Chráněná krajinná oblast Železné hory

Zdroje k infoboxuChráněná krajinná oblast Železné hory
	IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast)
	CHKO u Žlebských Chvalovic
Základní informace
Vyhlášení	1. května 1991
Nadm. výška	268 m n. m.
Rozloha	285 km²
Správa	Správa CHKO Železné hory
Poloha
Stát	Česko
Kraje	Pardubický kraj a Vysočina
Souřadnice	49°48′2,74″ s. š., 15°43′56,57″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	Chráněná krajinná oblast Železné hory
Další informace
Kód	65
Web	zeleznehory.ochranaprirody.cz
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chráněná krajinná oblast Železné hory se nachází v severní části Českomoravské vrchoviny v Pardubickém kraji v Kraji Vysočina. Leží ve střední části Železných hor zhruba mezi městy Slatiňany na severu, Chotěboř na jihu, Třemošnice na západě a Trhová Kamenice a Nasavrky na východě. Rozloha chráněné krajinné oblasti je asi 285 km² a nachází se v nadmořské výšce 268–668 metrů.[1] Správa chráněné krajinné oblasti sídlí v Nasavrkách.

Nejvyšším bodem území je Vestec, zatímco nejníže položené místo se nachází u Slatiňan. K cenným maloplošným chráněným územím patří národní přírodní rezervace Lichnice a národní přírodní památka Kaňkovy hory.

Historie

Chráněnou krajinnou oblast vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí s účinností od dne 1. května 1991.[1]

Přírodní poměry

Reliéf

CHKO Železné hory (zeleně) v rámci Železných hor

Chráněná krajinná oblast zaujímá centrální část Železných hor. Nejvyššími vrcholy jsou Vestec s 668 metry nad mořem a Spálava s 663 metry.[2] Nejnižší místa jsou u Podhořan a Slatiňan se shodnou nadmořskou výškou 268 metrů.

Nápadným útvarem je hlavní hřeben, který se táhne od Ždírce nad Doubravou do Podhořan a dále k Týnci nad Labem. V tomto hřebenu jsou vedle četných vrcholů (včetně Vestce a Spálavy) nápadné i rokle. Největší a nejkrásnější jsou Lovětínská a Hedvíkovská, které prorážejí hlavní hřeben u Třemošnice a Závratce.

Na severní straně chráněné krajinné oblasti je nejnápadnější Bučina, kopec mezi Kraskovem a Prachovicemi, s nadmořskou výškou 606 metrů. U Slatiňan s nadmořskou výškou 393 metrů je kopec Hůra.[3] V severní části CHKO je jediná velká rokle vytvořená řekou Chrudimkou. Tento kaňon je chráněn v rámci přírodních rezervací Krkanka a Strádovské Peklo. Jižně od hlavního hřebene je nižší část zvaná Dlouhá mez. Z ní je nápadný u Libice nad Doubravou kopec Hradiště. Dále k jihu mezi Bílkem a Chotěboří je malebné kaňonovité údolí řeky Doubravy. Mezi Ždírcem nad Doubravou a Studencem leží táhlý hřbet Cerhovy.

Flóra

Na území CHKO je registrováno přes 1 200 druhů vyšších rostlin, z toho asi 1 000 druhů domácích tj. druhů přirozeně se vyskytujících. Vyskytuje se zde například mochna bílá (Potentilla alba) v ČR ohrožená a chráněný druh medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum).[4]

Fauna

Na území CHKO žije přes 75 druhů měkkýšů, významní jsou také motýli, zvláště v oblasti Dlouhé meze (celkový počet druhů motýlí fauny v oblasti je 1262[5]). Z obratlovců bylo zaznamenáno 230 druhů (24 druhů ryb, 12 druhů obojživelníků, 7 druhů plazů, 141 druhů ptáků a 46 druhů savců).

V CHKO Železné hory byl na dvou lokalitách (PR Strádovka a PR Hubský) nalezen v Evropě jinak vzácný mravenec rašelinný (Formica picea), jehož výskyt je vázán na nelesní rašeliniště a slatinná stanoviště, případně horské louky.[6]

Na celém území chráněné krajinné oblasti se vyskytuje několik druhů netopýrů. Někteří zde mají svá zimoviště, jiní se zde vyskytují spíše v létě. Jejich populace jsou ohrožené zejména ztrátou přirozených stanovišť, jako jsou dutiny ve starých domech a stromech a skalní štěrbiny. Ohrožuje je také vyrušování při zimování. Z hojnějších a stálých druhů se zde vyskytuje vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr vousatý (Myotis mystacinus), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus).[7]

Ochrana přírody

V chráněné krajinné oblasti se nachází následující maloplošná chráněná území:

Národní přírodní rezervace: Lichnice
Národní přírodní památky: Kaňkovy hory
Přírodní rezervace: Hubský, Krkanka, Maršálka, Mokřadlo, Oheb, Polom, Spálava, Strádovka, Strádovské Peklo, Svatomariánské údolí, Údolí Doubravy, Vápenice, Vršovská olšina, Zlatá louka, Zubří
Přírodní památky: Boušovka, Buchtovka, Chuchelská stráň, Kaštanka, Na Obůrce, Na skalách, Písník u Sokolovce, Polánka, Upolíny u Kamenice, V Koutech

Památné stromy v chráněné krajinné oblasti:

Duby letní (mohutné stromy na okraji obce o stáří asi 500 let) v Běstvině
Platan v Běstvině – platan javorolistý (velkolepý jedinec u zámku o stáří asi 200 let)
Kaštanovník setý (mohutný strom o stáří asi 190 let) v Horním Vestci
Duby letní (roztroušeně rostoucí stromy u bývalých cest – stáří asi 500 let) v Chotěboři
Lípa velkolistá (strom na okraji obce o stáří 460 let) v Kameničkách
Klokočovská lípa – lípa velkolistá (strom s mohutným dutým kmenem a stářím asi 1000 let)
Lánská lípa – lípa velkolistá (velký strom na okraji obce o stáří asi 500 let)
Lípa v Lipce – lípa srdčitá (dvojkmenný jedinec o stáří asi 600 let)
Dub letní (Žižkův) (velký strom u bývalé hradní cesty o stáří 700 až 800 let) v Podhradí
Jilm habrolistý (mohutný jedinec o stáří asi 230 let) v Přemilově
Smrk ztepilý (vícekmenný strom, poškozen větrem v roce 1999, stáří asi 160 let) ve Slavicích
Spálavská lípa – lípa velkolistá (velký strom na místní návsi o stáří asi 500 let)
Lípa velkolistá (velkolepý strom na bývalé návsi o stáří asi 600 let) ve Štikově

Turistika a rekreace

Na území chráněné krajinné oblasti a v jejím těsném okolí se nalézá šest sjezdovek s lyžařskými vleky: Trhová Kamenice, Hluboká, Chotěboř, Vápenný Podol, Horní Bradlo a Nasavrky.

Chráněným územím vedou následující naučné stezky:

MAGMA (naučná geologická stezka – MAlebný Geologický MAglajz) – 56 km z Hlinska do Chrudimi, počet zastávek: 8
Ke Kočičímu hrádku – 3 km v Zámeckém parku ve Slatiňanech, počet zastávek:7
Lesní naučná stezka – 3,2 km kolem Třemošnice, počet zastávek: 7
Údolím Doubravy – 4,5 km z Chotěboře do Bílku, počet zastávek: 11
Krajem Chrudimky (vlastivědná stezka) – 82 km od pramene Chrudimky u Filipova do Chrudimi, počet zastávek: 37
Krajem Železných hor (vlastivědná stezka) – 23,5 km ze Seče do Ronova nad Doubravou, počet zastávek: 15

Odkazy

Reference

Železné hory [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.
Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
Základní mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.
HADAČ, Emil; BUREŠ, Petr; JIRÁSEK, Jaroslav. Květena Železných hor. Pardubice: Luděk Šorm, 1994. 212 s. ISBN 80-901702-1-8.
ŠUMPICH, Jan. Motýli přírodních rezervací Krkanka a Strádovské peklo. In: ŠUMPICH, Jan. Motýli Železných hor. Nasavrky: Grantis pro Společnost přátel Železných hor, 2001. ISBN 80-902400-2-X.
BEZDĚČKOVÁ, Klára; BEZDĚČKA, Pavel. Nové nálezy mravence rašelinného – Formica picea na Českomoravské vrchovině. Acta rerum naturalium. 2010, čís. 9, s. 95–98.
BENDA, Petr; REITER, Antonín; REJL, Jiří; BÁRTA, František. Netopýři Železných hor. Vespertilio. 1997, čís. 2, s. 39–50. Dostupné online. ISBN 80-967385-9-3.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu CHKO Železné hory na Wikimedia Commons
Chráněná krajinná oblast Železné hory na OpenStreetMap
Geopark Železné hory

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[drusop-1] Železné hory [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-29]. Dostupné online.

[ags.cuzk.cz/geoprohlizec/?id,_Základní_mapa_ČR_1_:_50_000-2] Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.

[ags.cuzk.cz/geoprohlizec/?id,_Základní_mapa_ČR_1_:_100_000-3] Základní mapa ČR 1 : 100 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-12-09]. Dostupné online.

[hbj-4] HADAČ, Emil; BUREŠ, Petr; JIRÁSEK, Jaroslav. Květena Železných hor. Pardubice: Luděk Šorm, 1994. 212 s. ISBN 80-901702-1-8.

[sumpich-5] ŠUMPICH, Jan. Motýli přírodních rezervací Krkanka a Strádovské peklo. In: ŠUMPICH, Jan. Motýli Železných hor. Nasavrky: Grantis pro Společnost přátel Železných hor, 2001. ISBN 80-902400-2-X.

[bb-6] BEZDĚČKOVÁ, Klára; BEZDĚČKA, Pavel. Nové nálezy mravence rašelinného – Formica picea na Českomoravské vrchovině. Acta rerum naturalium. 2010, čís. 9, s. 95–98.

[brrb-7] BENDA, Petr; REITER, Antonín; REJL, Jiří; BÁRTA, František. Netopýři Železných hor. Vespertilio. 1997, čís. 2, s. 39–50. Dostupné online. ISBN 80-967385-9-3.