Charles Robert Maturin

Pocházel z rodiny hugenotů, kteří uprchli z Francie po zrušení ediktu nantského roku 1685. Vystudoval Trinity College v Dublinu, stal se duchovním a od roku 1803 byl vikářem dublinské Katedrály svatého Patrika. Roku 1804 se oženil s uznávanou zpěvačkou Henriettou Kingsburyovou, dcerou vlivného církevního hodnostáře, čímž se stal příbuzným Oscara Wildeho, jehož byl prastrýc. Byl dobrým kazatelem, ale měl mnoho světských zájmů. Jako dobrý zpěvák, výtečný tanečník a elegantní společník měl rád společenský život. Pořádal domácí bály, které se brzy staly v Dublinu pověstnými.[2]

Jeho prvními literárními díly byly tři neúspěšné gotické romány, napsané pod pseudonymem Dennis Jasper Murphy. Všiml si jich však Walter Scott a upozornil na ně lorda Byrona. Díky podpoře těchto dvou literátů byla roku 1816 s úspěchem uvedena v londýnském divadle Drury Lane Maturinova divadelní hra Bertram s Edmudem Keanem v hlavní roli. Hru však odsoudil jako nepůvodní, nudnou, nemravnou a bezbožnou Samuel Taylor Coleridge, a poté, co Irská církev odhalila Maturina jako jejího autora (vzdal se svého pseudonymu, aby získal finanční odměnu za uvedení hry), zastavila mu další služební postup.[2]

Finanční úspěch Bertrama byl ale pohlcen tím, že Maturin musel kromě své rodiny podporovat také svého nemocného otce a další příbuzné. Když jeho další dvě divadelní hry nesklidily žádný ohlas, začal se věnovat próze a roku 1820 vydal své mistrovské dílo, gotický román Melmoth the Wanderer (Poutník Melmoth),[1] který měl velký ohlas v literárním světě nejen v Anglii, ale především ve Francii a také v USA.[3] Přesto zemřel v chudobě po dlouhé nemoci, kterou se marně snažil vyléčit.[2] Byl pochován v Dublinu na hřbitově Francis Street Burial Ground.[4]

První vydání románu Poutník Melmoth z roku 1820

• The Fatal Revenge; or, the Family of Montorio (1807, Osudná pomsta aneb Rodina Montoriů), gotický román.
• The Wild Irish Boy (1808, Divoký irský chlapec), gotický román.
• The Milesian Chief (1812, Irlandský náčelník), gotický román založený na dávných irských pověstech.
• Bertram; or The Castle of St. Aldobrand (1816, Bertram aneb Hrad St. Aldobrand), veršovaná tragédie o urozeném psanci a jeho nešťastné lásce.
• Manuel (1817), tragédie.
• Fredolfo (1819), tragédie.
• Sermons (1819, Kázání).
• Women; or Pour Et Contre (1818, Ženy aneb Pro a proti), román o lásce dvou žen (matky a dcery, jak se nakonec ukázalo) k jednomu muži, na pozadí realisticky zobrazené dublinské společnosti.
• Melmoth the Wanderer (1820, Poutník Melmoth), mistrovské dílo pozdního gotického románu, vyznačující se mimořádnou psychologickou propracovaností, které v sobě spojuje faustovský a ahasverovský motiv. Skládá ze vlastně ze šesti samostatných gotických novel, které se ale vzájemně prolínají, a vkládáním příběhu do příběhu vytvářejí důmyslný celek. Jeho hrdinou je tajemný poutník bloudící světem, který upsal svou duši ďáblu, aby získal nadpřirozené schopnosti a prodloužený život. Zjevuje se v různých dobách a na různých místech a hledá své oběti. Prostřednictvím jeho příběhů autor odhaluje hrůzné podtexty lidské společnosti jeho doby.[2]
• The Albigenses (1824, Albienští), historický román.
• Five Sermons on the Errors of the Roman Catholic Church (1824, Pět kázání o chybách římskokatolické církve).
• Leixlip Castle (1825, Na hradě leixlipském), gotická novela o hrůzném démonickém manželovi.
• Osmyn the Renegade (1830), posmrtně vydané fragmenty hry z roku 1822.

• Libreto italské opery Vincenza Belliniho Il Pirata (Pirát) z roku 1827, které napsal Felice Romani, je založené na francouzském překladu Maturinovy tragédie Bertram aneb Hrad St. Aldobrand.[5]
• Francouzský spisovatel Honoré de Balzac napsal roku 1835 satirické pokračování románu Poutník Melmoth s názvem Usmířený Melmoth (Melmoth reconçilié).[3]
• Britský časopis o surrealismu vycházející v letech 1979–1981 byl pojmenován Melmoth.[6]
• Britská spisovatelka Sarah Perryová vydala roku 2018 román Melmoth, ve kterém je překladatelka žijící v Praze konfrontována s poutníkem Melmothem.[7]

• Poutník Melmoth. Praha: Odeon 1972, přeložil Tomáš Korbař.
• Na hradě leixlipském, novela je obsažena v knize Strašidla, duchové & spol, Praha: Albatros 2001.
• Poutník Melmoth, Praha: Městská knihovna v Praze 2019, přeložil Tomáš Korbař, elektronická kniha.