Bedřich Bridel

Pamětní deska na děkanství v Golčově Jeníkově

Bridel byl synem mladšího městského písaře a syndika Václava Bridla (cca 1585-1643).[2] Studoval nejprve na gymnáziu v pražském Svatováclavském semináři. Do jezuitského řádu vstoupil v osmnácti letech roku 1637. Společně se svým spolužákem Bohuslavem Balbínem vystudoval teologii a filosofii. Vysvěcen na kněze byl roku 1650 a poté působil jako profesor rétoriky a poetiky na Karlově Univerzitě. Protože měl značné finanční prostředky, založil roku 1656 v Klementinu tiskárnu, kterou vedl jako správce. V té době také napsal většinu svých významných děl. V roce 1660 se však začal věnovat misijní činnosti na Boleslavsku, Čáslavsku, Hradecku a Chrudimsku, kde obracel lidi na katolickou víru. Zemřel roku 1680, když pomáhal ošetřovat nemocné morem v Kutné Hoře.[3]

Jeho celoživotní tvorbu tvoří asi třicet děl. Hojně překládal a psal legendy, písně, básně i filosofická, meditativní a náboženská didaktická díla. Většina z nich vyšla ve své době anonymně, jen výjimečně byla podepsána monogramem F.B.S.I. O Bridelově autorství některých děl nevěděli ani někteří jeho současníci.

• Vita sancti Ivani (1656), latinsky napsaný život svatého Ivana,
• Život svatého Ivana (1657), spis o životě svatého Ivana, syna charvátského krále Gestimula a jeho ženy Alžběty, který se na své pouti dostal až do Čech a žil zde jako poustevník.
• Jesličky (1658), vánoční kancionál,
• Co Bůh? Člověk? (1659), poetická skladba dnes považována za vrcholné dílo české barokní poezie.[4] Je pojata jako promluva samotného básníka v první osobě k Bohu. Básník vede úvahu nad mladostí a pomíjivostí člověka v protikladu k nekonečnosti a velikosti Boha. Celé dílo vyzdvihuje kontrast lidské bytosti a Boha.
• Hodinky o sv. arciotci Ignaciovi, Rozjímání sv. Ignacia, Hodinky o sv. Františku Xaveriovi, Píseň sv. Xaveria toužebná o lásce Boží a Plavba do Japonie (vše 1659), vytištěno v jednom svazku společně s básní Co Bůh? Člověk?.
• Svatý František Xaverius z Tovaryšstva Ježíšového (1659),
• Stůl Páně (1659), spis s eucharistickou tematikou,
• Jiskra slávy Svatoprokopské (1662),
• Trýlistek jarní (1662),
• Katechizmus (1672),
• Příprava k výborné smrti (1680), báseň
• Katechizmus katolický (1681–1684), nová úprava vydání z roku 1672 s přídavkem Křesťanské učení veršemi vyložené.

• Rozjímání o nebi v noci na jitřní Božího narození, Lidové závody tiskařské a nakladatelské, Olomouc 1931, báseň z Jesliček vybral a do tisku připravil Josef Vašica,
• Píseň o svatého Prokopa kněžstvu, Josef Vašica, soukromý tisk, Olomouc 1932,
• Slavíček vánoční, Josef Hrachovina, Praha 1933, k vydání připravil Vilém Bitnar, znovu Zdeněk Bjaček, Praha 1937.
• Co Bůh? Člověk?, Bohuslav Durych, Přerov 1934, k vydání připravil Josef Vašica,
• Život svatého Ivana, prvního v Čechách poustevníka a vyznávače, Benediktýnské opatství v Břevnově, Praha 1936, k vydání připravil Josef Vašica,
• Křesťanské učení veršemi vyložené, Exerciční dům Otců Redemptoristů, Frýdek 1939, k vydání připravil Josef Vašica,
• Trýlistek jarní, Akord, Brno 1943, k vydání připravil Josef Vašica,
• Slavíček vánoční, Krystal, Praha 1993, k vydání připravil Jiří Kroupa,
• Básnické dílo, Torst, Praha 1994, k vydání připravil Milan Kopecký, znovu 1999.
• Jesličky, Trinitas, Svitavy 1999, k vydání připravili Milan Kopecký a Michaela Horáková,
• Já semotám motání, BB art, Praha 2002, vybral a uspořádal Zdeněk Hron.