Brezina
Brezina (v minulosti Kolbe, Kolba, do roku 1948 Kolbaš, maďarsky Kolbása)[2] je obec na Slovensku v okrese Trebišov.
Brezina | |
---|---|
Brezina v zimě | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°33′ s. š., 21°33′11″ v. d. |
Nadmořská výška | 179 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Kraj | Košický |
Okres | Trebišov |
Tradiční region | Zemplín |
Brezina | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 12,96 km² |
Počet obyvatel | 706 |
Hustota zalidnění | 54,48 obyv./km² |
Správa | |
Status | obec |
Starosta | Magdaléna Balogová[1] |
Vznik | 1300 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | brezina |
brezina | |
Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Brezová 151 Brezina 076 12 Kuzmice |
Telefonní předvolba | +421-56 |
PSČ | 076 12 (pošta Kuzmice) |
Označení vozidel | TV |
NUTS | 528218 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny
První písemné zmínky o obci pocházejí přibližně z roku 1300. Brezina se v nich připomíná pod jménem Kulkassa a Kulbasa. Brezina byla během své historie převážně zemědělskou obcí, menší část obyvatelstva se věnovala řemeslům, jako je košíkářství, dřevorubectví, kovářství, tkalcovství a kolářství. Od roku 1920 se obec nazývala Kolbaš, maďarsky Kolbása.
Po první vídeňské arbitráži a během 2. světové války zůstala Brezina součástí Československa, resp. později první slovenské republiky, navzdory své poloze v blízkosti Maďarska – nacházela se v jediném úseku slovenských hranic, ohraničených obcemi Slanec, Slanská Huta a Michaľany, kde nedošlo k odstoupení území.
Rozvoj obce začal po 2. světové válce. Obec byla osvobozena sovětskou armádou 17. prosince 1944.
Na základě vyhlášky pověřence vnitra dr. Daniela Okáliho č.. A-311/16-II/3-1948[3] z 11. června 1948 (úřední věstník vlády č.. 55 čl.. 946/1948) byla obec přejmenována na Brezinu.
Do roku 1968 byly upraveny místní komunikace a v roce 1981 byla dokončena regulace potoka.
Poloha
Obec Brezina leží v regionu Dolní Zemplín na jihozápadě okresu Trebišov, v rovinaté oblasti mezi Slanskými vrchy, resp. jejich částí Milič a Zemplínskými vrchy, v těsné blízkosti maďarských hranic (přibližně 2 km). Sousedí s obcemi Kuzmice a Kazimír. Obcí protéká potok Izra. V obci začíná značená turistická trasa Brezina – Izra (jezero) – Čatorňa (Babia hora, mezi vrcholy Zbojník/Tolvaj-hegy a Lipovec/Hársas-hegy), kterou je možné projít dále do malé obce Pusztafalu v Maďarsku. Katastr obce se nachází mezi 135 a 310 m n. m.
Symboly obce
Podle heraldického rejstříku[4] má obec následující symboly, které byly přijaty 17. června 2003. Na znaku je motiv zemědělství a vinařství podle otisku pečetidla z roku 1824.
Znak
V zeleném štítě stříbrná bordura skloněné radlice, uprostřed se skloněnou stříbrnou jehlou, to vše doprovázeno vpravo velkým zlatým pravošikmým klasem na krátkém stéble, vlevo zlatou vyrůstající révou s třemi stříbrnými hrozny (vlevo dvěma) a nahoře s jedním zlatým listem.
Vlajka
Vlajka má podobu devíti podélných pruhů zeleného, žlutého, bílého, zeleného, žlutého, bílého, zeleného, žlutého, bílého. Vlajka má poměr stran 2 : 3 a ukončena je třemi cípy, t. j. dvěma zástřihy, sahajícími do třetiny jejího listu.
Demografie
Při sčítání obyvatelstva v roce 2001 se z tehdejších 702 obyvatel přibližně 86% (605) přihlásilo k slovenské národnosti, necelých 8% (54) k romské a 0,43% (3) k maďarské národnosti. 24,36% obyvatel se hlásilo k římskokatolické, 51,28% k řeckokatolické a 11,4% k pravoslavné víře. Méně než polovina obyvatelstva byla v ekonomicky aktivním věku, z nichž asi dvě třetiny byly zaměstnány. V obci bylo 224 domů, z toho 190 obydlených.
- Rozvoj obyvatelstva
Infrastruktura
V obci je zaveden zemní plyn, nachází se zde několik obchodů s potravinami a smíšeným zbožím a pohostinství. V obci je fotbalové hřiště a obecní knihovna. V obci je mateřská škola a malotřídní základní škola. V obci se každoročně konají folklórní slavnosti.
Zajímavosti
Navzdory relativně nízkému počtu obyvatel jsou v Brezině čtyři funkční chrámy:
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brezina (okres Trebišov) na slovenské Wikipedii.
- Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2010–11–28. Magdaléna Balogová je v seznamu. Dostupné online.
- MAJTÁN, Milan. Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997). Bratislava: [s.n.], 1998.
- Vyhláška A-311/16-II/3-1948. spreadsheets.google.com [online]. [cit. 2014-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-10.
- Heraldický register SR II. – str.20–21