Brixi (rodina)

Nejslavnější hudebníci a skladatelé pocházejí z rodiny mlynáře Jana Brixiho a jeho ženy Alžběty.

• Jan Brixi, mlynář zapisovaný také jako Procházka, (asi 1637 – 9. prosince 1735, Vlkava)
  • nejstarší syn Jan Brixi, dědic vlkavského mlýna
    • Jan Josef Brixi (1. března 1711, Vlkava – 27. dubna 1762, Mělník), skladatel, kantor v Manětíně a varhaník v Mělníce
      • Jeroným Brixi (Václav Norbert) (20. září 1738, Manětín – 15. dubna 1803, Planá), varhaník a ředitel kůru kláštera v Plasích. Na závěr svého života působil jako farář v Plané.
  • nejmladší syn Šimon Brixi (28. října 1693, Vlkava – 2. listopadu 1735, Praha), skladatel a varhaník
    • František Xaver Brixi (2. ledna 1732, Praha – 14. listopadu 1771, Praha), jeden z nejvýznamnějších českých barokních skladatelů, varhaník u sv. Víta.

• Jindřich Brixi, (asi 1643 – 22. srpna 1703, Dřísy, krčmář ve Skalsku a kantor v Dřísech
  • (patrně syn) Václav Brixi (na rozhraní 17. a 18. stol.)
    • Viktorín Ignác Brixi (26. června 1716, Plzeň – 1. dubna 1803, Poděbrady), skladatel, varhaník, klavírista, regenschori v Poděbradech
      • Matěj Brixi (25. února 1752, Poděbrady – 1. května 1806, Poděbrady), varhaník a regenschori
        • Jan Baptist Brixi (Poděbrady – † po roce 1813), kantor a hudebník působící na Poděbradsku
  • dcera Dorota Brixi, (13. ledna 1686, Skalsko – 1762, Nowawes u Postupimi) provdaná za Jana Jiřího Bendu.

Děti Doroty Brixi a Jana Jiřího Bendy byly prvními členy rozvětveného hudebního rodu Bendů, ve kterém se muzikálnost dědí až do současnosti.

• František Benda, houslový virtuos
• Jiří Antonín Benda, skladatel
• Jan Jiří Benda, houslista, člen královské kapely v Berlíně
• Josef Benda, houslista, člen královské kapely v Berlíně
• Anna Františka Bendová, zpěvačka

Další mladší větev pochází z oblasti Českého ráje (okolí Sobotky). Rodokmen rodiny Brixí (psáno s dlouhým "í" na konci) je sice znám od poloviny 19. století, ale souvislost s ostatními členy rodiny Brixi z 18. stol. se jeví jen vysoce pravděpodobná, nikoliv jasně prokazatelná. Podoba příjmení se u rodiny Brixi mění a jsou známy případy různého zápisu příjmení i v několika po sobě jdoucích generací a to zejména u příjmení žen (jsou známé podoby příjmení Brixi, Brixí, Bryxí, Bryxi, Briksi, Brixíová, Brixová apod.).

• Radim Brixí (16. února 1981), skladatel, klavírista, multiinstrumentalista.

Existují ještě další větve rodu, které ale nemají v tomto přehledu zvláštní význam, jelikož se nadání rodiny projevuje v jiných oborech.

• Borovička, František: O rodu Brixiů v Benátkách nad Jizerou, časopis Bertramka roč. 11/1980, č. 3.
• Čeleda, Jaroslav: František Benda, Praha 1939
• Helfert, Vladimír: Jiří Benda I. část (Základy), Disertační práce, Filosofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno 1929, dostupné na
• Kamper, Otakar: Fr. X. Brixy. K dějinám českého baroku hudebního, Mojmír Urbánek, Praha 1926
• Kamper, Otakar: Pražský hudební archiv (in: Kniha památní na 700leté založení českých křižovníků, Praha 1933)
• Kamper, Otakar: Hudební Praha v XVIII. věku, Melantrich, Praha 1936.