Cenzura v Rusku

V Rusku je tlak na opoziční média kvůli jejich liberálním postojům a neutralitě. Opoziční deník Novaja gazeta fungující od roku 1993 se stal terčem mnoha útoků mocných podnikatelů nebo politiků. Do redakce byly doručeny například ovce nebo uříznutá prasečí hlava. V roce 2000 došlo k několika vraždám redaktorů, zabity byly například kritička Kremlu Anna Politkovská nebo novinářka a obhájkyně lidských práv Natalja Estěmirovová.[5]

Na internetu je cenzura řízena od 1. listopadu 2012, a to agenturou Roskomnadzor.[6] V hledáčku cenzora jsou například sociální sítě typu VKontakte.ru[7] nebo Facebook,[8] vyhledávač Google[9] stránky stovek bloggerů a další desítky tisíc stránek, které musely přistoupit na cenzurování obsahu a nebo byly zablokovány.[10] Například v Rusku stále oblíbenější služba Telegram četným pokusům o blokování odolává (2018).[11] Kvůli snaze kontrolovat veškerý informační tok na internetu a řídit jeho cenzuru plánuje Rusko vytvořit autonomní internet nezávislý na zahraničí. Bude tak moci cenzurovat domácí i zahraniční servery.[12] Přístup na veřejnou wifi například v kavárně lze získat pouze po prokázání totožnosti.[6]

Za blogy s protivládními postoji hrozí v Rusku až 8 let vězení.[6] Podle ruského centra Sova bylo v roce 2010 v Rusku za extremismus odsouzeno 30 uživatelů sociálních sítí a do roku 2015 se číslo zvedlo na 216. Za příspěvky na internetu bylo odsouzeno v období od října 2015 do února 2017 94 lidí.[3]

Veškeré projevy homosexuality na veřejnosti nebo jakákoliv propagace či osvěta jsou v Rusku zakázány a stíhány na základě Zákona o zákazu propagace netradičních sexuálních vztahů z roku 2013.[13]

Na jaře 2017 začalo v Čečensku podle serveru Novaja gazeta pronásledování homosexuálů úřady i příbuznými. Předcházela tomu neúspěšná žádost ruské GayRussia.ru o povolení gay průvodů ve čtyřech severokavkazských městech. Čečensko a celý region Severního Kavkazu je většinově islámský a ve společnosti převažuje silně tradiční pojetí rodiny. Běžné jsou vraždy homosexuálů ze cti. Podle Chedy Saratové, členky Výboru pro rozvoj občanské společnosti a lidských práv při vládě Čečenské republiky, „je homosexualita zlo, se kterým bude bojovat přece každý“.[13]

Vladimir Putin a jeho časté oficiální vystupování jako vůdce Kremlu při mužných aktivitách bylo často v 10. letech 21. století karikováno. Karikaturisté mu například přidali bohaté nalíčení make-upem a podklad barevné duhy a tento obrázek byl mnohokrát upravován různými autory. V květnu 2016 se pak ve Tveru konal soud s aktivistou Aleksandrem Cvetkovem, obviněným, že podněcoval k projevům nenávisti tím, že dal tuto karikaturu na sociální síť VKontakte. Podle ruských úřadů vytváří tato karikatura typickou představu homosexuála v ruské společnosti. Soud označil aktivistu za duševně narušeného a nařídil mu psychiatrickou léčbu. Rok nato v dubnu přihlédlo ministerstvo spravedlnosti k tomuto případu a zařadilo karikaturu na seznam zakázaných extremistických materiálů, jelikož naznačuje „nestandardní sexuální orientaci ruského prezidenta“. Za zveřejnění karikatury tak hrozí až 5 let vězení.[4]

V dubnu 2017 ruský nejvyšší soud vyhověl návrhu ministerstva spravedlnosti a zakázal svědky Jehovovy jakožto extremistickou organizaci. Rozsudek nařídil s okamžitou platností uzavřít všech 395 regionálních poboček společnosti v Rusku s tím, že majetek propadá státu.[14]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cenzura v Rusku na Wikimedia Commons