Chalcedon

Chalcedon (achát) se většinou tvoří v dutinách hornin různého druhu, ale převážně v chladnoucím magmatu (výplň dutin čedičových a melafyrových mandlovců), kde vzniká za nízkých teplot jako sraženina silikátových roztoků. Občas se setkáváme s chalcedony, které vznikají jako dehydratační produkt opálu. Možno nalézt i na trhlinách hadců, nebo vytváří hlízy ve vápencích. Jeho výskyt je tedy hojný.

Výbrus chalcedonu (achátu) z Nové Paky ze sbírek Národního muzea

Chalcedon je kryptokrystalická odrůda křemene – je složen z tak malých krystalků, že se jeví jako celistvý. Tvoří náteky, kůry, mandle, geody. Z dutin jsou známé vrstvy s ledvinitým nebo hroznovitým povrchem, který tvoří nezřídka i úhledné krápníky a pupenité agregáty. Při mikroskopickém výbrusu je možné pozorovat mikrokrystalky, ze kterých je chalcedon složen. Krystalky jsou většinou rovnoběžné nebo paprsčitě uspořádány.

• Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5–7 (rýpe do skla), hustota 2,65 g/cm³. Štěpnost chybí, lom nerovný, tříštivý nebo lasturnatý.
• Optické vlastnosti: Barva: šedá, šedomodrá, šedozelená, šedobílá, často pestře zbarvený různými oxidy. Některé druhy chalcedonu je možno uměle dobarvovat. Průsvitný či opakní v závislosti na jeho vnitřní struktuře. Lesk skelný, matný, mastný až hedvábný.
• Chemické vlastnosti: Složení: SiO₂ 100 %, příměsi Fe, Al, Mg, Ca, Ni, Cr. Lehce rozpustný v KOH i dalších zásadách.

Existuje několik odrůd chalcedonu, které se liší zbarvením a texturou. Rozdílné barvy jsou zřejmě způsobeny různou hustotou vláken v jeho vnitřní struktuře a příměsemi různých oxidů. Názvy variet:

• achát – různobarevné proužky na průřezu
• mechový achát
• onyx – černobílé proužkování
• plazma – tmavozeleně zbarvený
• prasem – tmavozelený
• karneol – tmavočervený
• sardonyx – hnědočervenobílé proužkování
• chrysopras – zelený
• heliotrop – zelený s červenými skvrnami
• jaspis – neprůhledný, sytě zabarvený
• enhydros – obsahuje uzavřený zbytek roztoku, ze kterého vznikl

Těžbou v lomech, či případně sběrem z naplavenin například na plážích atd.

Chalcedon se využívá jako okrasný kámen a ve šperkařství jako polodrahokam. První zmínky o využití chalcedonu jako šperkařského kamene pocházejí ze starověkého Egypta, kde byly objeveny předměty s polodrahokamem při archeologických vykopávkách. Podle astroesoteriky je chalcedon kámen řečníků, který podporuje živost a řeč. V Tibetu je považován za léčivý kámen a je k léčení i využíván. Měl i omezené technické využití, používal se například na ložiska přístrojů, na výrobu břitů vah a třecích misek.

• ČR – Kozákov, Nová Paka a okolí, Krušné hory, okolí Milevska
• Slovensko – Banské, Slanec, Tri Vody, Brezina, Byšta
• Rakousko – Erzberg
• Itálie – okolí Terstu, Sardínie
• USA – státy Florida, Oregon, Arizona, Colorado…
• dále Indie, Uruguay, Mexiko, Brazílie, Kanada, Island, Dánsko, Nový Zéland, Rusko, Arabský poloostrov…