Chlorid vanadičitý

Chlorid vanadičitý
	Strukturní vzorec VCl4
Obecné
Systematický název	Chlorid vanadičitý
Anglický název	Vanadium tetrachloride
Německý název	Vanadium(IV)-chlorid
Sumární vzorec	VCl4
Vzhled	červená kapalina, citlivá na vlhkost
Identifikace
Registrační číslo CAS	7632-51-1
PubChem	24273
SMILES	Cl[V](Cl)(Cl)Cl
InChI	1S/4ClH.2V/h41H;;/q;;;;2+2/p-4
Vlastnosti
Molární hmotnost	192,75 g/mol
Teplota tání	−24,5 °C
Teplota varu	148 °C
Hustota	1,816 g/cm3
Rozpustnost ve vodě	rozkládá se
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid vanadičitý, VCl₄, je červená olejovitá a jedovatá kapalina,[1] která se využívá jako výchozí látka pro přípravu dalších sloučenin vanadu. V kapalném i plynném stavu se skládá z tetraedrických molekul.[2]

Syntéza a vlastnosti

Chlorid vanadičitý se připravuje chlorací kovového vanadu. To je umožněno tím, že plynný chlor není dost silným oxidačním činidlem, aby vznikal chlorid vanadičný.[1]

Protože má vanad o jeden valenční elektron více než titan, je chlorid vanadičitý, na rozdíl od titaničitého, paramagnetický. Je to jedna z mála paramagnetických sloučenin, která je za laboratorní teploty kapalná.

Reakce

Díky silným oxidačním vlastnostem dokáže reakcí s HBr při teplotě −50 °C uvolnit elementární brom. Meziproduktem je VBr₄, který při ohřevu na laboratorní teplotu uvolňuje brom:[3]

2 VCl₄ + 8 HBr → 2 VBr₃ + 8 HCl + Br₂

Vytváří adukty s donorovými ligandy, např. THF:[4]

VCl₄ + 2 THF → VCl₄(THF)₂

Je prekurzorem pro přípravu vanadocen dichloridu.

Využití

Chlorid vanadičitý se využívá jako katalyzátor polymerací alkenů, zejména pro využití v gumárenském průmyslu

Bezpečnost

VCl₄ je těkavá, agresivní kapalina s oxidačními účinky. Při styku s vlhkostí uvolňuje HCl.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vanadium tetrachloride na anglické Wikipedii.

GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. OCLC 320245801 S. 1222.
HOUSECROFT, Catherine E. Anorganická chemie. Vyd. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze xxx, 1119 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7080-872-6, ISBN 80-7080-872-1. OCLC 894846634 S. 712–714.
CALDERAZZO, Fausto; MAICHLE-MÖSSMER, Cäcilie; PAMPALONI, Guido. Low-temperature syntheses of vanadium( III ) and molybdenum( IV ) bromides by halide exchange. J. Chem. Soc., Dalton Trans.. 1993, čís. 5, s. 655–658. Dostupné online [cit. 2022-01-22]. ISSN 0300-9246. DOI 10.1039/DT9930000655. (anglicky)
BRIDGLAND, B.E.; FOWLES, G.W.A.; WALTON, R.A. Some complexes of vanadium(IV) chloride. Journal of Inorganic and Nuclear Chemistry. 1965-02, roč. 27, čís. 2, s. 383–389. Dostupné online [cit. 2022-01-22]. DOI 10.1016/0022-1902(65)80356-6. (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[:0-1] GREENWOOD, Norman Neill. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. Dostupné online. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. OCLC 320245801 S. 1222.

[:1-2] HOUSECROFT, Catherine E. Anorganická chemie. Vyd. 1. vyd. Praha: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze xxx, 1119 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7080-872-6, ISBN 80-7080-872-1. OCLC 894846634 S. 712–714.

[3] CALDERAZZO, Fausto; MAICHLE-MÖSSMER, Cäcilie; PAMPALONI, Guido. Low-temperature syntheses of vanadium( III ) and molybdenum( IV ) bromides by halide exchange. J. Chem. Soc., Dalton Trans.. 1993, čís. 5, s. 655–658. Dostupné online [cit. 2022-01-22]. ISSN 0300-9246. DOI 10.1039/DT9930000655. (anglicky)

[4] BRIDGLAND, B.E.; FOWLES, G.W.A.; WALTON, R.A. Some complexes of vanadium(IV) chloride. Journal of Inorganic and Nuclear Chemistry. 1965-02, roč. 27, čís. 2, s. 383–389. Dostupné online [cit. 2022-01-22]. DOI 10.1016/0022-1902(65)80356-6. (anglicky)