Bohumil Hypšman

Narodil se v rodině krejčovského tovaryše Antonína Hübschmanna a jeho manželky Anny, rozené Sadilové.[1] V početné rodině byl čtvrtým z osmi dětí.[4] Jeho bratr Antonín Hübschmann (1884–1914) byl též architekt, padl za I. světové války na srbské frontě.[5][6]

V roce 1899 odešel do Vídně studovat na Akademii výtvarných umění. Studia začal v ateliéru Viktora Luntze,[7] následujícího roku přešel do ateliéru Otto Wagnera[2] na Speciální škole pro architekturu (Specialschule für Architektur) a jeho školní práce byla oceněna zlatou medailí.[8] Během studií pracoval v ateliéru Bedřicha Ohmanna.

Dne 3. srpna 1903 se v Praze oženil s Marií Němcovou (* 1877), se kterou měl syny Bohumila (* 1905), Aleše (1907–1945, padl v Pražském povstání, má na zdi vily pamětní desku)[9], Zdeňka (* 1909) a Miloše (* 1911).[10]

Po návratu ze studií ve Vídni v roce 1904 nejprve pracoval v ateliéru stavitele Quida Bělského. V roce 1906 založil vlastní projekční ateliér.[7]

Byl členem SVU Mánes v letech 1905–1908 a od roku 1920.[11] Jeho vlastní vila stojí v pražských Střešovicích, nedaleko zastávky tramvaje Sibeliova. Slouží jako obytný dům a je veřejnosti nepřístupná.

Zemřel roku 1961 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

• 1901–1902 Škola pro neslyšící, Praha-Smíchov, Holečkova
• 1903–1905 Hotely Arcivévoda Štěpán a Garni, Praha-Nové Město, čp. 825 a 826, Václavské náměstí 25 a 27, spoluautoři: Bedřich Bendelmayer, Jan Letzel, Alois Dryák
• 1904–1905 Vila Františka Metelky, Boženy Němcové 116/7, Plzeň-Severní Předměstí[12]
• 1905 Vily v Mělníce (1907 tzv. Wenzlova vila[13])
• 1907 Odkolkův mlýn, Praha-Vysočany
• 1908 Výstavní pavilon potravin a další práce pro Jubilejní výstavu 1908[14][15]
• 1908–1909 Rodinný dům, Praha-Bubeneč, čp. 286, Pod Kaštany 18
• 1909–1911 Akciový parní mlýn v Holešovicích, Praha-Holešovice, čp. 1037, U Uranie 14
• 1910–1911 Dům pohřebního bratrstva Chevra kadiša, Praha-Josefov, Široká 5-7
• 1910–1912 Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, Praha-Staré Město, čp. 949, Národní třída 19
• 1913, 1921 Strojírna Ing. Otakar Podhajský, Praha-Hostivař, čp. 233, 260, U Pekáren
• 1918–1921, 1930 Pražské sklárny, Praha-Hostivař, čp. 225, 260, U Pekáren
• 1918–1922 Hostivařské mlýny a pekárny, Praha-Hostivař, čp. 1309, U Továren 4
• 1921–1925 Nájemní dům, Praha-Vyšehrad, čp. 20, Vratislavova 24
• 1923–1925 Elektrárna v Ervěnicích
• 1923–1931 Areál ministerstev Pod Emauzy, Praha-Nové Město, čp. 375, Palackého náměstí, náměstí Pod Emauzy
• 1924 Rodinný dům, Praha, čp. 105, Holečkova
• 1925–1927 Nemocenská pojišťovna (později poliklinika a poté Česká správa sociálního zabezpečení), Praha, čp. 1235, Lannova, spoluautor: František Roith
• 1926–1927 Továrna na dusíkatá hnojiva, Ostrava
• 1926–1929 Vlastní rodinný dům, Praha-Střešovice, čp. 565, U Laboratoře 4
• 1928–1929 Přístavba bývalé Plodinové burzy, čp. 866, Praha, Senovážné náměstí[16]
• 1940 areál Masarykovy školy v Litoměřicích[17][18]

• Stavby Bohumila Hübschmanna
• 
  Dům pohřebního bratrstva Chevra kadiša, Praha-Josefov, Široká 5-7 (1910–1911)
• 
  Obchodní a nájemní dům Františka Matějovského, čp. 949, Praha, Národní třída 19 (1910–1912)
• 
  Akciový parní mlýn - administrativní budova, Praha, U Uranie 14 (1911)
• 
  Vlastní vila, Praha-Střešovice, U Laboratoře 4 (1927)
• 
  Budova okresní nemocenské pojišťovny (čp. 1235), Praha 1, U Nemocenské pojišťovny 1 (1926 – 1927)