1639 byl hrad zpustošen a od té doby přestal být obývaný.[3]

To byl důvod, proč se Hrzánové rozhodli postavit nové rezidenční sídlo. Nechtěli zřejmě opustit polohu uprostřed Českého středohoří a na úpatí hradu postavili zámek. Jeho podoba nasvědčuje vzniku ve druhé polovině 17. století. Stalo se tak pravděpodobně za Jana Adama Hrzána z Harasova († 1681), povýšeného v roce 1650 do panského stavu a roku 1666 mezi říšská hrabata.[2] V roce 1719 bylo panství Skalka spojeno s dominii Dlažkovice a Podsedice Marie Putzové z Adlerthurnu, zámek se stal jejich správním střediskem. V letech 1730–1796 vlastnili tento majetek páni z Hatzfeldu, po nich Schönbornové. František Alexandr Heber uvádí, že v polovině 19. století sídlila v zámku správa panství Dlažkovice. Celé druhé patro a západní část budovy byly prázdné. U zámku stál hospodářský dvůr, pivovar, lihovar, ovčín, myslivna a bažantnice. Zámek obklopovaly ovocné stromy.[5] Po druhé světové válce sloužil zámek jako depozitář Státního oblastního archivu v Litoměřicích.

Dne 22. ledna 1945 se na zámku narodil Kryštof Maria Schönborn, od roku 1995 vídeňský arcibiskup a od roku 1998 kardinál.

Od roku 2001 se majitelem zámku stala obec Vlastislav. Každoročně od jara do podzimu je na zámku přístupná expozice výtvarníků a fotografů činných v Českém středohoří. Zároveň je možné navštívit výstavu věnovanou historii Skalky a okolních hradů, připravenou občanským sdružením Hrady Českého středohoří.

V roce 2017 zámek navštívilo 477 návštěvníků.[6]

Bergfrit s původním vchodem

Skalka byla šlechtický hrad bergfritového typu. Skládal se z hradního jádra a předhradí, které byly odděleny do skály vylámaným příkopem dosud patrným na jižní straně. V nejvyšší části hradu se nalézá útočištná věž (bergfrit), v jehož sousedství zřejmě stál palác. Věž na vrcholku čedičové skály je vystavěná ze světlé opuky. Má oválný tvar a je vysoká 15,5 metru. Přístupná byla pouze z paláce pomocí padacího mostu dochovaným portálem ve výši asi pět metrů nad úrovní terénu.[7] August Sedláček reprodukoval dva nápisy z interiéru věže z let 1605 a 1615 dokazující, že v té době sloužila jako vězení.[2] Věž je jediným nadzemním pozůstatkem hradu. Zbytky brány v předhradí, o kterých píše Tomáš Durdík, v hradním areálu už patrné nejsou.[8]

Zámek je dvoupatrový, na obdélníkovém půdorysu. Na fasádě jsou patra spojena dlouhými pilastry. Okna v rámcích jsou zdobena uchy. Chodba prvního patra byla v roce 1959 sklenuta novou segmentovou klenbou. Zámek byl postaven ve druhé polovině 17. století. Podle některých autorů ho projektoval Antonio della Porta.[9] Je pravděpodobné, že ještě v 16. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Je totiž sotva představitelné, že by Kaplířové a Hrzánové sídlili ve stísněných prostorách středověkého hradu. Stavební materiál ze zámku zničeného Švédy byl pak použit na stavbu nové zámecké budovy.

Majitelkou komplexu je obec Vlastislav. V prostorách zámku probíhá každoročně v letním období výstava fotografií a obrazů s námětem Českého středohoří. V jedné z místností je umístěna stálá výstava přibližující historií hradů ve Středohoří, v další místnosti je expozice věnovaná historii objektu. V sousedství bergfritu je vybudována vyhlídková plošina, umožňující panoramatický rozhled.

• 
  Skalka od severu
• 
  Bergfrit
• 
  Věž, zámek a část dvora
• 
  Skalka v roce 1892 zobrazená v Ottových Čechách