Bílek (Chotěboř)

Osada Bílek (německy Bilek)[2] má 318 stálých obyvatel, leží v nadmořské výšce 545 metrů a náleží k městu Chotěboř v okrese Havlíčkův Brod.

Bílek
Vodárenská věž situována u silnice Chotěboř-Bílek
Lokalita
Charakterosada
ObecChotěboř
OkresHavlíčkův Brod
KrajKraj Vysočina
Zeměpisné souřadnice49°42′13″ s. š., 15°43′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel273 (2011)[1]
Katastrální územíBílek (6,77 km²)
Nadmořská výška545 m n. m.
PSČ582 62
583 01
Počet domů106 (2011)[1]
Bílek
Další údaje
Kód části obce52876
Kód k. ú.652873
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název se vyvíjel od varianty Bilek (1787), Bílek (1843). Místní jméno odkazuje na prvního usedlíka Bílka.[3]

Historie

Neověřené zprávy hovoří o obci v dávných dobách, dříve zvané Přechod. Kamenný most přes řeku Doubravu chráněný jako kulturní památka České republiky byl údajně postaven za Karla IV. Tyto zprávy však nejsou potvrzeny. První ověřená zmínka se objevuje ve matrice narozených farnosti Krucemburk v roce 1713. Osada patřila do panství knížat z Ditrichštejna. Od roku 1781 osadu spravoval Karel Jan z Ditrichštejna, v roce 1787 zde již stálo 29 domů, od roku 1802, kdy zdědil Nové Město nad Metují, přijal Karel přízvisko z Leslié. Po něm zdědil osadu v roce 1808 František Josef Jan z Ditrichštejna, který ji spravoval do zrušení vrchnostenských práv (1848). V roce 1843 je připomínán panský železný hamr a mlýn, které v roce 1882 zničila velká voda na Doubravě, která protrhla hráze rybníků mezi Bílkem a Sopotami (součást obce Sobíňov).

V obci se nachází pěkná zvonička z roku 1858, která byla v roce 1994 obnovena. V dobách páry byla kousek za obcí směrem na Chotěboř vystavěna vodárenská věž dodávající vodu na 3 km vzdálenou stanici Chotěboř. Věž sloužila svým účelům v letech 1893–1953. Mezi Bílkem a Chotěboří se nachází malebný úsek řeky Doubravy zvaný Údolí řeky Doubravy. Směrem na Sobíňov se nachází přírodní rezervace Niva Doubravy. V obci se též nachází rozsáhlý objekt bývalé vojenské posádky. Nyní je využíván soukromými subjekty k nevojenským účelům.

Od roku 1961 jako místní část spadá pod Chotěboř. V letech 1869–1961 byla osadou obce Trpišovice, od roku 1961 je částí této obce.[4]

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel Bílku[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 447 440 429 395 392 354 345 321 411 417 351 368 316

Doprava

Bílkem prochází silnice II. třídy č. 345 a železniční trať Pardubice – Havlíčkův Brod. V zastávce Bílek zastavují pouze osobní vlaky.

Osobnosti
  • Pavel Křivský – archivář, historik, skaut, kněz, řeholník, spisovatel

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. 1. A-H. Praha: Československá akademie věd, 1954. 821 s. S. 72.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 39.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 552–553.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.