Báka al-Gharbíja

Báka al-Gharbíja (arabsky باقة الغربية, doslova „Západní Baka“, v oficiálním přepisu do hebrejsky בָּקַה אל-עַ׳רְבִּיָּה, do angličtiny Baqa al-Gharbiyye[2]) je město v Izraeli, v  distriktu Haifa, které bylo v letech 20032011 sloučeno se sousední obcí Džat do města Baka-Džat, ale následně se opětovně osamostatnilo.

Báka al-Gharbíja
בָּקַה אל-עַ׳רְבִּיָּה
باقة الغربية
Celkový pohled na město Báka al-Gharbíja

znak
Poloha
Souřadnice32°25′13″ s. š., 35°2′32″ v. d.
Nadmořská výška50–105 m n. m.
StátIzrael Izrael
DistriktHaifa
Báka al-Gharbíja
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,5 km²
Počet obyvatel29 000 (2017[1])
Hustota zalidnění3 052,6 obyv./km²
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 50-105 metrů na pomezí pobřežní nížiny a pahorků v předpolí Samařska, přibližně 45 km severovýchodně od centra Tel Avivu, 45 km jihojihovýchodně od Haify a 12 km východně od Chadery. Město je situováno na dotyku se zelenou linií, která odděluje Izrael v jeho mezinárodně uznávaných hranicích od území Západního břehu Jordánu. Počátkem 21. století bylo ale od Západního břehu území Izraele v tomto regionu odděleno pomocí bezpečnostní bariéry.[3] Na západě bylo obklopeno zemědělsky obhospodařovanou krajinou. Jižně od města protékala Nachal Chadera. Společně se sousedním městem Džat vytvářelo souvisle zastavěnou aglomeraci.

Báka al-Gharbíja je situována v oblasti nazývané Trojúhelník, obývané izraelskými Araby. Jižně odtud se nachází například další arabské město Zemer (mezi nimi ovšem stojí židovská vesnice Magal). Na severu pak arabská sídla pokračují v regionu Vádí Ara. Osídlení na západní straně je převážně židovské.

Město je na dopravní síť napojeno pomocí místní silnice číslo 574. Na západním okraji míjí obec nová dálnice číslo 6 (takzvaná „Transizraelská dálnice“).

Dějiny

Izraelský prezident Jicchak Ben Cvi roku 1956 na návštěvě v Báka al-Gharbíji spolu s místním rodákem Farasem Chamdanem

V roce 1949 se po podepsání dohod o příměří, které ukončily první arabsko-izraelskou válku stala tato oblast součástí státu Izrael, přičemž ale místní arabská populace byla zachována. Nová hranice, respektive linie příměří (Zelená linie) ovšem v této oblasti rozdělila dosavadní vesnici Báka, která se pak rozdělila na západní část (Báka al-Gharbíja) kontrolovanou Izraelem a východní část (Báka al-Šarkíja), jež byla začleněna pod jordánskou správu na Západním břehu Jordánu. Po šestidenní válce v roce 1967 se sice i východní díl dostal pod kontrolu Izraele, ale administrativně jde nadále o dvě samostatné obce se zcela jiným správním režimem, počátkem 21. století navíc fyzicky oddělené pomocí izraelské bezpečnostní bariéry.

Po roce 1949 se Báka al-Gharbíja rozrůstala a roku 1952 byla povýšena na místní radu (malé město).[4] V roce 1996 pak získala status městské rady (velkého města).[5]

Roku 2003 bylo sloučením dvou historických obcí Báka al-Gharbíja a Džat utvořeno město Baka-Džat. Vytvoření města bylo součástí programu izraelské vlády, v jehož rámci mělo dojít ke slučování obcí a tím k zefektivnění místní správy a samosprávy.[5] V roce 2011 se ovšem obě bývalé obce osamostatnily a společné město Baka-Džat bylo rozpuštěno.[1]

V obci se narodil Faras Chamdan (1910-1966), izraelský arabský politik a člen Knesetu.

Demografie

Báka al-Gharbíja je město s ryze arabskou populací, téměř zcela tvořenou arabskými muslimy.[4] Jde o středně velké sídlo městského typu s trvalým růstem. K 31. prosinci 2002 (před sloučením do Baka-Džat) zde žilo 19 800 lidí.[6] K 31. prosinci 2017 zde žilo 29 000 lidí.[1]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat
RokObyvatelé
19513 300
19523 480
19533 610
19543 720
19553 850
19563 980
19574 150
19584 320
19594 500
19604 700
19614 900
19625 150
19635 450
19645 650
19655 900
19666 200
19676 400
19686 650
19696 950
19707 300
19717 600
19727 600
19738 100
19748 400
19758 800
19769 100
19779 500
19789 800
197910 100
198010 500
198110 800
198211 200
198311 600
198412 300
198512 500
198612 900
198713 200
198813 600
198913 900
199014 300
199114 700
199215 100
199315 400
199415 900
199515 785
199616 336
199716 862
199817 443
199918 000
200018 648
200119 224
201125 900
201226 800
201327 100
201427 500
201528 100
201628 500
201729 000
201829 400

Odkazy

Reference

  1. POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-09-14]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
  2. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
  3. Separation Barrier Map [online]. B´Tselem [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Baqa El-Gharbiyye until 2003 (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Baqa-Jatt (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2010-07-13]. Dostupné online. (anglicky)
  6. אוכלוסייה ביישובים שמנו מעל 5,000 תושבים 1) (המשך) )31 XII 2002- [online]. ročenky Centrálního statistického úřadu [cit. 2010-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-14. (anglicky, hebrejsky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.