Balthasar von Szábel

Narodil se v sedmihradské Kluži, kde od roku 1835 působil jako obchodník. Roku 1839 se přestěhoval do Olomouce, založil velkoobchod a byl ředitelem velkoobchodní společnosti W. C. Hirsch v Olomouci.[2][1]

Ve volbách roku 1848 byl zvolen na rakouský ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Olomouc-město na Moravě. Uvádí se jako obchodník.[3] Patřil ke sněmovní levici.[4] Profiloval se zde jako stoupenec a jeden z předáků německého liberálního bloku.[2][5] Roku 1849 byl také poslancem Frankfurtského sněmu za volební obvod Olomouc.[1] Uvádí se etnicky jako Němec ze Sedmihradska, protivník všelikého přibližování se Moravy k Čechám, naopak ale hlavní zastávatel spojení Moravy s Frankfurtem, dobrý řečník.[6]

Od roku 1848 do roku 1849 zasedal rovněž coby poslanec Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii městskou, obvod Olomouc.[7]

Od roku 1860 byl ředitelem přádelen v Šumperku a Frýdlantu a majitelem přádelny v Chocni.[1] Po obnovení ústavní vlády se opět zapojil do politiky. V zemských volbách na Moravě roku 1861 se stal poslancem Moravského zemského sněmu za kurii městskou, obvod Šternberk. Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Moravu (kurie městská, obvod Šternberk.[8] K roku 1861 se uvádí jako velkoobchodník, bytem v Olomouci.[9] Opětovně ho zemský sněm do Říšské rady vyslal roku 1867 a zasedal v ní až do své smrti.[8] Profiloval se jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[2][10]

Roku 1863 mu byl udělen Řád železné koruny a získal tak šlechtický titul.[2]

Zemřel v lednu 1869[2] v Meranu po dlouhé nemoci.[10]