LGBT práva v Čečensku

Práva leseb, gayů, bisexuálů a translidí v Čečensku jsou ze strany lidskoprávních organizací jako je Amnesty International a Human Rights Watch považována za dlouhodobě problematická. Ačkoliv se jedná o součást Ruské federace, čímž by se zdejší situace měla blížit ruskému přístupu k LGBT práv, není tomu zcela tak. Čečensko je autonomní republikou s vlastními hranicemi, která má svou vlastní vnitřní suverenitu, včetně vlastního trestního zákoníku, který, ač je jeho legitimita kvůli neuznání samostatnosti Čečenska, trestá sexuální vztahy mezi muži smrtí. Práva LGBT Čečenců jsou obecně více pošlapávána než práva LGBT Rusů. Čečenská vláda dokonce vyzývá rodiny homosexuálních lidí k tomu, aby je zabíjela.

Aktivisté simulují scénu čečenských matek plačících pro své děti s duhovými a čečenskými vlajkami, Sankt Petěrburg, 1. květen 2017, Něvský prospekt[1][2]

Od března 2017 začali příslušníci LGBT komunity, konkrétně homosexuální a bisexuální muži, mizet, přičemž se později potvrdilo, že jsou tajně unášeni do koncentračních táborů, kde jsou proti své vlastní vůli zadržováni a brutálně mučeni.[3][4] Obětí této formy pronásledování se stalo více než sto a možná i několik stovek mužů,[3] Nejméně tři,[5] a maximálně 20 z nich bylo zavražděno.[6] Přesný počet zadržovaných a zavražděných je neznámé.[4] Právní poradci Rady OSN pro lidská práva se na začátku dubna 2017 usnesli na následujícím: Čečensko se dopouští násilí a perzekuce bezprecedentního charakteru, čímž hrubým způsobem porušuje závazky Ruské federace z hlediska mezinárodních lidskoprávních standardů.[4]

Kulturní aspekty

Čečensko je velmi konzervativní islámskou společnosti s rozšířenou homofobií a obecně rigidním přístupem k lidské sexualitě.[3] Po dvou střetech mezi armádou a separatisty v 90. letech, které vyvrcholily v První čečenskou válkou a Druhou čečenskou válku nastoupili k moci konzervativní vůdcové Achmat Kadyrov a jeho syn Ramzan Kadyrov, který je současným prezidentem autonomní Čečenské republiky.[5] V Čečensku, jakož i ostatních jižních regionech Ruska, zmocnil ruský prezident Vladimir Putin lokální lídry k vlastní interpretaci a vymáhání tradičně muslimských hodnot, zčásti kvůli kooptaci islámského extremismu, který je hojně rozšířen v tamním podsvětí. Zpráva Human Rights Watch v roce 2017 shledala, že je obtížně zanalyzovat postavení LGBT práv v Čečensku, protože homofobie je intenzivní a nekontrolovaná. LGBT komunitu neohrožuje pouze perzekuce ze strany státní moci, nýbrž i vraždy ze cti, které páchá společnost, v níž žijí, včetně rodinných příslušníků. Rodiny a komunity své LGBT členy vraždí v zájmu ochrany "dobrého jména".[7] Ramzan Kadyrov podporuje mimosoudní vraždy rodinnými příslušníky jako alternativu ke klasickému trestnímu stíhání – v některých případech se homosexuální muži dostali do vězení po předchozím udání svých rodinných příslušníků.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LGBT rights in Chechnya na anglické Wikipedii.

  1. Tom Batchelor, Russian police round up LGBT activists demonstrating against persecution of gay men in Chechnya, The Independent (May 1, 2017)
  2. Andrew E. Kramer, Russians Protesting Abuse of Gay Men in Chechnya Are Detained, New York Times (May 1, 2017)
  3. Shaun Walker, Chechens tell of prison beatings and electric shocks in anti-gay purge: 'They called us animals', The Guardian (April 13, 2017).
  4. Sewell Chan, U.N. Experts Condemn Killing and Torture of Gay Men in Chechnya, New York Times (April 13, 2017).
  5. Russia asked to end alleged killings of gays in Chechnya Archivováno 15. 4. 2017 na Wayback Machine, Associated Press (April 13, 2017).
  6. Mary Emily O'Hara, Pleas for Help From Gay Men in Chechnya on Rise, Russian Group Says, NBC News (April 12, 2017).
  7. Tanya Lokshina, Anti-LGBT Violence in Chechnya Human Rights Watch (April 4, 2017).
  8. SMITH, Lydia. 'People are being tortured and killed': Chechnya's deadly anti-LGBT crisis. International Business News. 11 April 2017. Dostupné online [cit. 12 April 2017]. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.