Bejt ha-Arava

Nachází se ve výšce 320 metrů pod úrovní moře, v příkopové propadlině Jordánského údolí poblíž severního břehu Mrtvého moře, cca 5 kilometrů jihovýchodně od centra palestinského města Jericho, cca 23 kilometrů východně od historického jádra Jeruzalému a cca 72 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu.

Bejt ha-Arava je na dopravní síť Západního břehu Jordánu napojena pomocí dálnice číslo 1, která spojuje Tel Aviv, aglomeraci Jeruzalému a oblast poblíž Mrtvého moře a která se nedaleko osady kříží se silnicí číslo 90 (takzvaná Gándího silnice - hlavní severojižní spojnice v Jordánském údolí).

Nachází se v řídce osídlené oblasti podél západního a severního břehu Mrtvého moře, ve které dominují drobná izraelská sídla. Severozápadně odtud ovšem leží lidnaté palestinské město Jericho.

Židovská osada Bejt ha-Arava v místech nynější vesnice byla založena už v roce 1939. V době arabsko-izraelské války v letech 1948-1949 ale byli zdejší usedlíci nuceni se vystěhovat, protože oblast dobyly arabské síly.[4] Arabové poté ves zcela zbourali, včetně hřbitova. Někteří členové dobytého kibucu pak odešli zakládat nový kibuc Gešer ha-Ziv v severním Izraeli, nedaleko města Naharija.[5] Asi stovka vyhnanců z Bejt ha-Arava založila kibuc Kabri, rovněž poblíž Naharije.[6]

Poté, co Izrael v roce 1967 získal kontrolu nad Západním břehem Jordánu, byla Bejt ha-Arava obnovena (pár kilometrů západně od původního místa). Vesnice byla zřízena roku 1980.[3] Už 30. dubna 1979 rozhodla izraelská vláda, že v této oblasti bude zřízena osada typu nachal (tedy kombinace vojenského a civilního osídlení) pod pracovním názvem Almog Bet, což bylo provedeno v červenci 1980. 14. listopadu 1983 pak vláda souhlasila s jejím převodem na ryze civilní osadu s plánovanou kapacitou 120 rodin (v 1. fázi 30 rodin). K faktickému provedení tohoto rozhodnutí ale došlo až v září 1986. Územní plán obce počítá s výhledovou kapacitou 120 bytových jednotek (z nich zatím postaveno cca 40).[7]

V obci funguje zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je k dispozici v nedaleké vesnici Kalija.[4] Vesnice funguje jako kolektivní kibuc a zemědělství je nadále součástí místní ekonomiky.

Počátkem 21. století nebyla Bejt ha-Arava zahrnuta do projektu Izraelské bezpečnostní bariéry. Ta do svých hranic začlenila pouze západněji položené izraelské osady v bloku okolo města Ma'ale Adumim. Podle stavu k roku 2008 ale nebyla tato bariéra ještě zbudována a ani její trasa v tomto úseku nebyla stanovena.[8] Budoucí existence vesnice závisí na parametrech případné mírové smlouvy mezi Izraelem a Palestinci.

U vesnice ležela solární elektrárna typu „solární rybník“ – největší svého druhu na světě – měla plochu 52 akrů a výkon 5 MW. Fungovala do roku 1988.[9]

Obyvatelstvo Bejt ha-Arava je v databázi rady Ješa popisováno jako sekulární.[10] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 134 lidí. Během roku 2014 registrovaná populace stoupla o 1,5 %.[1]